23225 | MAT 1:12 | Bábylonyú isnáhgo odestiiníí bikédí’go: Saláthiel Jechonías bá hizhchįį; Zoróbabel Saláthiel bá náánázhchį́; |
23231 | MAT 1:18 | Díí k’ehgo nko Jesus gozlįį: Bą́ą́ Mary holzéhi iłk’idá’ Joseph baa hiiłtįį, ndi doo hwahá yił niiṉéh da ndi Holy Spirit bits’ą́’dí’go biyi’ mé’ silįį. |
23234 | MAT 1:21 | Bizhaazhé ishkiinhi goleeh, áí Jesus holzeego ádńlííł: bik’íí binchǫ’íí bits’ą́’zhį’ hasdáyihiṉííł doleełhíí bighą. |
23237 | MAT 1:24 | Áídí’ Joseph ch’ínádzidgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ábiłnṉiidyú ádzaago Mary yił nṉáá: |
23244 | MAT 2:6 | Júda bini’yú Béthlehem ńlííníí, Júdagee nant’án daanliiníí bił dáłedaanłt’éé: nant’án shichągháshé, Israel hat’i’íí, yá nant’aa doleełíí nits’ą́’dí’go goleehíí bighą, ṉii. |
23249 | MAT 2:11 | Áídí’ kįh yuṉe’ ha’ákaidá’ ishkiin ałts’ísę́híí bą́ą́, Mary holzéhi, yiłgo daayiłtsąądá’, yich’į’ hayaa ádaadzaago daayokąąh: ilínihi nadaayiné’íí yidá’ch’ída’iztąągo óodo, jeeh didlidgo łikągolchini, frankincense holzéhi, ła’íí jeeh nch’í’i, myrrh holzéhi, yaa daizné’. |
23253 | MAT 2:15 | Hérod daztsąązhį’ da’akú naháztąą: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí áṉíí n’íí, ShiYe’ Egyptdí’ hanṉáh biłdishṉii, nṉiidíí begolṉe’go ágodzaa. |
23258 | MAT 2:20 | Gáṉíígo, Nádndáh, niye’ hik’e bą́ą́ biłgo Israel hat’i’i bini’yú bił nádnkáh: niye’ daiziłhee hádaat’įį n’íí nanezna’. |
23260 | MAT 2:22 | Arkeláus Judéayú nant’án nanásdlį́į́, bitaa Hérod sitįį n’íígee nnańtłizhgo Joseph ya’ikonzįįdá’, ákú digháhzhį’ neldzid: áík’ehgo bindzeełíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań, Doo ákú ńṉáh da, biłnṉiid, áík’ehgo ni’ łahyúgo Galilee golzeeyú okai. |
23270 | MAT 3:9 | Abraham bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i doo ídiłdaadoh’ṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań díí tséé nazṉilíí nṉee Abraham bits’ą́’dí’ daadihezṉa’híí k’ehgo áile’yúgo áile’, nohwiłdishṉii. |
23271 | MAT 3:10 | Ch’il nkedn’aagee iłk’idá’ bé’nil’ąądgo ácha nnit’ąą: ch’il dawa doo nest’áń nłt’ééhíí baa dahndéh dayúgo yó’ok’éhgo kǫ’ diltłi’ yuyaa olkaadhi at’éé. |
23272 | MAT 3:11 | Shihíí tú bee baptize ádaanohwish’įį gádnii, nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaasohdzaayúgo: ndi shiké’dí’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, bikee hishłeełíí ndi doo bik’eh sitį́į́ da: áń Holy Spirit hik’e kǫ’ yee baptize ádaanohwił’įį doleeł. |
23276 | MAT 3:15 | Jesus gábiłṉii, Ch’ík’eh ndi nzhǫǫ k’adíí: nzhǫǫgo ágot’eehíí dawa be’iidle’go dábik’eh. Áík’ehgo John baptize ábíílaa. |
23277 | MAT 3:16 | Jesus baptize ábi’delzaadá’ tú biyi’dí’ dagoshch’į’ hanádzaa: áídí’ yáá bich’į’ iłts’ą́’ ádzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit hawú k’ehgo bich’į’ nke’eṉíihgo yiłtsaaníí dábiłgo biká’ dahnezdaa: |
23284 | MAT 4:6 | Gánábiłdo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo gódah ch’í’ńłt’e’: ágágolzeego k’e’eshchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nłt’éégo biṉádaadeh’į́į́ doleeł, ná daayiłdoṉiił: áídí’, Doo tséé hitałgo hayaa ngeeh dahíí bighą anádaanołteeł doo. |
23288 | MAT 4:10 | Jesus gánábiłdo’ṉiid, Yuwehyú, Satan: ágágolzeego k’ená’ishchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń zhą́ honkąąh, da áń zhą́ bá na’izíid. |
23291 | MAT 4:13 | Názarethdí’ dahiyaago Capérnaumyú ngonle’, túsikaaníí bahyú, Zábulon hik’e Néphthalim bigodesdzogíí biyi’: |
23296 | MAT 4:18 | Jesus túsikaaníí Gálilee holzéhi bahyú higaałdá’, nṉee iłk’isyú naki, Simon, da’áń Peter holzéhi, hik’e bik’isn Andrew łóg behaidlehé nanestł’óli téh nádaayi’aa’go yiłtsąą: áí łóg hadaayihileehíí daanlįį. |
23302 | MAT 4:24 | Syria golzeeyú dáhot’éhé Jesus baa daach’iṉii: ákú iłtah at’éégo daanṉiihíí hik’e kah yaa nakaihíí, góyéégo bich’į’ nadaagowaahíí, ch’iidn yisná ádaabiłsiníí, onádaatłishihíí, ła’íí daadi’ilihíí yił nadaaskaigo Jesus nłt’éégo ánádaayisdlaa lę́k’e. |
23304 | MAT 5:1 | Jesus nṉee biké’ anáłseełíí yiłtsąągo dziłyú hayaa: áígee nezdaago bitsiłke’yu ałdó’ baa hikai: |
23305 | MAT 5:2 | Yił ch’ídaago’aah nkegonyaa, gáṉíígo: |
23306 | MAT 5:3 | Hadíí ídaagoch’iyolba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį. |
23307 | MAT 5:4 | Chaał nadaakaihíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bá nádaagodojǫǫł. |
23308 | MAT 5:5 | Bijíídí’ isht’edaagodnt’ééhíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: ni’gosdzáń dá goz’ąą nt’éégo bíyéé doleeł. |
23309 | MAT 5:6 | Nzhǫǫgo ágot’eehíí dázhǫ́ hádaat’įįhíí bighą shiṉá’ hik’e dibá’ daanliiníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí náda’doldįįł. |
23310 | MAT 5:7 | Bił daagoch’oba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bíí ałdó’ baa goch’oba’ doleeł. |
23311 | MAT 5:8 | Bijíí biyi’ daagozhóóníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań daidołtsééł. |
23312 | MAT 5:9 | Iłch’į’gont’ééhíí benadaago’aahíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daabiłdi’ṉii doleeł. |
23313 | MAT 5:10 | Nzhǫǫgo ágot’eehíí ye’ádaat’eehíí bighą bich’į’ nadaagoch’inłkaadíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį. |
23315 | MAT 5:12 | Nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’, dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’dí’go ízisgo ágot’eehíí nohwaa hi’né’ doleeł: nohwíí dánohwintségo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí da’ágát’éégo bich’į’ nadaagoch’inłkaad ni’. |
23316 | MAT 5:13 | Nohwíí ni’gosdzáń bi’ishįįh daanohłįį: áídá’ ishįįhíí doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, nt’é bee nk’ǫ́ǫ́zh ánálṉe’? Doo nt’é bee nłt’éé da, daazhógo ch’élkáadgo biká’ nach’ikai doo. |
23320 | MAT 5:17 | Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí bek’e’eshchiiníí doo ánábiyishdįįhyú níyáá daashoh’ṉíí da: doo ánábiyishdįįhyú níyáá da, áídá’ dawa begolṉe’go níyáá. |
23322 | MAT 5:19 | Hadíń díí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ayą́hágo ágot’eehíí ndi doo yikísk’eh at’éé dahíí, ła’íí áík’ehgo nṉee yił ch’ídaago’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú dázhǫ́ doo ílį́į́ dahíí bee hojíí doleeł: áídá’ hadíń díí begoz’aaníí yikísk’eh at’ééhíí ła’íí yee iłch’ígó’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú ízisgo at’ééhíí bee hojíí doleeł. |
23324 | MAT 5:21 | Doo áníidá’ díí k’ehgo nṉee bángot’ąągo daadesots’ąą ni’, Doo iziłhéé da; hadíń izis‐hįį’íí góyéégo bágoz’áni at’éé, golzeego: |
23325 | MAT 5:22 | Áídá’ gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bik’isn doo nt’é bighą dayú yik’enṉiihíí góyéégo bágoz’áni at’éé: hadíń bik’isn, Ráca, yiłṉiihíí baa yá’iti’go bágoz’áni at’éé: hadíń bik’isn, Doo gonyą́ą́ da, yiłṉiihíí ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa bágoz’áni at’éé. |
23330 | MAT 5:27 | Doo áníidá’ ágádaach’iṉiigo ba’ikodaanohsį láń shį, Doo nant’į’ nahkai da, golzeego: |
23332 | MAT 5:29 | Niṉáá dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo ha’aahgo yó’ołṉe’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa, hell holzéhi, oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da. |
23333 | MAT 5:30 | Nigan dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo nadnłgeeshgo yó’ołt’e’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da. |
23334 | MAT 5:31 | Gánádaadi’ṉii ni’, Hadíń bi’aa yó’onáyíłt’e’ hat’ííníí, naltsoos yiká’ iłk’ínát’aash: |
23335 | MAT 5:32 | Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bi’aa doo nṉee ła’ yił nant’į’ na’aash dadá’ yił iłk’ínát’aazhyúgo, nant’į’ naghaago áile’: hadíń isdzán yó’ołt’e’ n’íí yił nṉááyúgo, áí nṉeehíí yił nant’į’ na’aash hileeh. |
23336 | MAT 5:33 | Doo áníidá’ gádaach’iṉiigo ba’ikonaadaanohdzį láń shį, Doo daazhógo nitł’a dahnádinlṉiih da le’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee hagot’éégo ánṉiihíí k’ehgo áńle’: |
23337 | MAT 5:34 | Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Doo yaaká’ bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da; áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaahíí bighą: |
23338 | MAT 5:35 | Ła’íí doo ni’gosdzáń bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań dahnádil’iséhi at’éé: doo Jerúsalem ndi bee da; áí ízisgo kįh gozṉilíí nant’án ízisíí golínihi at’ééhíí bighą. |
23340 | MAT 5:37 | Ha’oh, dagohíí, Dah, zhą́ daadohṉii, doo nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da ndi da’aṉiigo ádaadohṉii: ła’ihíí nchǫ’ihíí bits’ą́’dí’go at’éé. |
23341 | MAT 5:38 | Doo áníidá’ gádaadi’ṉiigo ba’ikodaanohsį láń shį, Nohwiṉáá hayi’ą́ą́yúgo biṉáá hanádoh’aał, nohwiwoo hayi’ą́ą́yúgo biwoo hanádoh’aał: |
23342 | MAT 5:39 | Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Nṉee nchǫ’go nohwich’į’ at’ééhíí doo bich’į’ t’ąązhį’ ádaanoht’ee da: hadíń nitł’aah yonłts’į́yúgo, łahzhiṉéé bich’į’ nnanínt’aah. |
23348 | MAT 5:45 | Áík’ehgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bizhaazhé daanohłįį: áń nchǫ’íí hik’e nzhǫǫhíí dáłełt’eego biká’zhį’ ya’áí hanadáhgo áyíłsį, nłt’éégo at’ééhíí hik’e doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí dáłełt’eego biká’ nagołtįįhgo áyíłsį. |
23352 | MAT 6:1 | Doo dá nṉee binadzahgee zhą́ nṉee bich’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee da, daazhógo dédaanohwinił’įįhíí bighą: ágádaaht’įįyúgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bits’ą́’dí’ doo nt’é nohwich’į’ naho’ṉííł át’éé da. |
23355 | MAT 6:4 | Dánant’į’ego baa nné’: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįł ndi yo’iiníí, niTaa, da’áń nṉee binadzahgee nich’į’ nado’oṉiłi at’éé. |
23356 | MAT 6:5 | Onkąąhgee doo daanzhǫǫ ádaadil’įįhíí k’ehgo áńt’éégo da: áí ha’ánázéh yuṉe’ ła’íí iłk’ída’itingee nazįįgo da’okąąhgo bił daagozhǫ́ǫ́, nṉee daabineł’į́į́go. Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé. |
23358 | MAT 6:7 | Da’ohkąąhgee be’ádaadohṉiihíí doo dayúweh doo nt’é bighąyú be’ádaadohṉii da, doo Jews daanlįį dahíí ádaat’eehíí k’ehgo: áí łą́ą́go yádaasiilti’yúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwidits’ag, daanzį. |
23359 | MAT 6:8 | Doo áík’ehgo ádaanoht’ee da: nohwiTaa hant’é bídaanohdįįhíí yígółsį, t’ah doo hwahá bíhóhkeed da. |
23360 | MAT 6:9 | Díí k’ehgo nkó da’ohkąąh: NohwiTaa yaaká’yú dahsíńdaahíí, Nizhi’íí dilzįhgo bígózįh le’. |
23364 | MAT 6:13 | Nanohwída’dintaah yuṉe’ onohwoṉííł hela’, áídá’ nchǫ’go at’ééhíí bits’ą́’zhį’ hanánohwihi’ṉííł: Dahazhį’ dawa bá nant’áá, ła’íí ninawodíí itisyú át’éhi, ła’íí ízisgo áńt’éhi dahazhį’ bee síńzįį doleeł. Doleełgo at’éé. |
23365 | MAT 6:14 | Nṉee binchǫ’híí bighą baa nádaagodeso’ąąyúgo, nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń ałdó’ nohwaa nágode’aahi at’éé: |
23367 | MAT 6:16 | Dáshiṉá’ da’ohkąąh lę́k’eyúgo, daanzhǫǫ ádaadil’íni doo k’ehgo adaanoht’ee da: áí dáshiṉá’ da’okąąhgee ídaadaagoch’iyolba’go binii hago áńdaayol’įįł, nṉee dáshiṉá’ oshkąąhíí yídaagołsį le’, daanzigo. Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé. |
23369 | MAT 6:18 | Áí bee nṉee dáshiṉá’ onkąąhíí doo yídaagołsį da, niTaahíí zhą́ na’gont’į’ ndi yígółsį: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįł ndi yo’iiníí, niTaa, da’áń nṉee binadzahgee nich’į’ nado’oṉiłi at’éé. |
23370 | MAT 6:19 | Ni’gosdzáń biká’ dawahá nohwił da’ilííníí doo nadaanohṉíí da, dánko gółchoozhi nohwits’ą́’ da’iyąą, beshihii nohwits’ą́’ dichíh, ła’íí da’in’įįhíí nohwee dain’įįh: |
23371 | MAT 6:20 | Áídá’ yaaká’yú zhą́ nada’nohṉíí, akúyúgo zhą́ gółchoozhi doo nohwits’ą́’ da’iyąą da, béshihíí doo nohwits’ą́’ dichíh da, ła’íí da’in’įįhíí doo nohwee daino’į́įh at’éé da: |
23373 | MAT 6:22 | Koṉáá’íí kots’í bikǫ’i at’éé: áík’ehgo koṉáá nłt’ééyúgo kots’í dahot’éhé bikǫ’ golíni at’éé. |
23377 | MAT 6:26 | Dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí baa natsídaahkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da, doo hayú binon’iłk’edaayihiṉiiłíí bá gową goz’ąą da; da’ágát’éé ndi nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bá da’diiné’. Ya’ nohwíí áí bitisgo da’inohłįį gá? |
23379 | MAT 6:28 | Hant’é bighą diyágé baa nohwił daagoyéé? Tł’oh dénzhónéhíí baa natsídaahkees; doo nada’iziid da, doo da’itł’ool da ndi nłt’éégo daanołseeł: |
23383 | MAT 6:32 | (Doo Jews daanlįį dahíí áí zhą́ itisgo hádaat’į́į́:) áídá’ áí dawa bídįh daanohłįįhíí nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń yígółsį. |
23385 | MAT 6:34 | Áík’ehgo yiskąągo hago ágot’eehíí doo baa nohwił daagoyéé da le’: áí dabíí na’ídintł’og ndi at’éé. Dała’á jįį nagontł’ogíí da’áí zhą́ dábik’eh. |
23392 | MAT 7:7 | Ídaadohkeed, áík’ehgo hant’é ídaadohkeedíí nohwaa hi’né’hi at’éé; hádaadoh’į́į́, áík’ehgo hant’é hádaadoh’iiníí nádaadohné’hi at’éé; dáádítį́h ńdaanołts’į, áík’ehgo nohwá ch’í’ítįįhi at’éé: |
23397 | MAT 7:12 | Áík’ehgo nṉee hagot’éégo nohwich’į’ ádaat’eego hádaaht’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ bich’į’ ágádaanoht’ee: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí hik’e binkááyú nada’iziid n’íí ye’iłch’ídaago’aahíí bik’ehgohi at’éé. |
23398 | MAT 7:13 | Ágołts’ósę́go ch’ígót’i’yú ch’ínohkáh: nteelgo ch’ígót’i’ihíí, goteelgo intínhíí góyéé nágost’ąąyú intín, łą́ą́go ákóṉe’ ha’ánáłséh. |
23408 | MAT 7:23 | Nohwíí doo nohwídaagonsini ádaanoht’ee da: yúwehzhį’ nohkáh, nchǫ’go ádaaht’íni, biłdidishṉiił. |
23409 | MAT 7:24 | Dahadíń shíyésts’ąągo shiyati’ yikísk’eh at’ééhíí díí k’ehgo nkó at’éhi at’éé: nṉee goyáni tséé yiká’ bigową ágodlaa: |
23410 | MAT 7:25 | Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ nádiyoł; ndi doo nagongeeh da: tséé biká’ goz’ąąhíí bighą. |
23411 | MAT 7:26 | Áídá’ dahadíń shíyésts’ąą ndi shiyati’ doo yikísk’eh at’éé dahíí, díí k’ehgo nkó at’éhi at’éé: nṉee doo goyánihi sáí biká’ bigową ágodlaa: |
23412 | MAT 7:27 | Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ deyolgo nangóngo’: gową nabígoztł’įįh silįį. |
23413 | MAT 7:28 | Jesus áí ąął yaa nagosṉi’dá’ iłch’ígon’ą́ą́híí bighą nṉee bił díyadaagot’ee lę́k’e: |
23422 | MAT 8:8 | Silááda nant’án gábiłṉii, ShiNant’a’, shigową yuṉe’ ha’ánṉáhgo ndi doo bik’eh sitį́į́ da: déhadziihgo ndi shána’iziidi nadzíih ndi at’éé. |
23423 | MAT 8:9 | Shíí ałdó’ shinant’a’ golį́į́, shihíí silááda bá nansht’aa: dała’á, Dah nṉáh, biłdishṉiiyúgo dahdigháh; ła’íí, Yushdé’, biłdishṉiiyúgo shaa higháh; ła’íí shána’iziidi, Díí áńle’, biłdishṉiiyúgo áí áíle’. |
23425 | MAT 8:11 | Ła’íí gánádish’ṉii, Łą́ą́go ya’áí hanadáhdí’ ła’íí ya’áí onadáhdí’ nihikáhgo, Abraham hik’e Isaac ła’íí Jacob yił dahnáhaztąą doleeł, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitah: |
23426 | MAT 8:12 | Áídá’ nṉee, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanlįį le’at’éé n’íí, chagołheeł yuṉe’ ohilkaad doo: áígee daach’ichag hik’e kowoo łídaach’idiłk’ash doleeł. |
23429 | MAT 8:15 | Bigan yedelṉiih, áík’ehgo nezgai n’íí bits’ą́’ gonyáá: áídí’ nádiidzaago yá da’dezné’. |
23430 | MAT 8:16 | Áídí’ o’i’ą́ą́zhį’ godeyaago łą́ą́go ch’iidn isná ádaabiłsiníí bich’į’yú yił neheskai: áík’ehgo hadaadzi’íí zhą́ bee ch’iidn hainiheyood, ła’íí daanṉiihíí dawa nádaayilziih: |
23438 | MAT 8:24 | Nt’éégo tú yat’éégo bił deyol, áík’ehgo tsina’eełíí tú nádidáhíí beh nádilk’ooł: áídá’ Jesus‐híí iłhosh lę́k’e. |
23439 | MAT 8:25 | Áík’ehgo bitsiłke’yu bich’į’ nnikaigo ch’ínádaabisidá’ gádaaṉii, NohweBik’ehń, hasdánohwiṉííł: dak’azhą́ téłtł’áh nohwił ogo’eeł. |
23446 | MAT 8:32 | Áík’ehgo, Hahkeeh, yiłnṉiid. Hakį́į́dá’ góchi nanałsé’íí yeh hikį́į́: nt’éégo góchi dawa hayaa nádnkįįgo túsikáni yeh hikį́į́, áík’ehgo tú yił daadesdzii. |
23448 | MAT 8:34 | Áídí’ kįh gozṉilgee daagolííníí dawa Jesus yich’į’ ch’ínáłsą́ą́: áík’ehgo daayiłtsąądá’ náyokąąhgo gádaayiłṉii, Nohwini’dí’ ch’íńṉáh. |
23450 | MAT 9:2 | Nt’éégo ła’ nṉee di’ili baa daach’iskąą: Jesus daabi’odlą’ yígołsįįdá’ nṉee di’ilihíí gáyiłṉii, Shiye’, nił gozhǫ́ǫ́ le’; ninchǫ’híí bighą dák’ad naa nágodet’aah. |
23461 | MAT 9:13 | Hant’é ṉiigo ágodi’ṉiihíí bídaagonoł’aah, Dawahá nastseedgo bedaashich’okąąhíí bitisgo nṉee łaadaach’oba’íí hásht’į́į́, ṉiigo: shíí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, biłdishṉiiyú níyáá, áídá’ doo nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí ágáłdishṉiiyú níyáá da. |
23465 | MAT 9:17 | Ła’íí wine áníi alzaahíí ikágé wine benałtiníí dénchǫ’éhíí doo biyi’ tádaach’iṉił da: ágách’idzaayúgo wine benałtiníí kots’ą́’ daidiłdoh, áík’ehgo winehíí ąął ha’ijooł, ła’íí wine bee nałtį n’íí da’ílíí hileeh: áídá’ wine áníi alzaahíí wine benałtiníí áníidéhíí zhą́ biyi’ tádaach’iṉił, áík’ehgo da’íła nłt’éé. |
23466 | MAT 9:18 | Jesus t’ah bich’į’ yałti’ nt’éégo nant’án ła’ baa nyáágo biyahzhį’ hayaa adzaago gábiłnṉiid, Shitsi’ áníi daztsąą: ndi yushdé’, biká’ ndenlṉíhgo nnaahó’ṉaa. |
23468 | MAT 9:20 | Nt’éégo isdzán dił bigháńlį́į́go nakits’ádah bił łegodzaahi Jesus yine’dí’ ninyaago bi’íí bidá’yú yedelṉiih: |
23472 | MAT 9:24 | Ch’ínohkáh, yiłnṉiid: na’ilíhn doo daztsąą da, daazhógo iłhoshgo at’éé. Áí bighą baa daach’odloh lę́k’e. |
23476 | MAT 9:28 | Kįh yuṉe’ ha’ayáágo nṉee biṉáá ádaagodini baa n’áázh: Jesus gádaayiłṉii, Ya’ ágá’ishłéhgo nohwi’odlą’ golį́į́ née? Ha’oh, nohwiNant’a’, daabiłṉii. |
23481 | MAT 9:33 | Áík’ehgo nṉeehíí biyi’dí’ ch’iidn habi’dinodzoodá’, nṉee doo yałti’ da n’íí hadzii: áík’ehgo nṉee íła’adzaahíí bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Israel hat’i’íí bitahyú doo hak’i díí k’ehgo ágot’eehíí daahiltséhi da. |
23491 | MAT 10:5 | Díí nakits’ádahíí Jesus odaahił’aago gádaayiłṉii, Doo Jews daanlįį dahíí bitahyú dohkáh hela’, ła’íí Samáriayú kįh nagozṉilyú dohkáh hela’: |
23494 | MAT 10:8 | Daanṉiihíí nádaahołziih, nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nakaihíí nłt’éégo ánádaahdle’, nanezna’íí nádaabihoł’ṉaah, ch’iidn nṉee biyi’dí’ hadaanohohsood: daazhógo nohwaa daas’né’, daazhógo nadaahṉiih. |
23496 | MAT 10:10 | Hohkaahyú izis bena’iltiníí, dagohíí nohwi’íícho naki, ik’e’an nohwikee, ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaadohṉiił hela’: nṉee na’iziidíí bá di’né’go goz’ąą. |
23499 | MAT 10:13 | Áígee daagolííníí nłt’éégo ádaat’eeyúgo nohwił iłch’į’gont’ééhíí yił daanlįį doo: doo nłt’éégo ádaat’ee dayúgo, nohwił iłch’į’gont’ééhíí dánohwíí nohwił nádodleeł. |
23502 | MAT 10:16 | Ma’ bitahyú dibełį́į́ k’ehgo daanohwideł’a’: áí bighą ch’osh goyą́ą́híí k’ehgo daagonohsąą, hawú ga’ádaanoht’eego doo t’ąązhį’ nádaadołghash da. |
23503 | MAT 10:17 | Nṉee baa daagonohsąą: yánádaaltihíí yaa nádaanohwide’aah doleeł, ła’íí Jews íła’ánát’įįh nagozṉil yuṉe’ hanohwínáda’iltsas doleeł; |
23505 | MAT 10:19 | Nohwaa yá’iti’yú nohwił ch’ideskaiyúgo, hagot’éégoshą’ hasdzii, hant’éshą’ dishṉii, doo daanohsį da: hant’é daadohṉiihíí da’áí bik’ehenkéézgee nohwaa hi’né’ ndi at’éé. |
23507 | MAT 10:21 | Nṉee ła’ bik’isn zideeyú nyide’aah doleeł, ła’íí nṉee ła’ bizhaazhé ágáyidoliił: chągháshé bą́ą́ hik’e bitaa yich’į’ nanádaagonłkaadgo bik’ehgo nabi’ditseed doleeł. |
23508 | MAT 10:22 | Shizhi’ bee daanohwich’ozhiihíí bighą nṉee dawa bił daanohchǫ’ doleeł: áídá’ dahadíń dángont’í’zhį’ dahildǫ́híí hasdábi’ dolteeł. |