Wildebeest analysis examples for:   apw-apwNT   Word.    February 24, 2023 at 23:38    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23229  MAT 1:16  Joseph Jacob bá náánázhchį́, Josephíí Mary holzéhi biką’ nlįį ni’, Maryhíí Jesus, Christ holzéhi, yishchįį.
23230  MAT 1:17  Áík’ehgo Abraham bits’ą́’dí’ David neheṉá’zhį’ dį́į́ts’ádah hanáłolchįį; David bits’ą́’dí’ isnáhgo odestįįzhį’ dį́į́ts’ádah hananáłolchįį; áídí’ isnáhgo odestiiníí bits’ą́’dí’ Christ nyáázhį’ dį́į́ts’ádah hananáłolchįį.
23231  MAT 1:18  Díí k’ehgo nko Jesus gozlįį: Bą́ą́ Mary holzéhi iłk’idá’ Joseph baa hiiłtįį, ndi doo hwahá yił niiṉéh da ndi Holy Spirit bits’ą́’dí’go biyi’ mé’ silįį.
23232  MAT 1:19  Yił niiṉéhihíí, Joseph holzéhi, nṉee nłt’éégo at’éhi, Mary doo dénchǫ’égo bich’į’ godigháh hát’į́į́ dahíí bighą, doo hadíń yígółsinégo bił iłk’inásht’aash, nzį.
23234  MAT 1:21  Bizhaazhé ishkiinhi goleeh, áí Jesus holzeego ádńlííł: bik’íí binchǫ’íí bits’ą́’zhį’ hasdáyihiṉííł doleełhíí bighą.
23236  MAT 1:23  Isąą, na’ilíhn doo hwahá nṉéh dahíí hiltsąą hileeh, bizhaazhé ishkiinhi goleeh, áí bizhi’íí Emmánuel golzee doleeł, áí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił nlįį, golzeego ágolzee.
23238  MAT 1:25  Áídá’ doo yaa naghaa da, bizhaazhé dantsé ishkiinhi gozlįįzhį’; áń Jesus yizhi’ yá áyíílaa.
23240  MAT 2:2  Gádaaṉiigo, Jews binant’a’ gozlįįhíí hayú? Ya’áí hanadáhdí’ bits’iłsǫǫsé dah hiit’įįhíí bighą daahohiikąąhyú dekai.
23242  MAT 2:4  Hérod okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi íła’áyíílaago, Hayú Christ goleeh? daayiłṉiigo nayídaadiłkid.
23244  MAT 2:6  Júda bini’yú Béthlehem ńlííníí, Júdagee nant’án daanliiníí bił dáłedaanłt’éé: nant’án shichągháshé, Israel hat’i’íí, yá nant’aa doleełíí nits’ą́’dí’go goleehíí bighą, ṉii.
23245  MAT 2:7  Hérod dánant’į’ego nṉee daagoyánihíí yiká o’ił’a’dá’ nayídaadiłkid, Daadá’ ts’iłsǫǫsé dantsé hit’įį silįį? ṉiigo.
23246  MAT 2:8  Áídí’ Béthlehemyú odaayis’a’ gádaabiłṉiigo, Ishkiin ałts’ísę́ę nłt’éégo biká hadaanohtaa; baa nohkai lę́k’eyúgo shił nanádaagodołṉihgo shíí ałdó’ ákú hoshkąąhyú disháh.
23247  MAT 2:9  Nant’án áṉííhíí daidezts’ąądá’ dahiskai; hikaahdá’ ya’áí hanadáhdí’go ts’iłsǫǫsé dahs’ąągo daayo’įį n’íí bádįhyúgo hiltǫǫł nt’éégo, ishkiin ałts’ísę́hi sitįįgee bik’ehdí’ dahs’ąą silįį.
23250  MAT 2:12  Nṉee daagoyáni Bik’ehgo’ihi’ṉań, Hérod bich’į’yú nádohkáh hela’, daabiłṉiigo yaa nadaiyeełgo, dabíí bini’yú onákai, łahyúgo.
23251  MAT 2:13  Anákaidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi Joseph bił ch’í’ṉah ánágodlaa nayeełíí bee, gáṉíígo, Nádndáh, mé’ hik’e bą́ą́ biłgo Egyptyú bił nkáh, akú nahísóotąą, nohwił nanágosisṉi’zhį’; Hérod k’ad mé’ yiziłheego yiká hantaa godigháh.
23252  MAT 2:14  Áík’ehgo Joseph nádiidzaago mé’ihíí hik’e bąąhíí biłgo tł’é’yú Egyptyú okai.
23253  MAT 2:15  Hérod daztsąązhį’ da’akú naháztąą: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí áṉíí n’íí, ShiYe’ Egyptdí’ hanṉáh biłdishṉii, nṉiidíí begolṉe’go ágodzaa.
23256  MAT 2:18  Rámayú ła’ bizhii daidits’ag, daachag ła’íí chaał daadilwosh, Rachel bichągháshé yighą hichago, yati’ inesk’azíí bee bich’į’ yádaach’iłti’ ndi doo hagot’éégo da lę́k’e, bichągháshé da’ádaadįhíí bighą.
23259  MAT 2:21  Áídí’ nádiidzaago biye’ hik’e bąąhíí biłgo Israel hat’i’íí bini’yú onákai.
23260  MAT 2:22  Arkeláus Judéayú nant’án nanásdlį́į́, bitaa Hérod sitįį n’íígee nnańtłizhgo Joseph ya’ikonzįįdá’, ákú digháhzhį’ neldzid: áík’ehgo bindzeełíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań, Doo ákú ńṉáh da, biłnṉiid, áík’ehgo ni’ łahyúgo Galilee golzeeyú okai.
23263  MAT 3:2  Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, yaaká’yú dahsdaahń nant’aahíí biká’ nagowaa.
23264  MAT 3:3  Díínko Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, yaa yałti’go gáṉíí n’íí, Da’igolį́į́yú hadíńshį dilwosh, NohweBik’ehń bádįhyú iłch’į’daagohłe’, intín iłk’ídezdǫhgo bá ádaahłe’, ṉiigo.
23267  MAT 3:6  Áík’ehgo bi’ádaat’e’ nchǫ’íí yaa nanádaagosṉi’dá’, túńlííníí Jórdan holzéhi biyi’ John baptize ádaabizlaa.
23270  MAT 3:9  Abraham bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i doo ídiłdaadoh’ṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań díí tséé nazṉilíí nṉee Abraham bits’ą́’dí’ daadihezṉa’híí k’ehgo áile’yúgo áile’, nohwiłdishṉii.
23272  MAT 3:11  Shihíí tú bee baptize ádaanohwish’įį gádnii, nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaasohdzaayúgo: ndi shiké’dí’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, bikee hishłeełíí ndi doo bik’eh sitį́į́ da: áń Holy Spirit hik’e kǫ’ yee baptize ádaanohwił’įį doleeł.
23273  MAT 3:12  Be’iłch’íhé dahyotįįł, tł’oh nagháí iłch’íhi goz’ąągee nágosho doleeł; binest’ą’híí iłk’eyihiṉiił; áídá’ bizhoolíí kǫ’ doo ntsésihi biyi’ yuyaa yidiłid.
23274  MAT 3:13  Áídí’ Jesus Gálileedí’ Jórdan túńlį́į́zhį’ nyáá, John baptize ábile’híí bighą.
23276  MAT 3:15  Jesus gábiłṉii, Ch’ík’eh ndi nzhǫǫ k’adíí: nzhǫǫgo ágot’eehíí dawa be’iidle’go dábik’eh. Áík’ehgo John baptize ábíílaa.
23278  MAT 3:17  Nt’éégo yaaká’dí’go yati’ gáṉíígo yidezts’ąą, Díínko shiYe’ shił nzhóni, áń baa shił gozhǫ́ǫ́.
23279  MAT 4:1  Áídí’ Jesus Holy Spirit nabiłaago da’igolį́į́yú ch’iidn nant’án nabíntaahyú óyáá.
23280  MAT 4:2  Dá doo iyáné dizdin behiskąą, áí ąął hiskąądá’ shiṉá’ silįį.
23281  MAT 4:3  Na’íntaahíí baa nyáágo gábiłṉii, Ni Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo, díí tsééhíí báń náodleeh, nṉii.
23282  MAT 4:4  Áídá’ Jesus gábiłṉii, Ágágolzeego k’e’eshchįį, Nṉee doo dá báń zhą́ yee hiṉaa da doleeł, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí bizé’dí’ behagohigháhíí dawa yee hiṉaa doleeł.
23284  MAT 4:6  Gánábiłdo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo gódah ch’í’ńłt’e’: ágágolzeego k’e’eshchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nłt’éégo biṉádaadeh’į́į́ doleeł, ná daayiłdoṉiił: áídí’, Doo tséé hitałgo hayaa ngeeh dahíí bighą anádaanołteeł doo.
23285  MAT 4:7  Jesus bich’į’ hananádziigo gábiłṉii, Ágágolzeego k’ená’ishchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń doo nabíńtaah da.
23287  MAT 4:9  Gábiłṉii, Díí nagoz’aaníí dawa naa dinish’aa doleeł, hayaa ánṉe’go shonkąąhyúgo.
23294  MAT 4:16  Godiłhiłyú naháztąą n’íí kǫ’ bená’dindííngo daayiłtsąą; da’itsaah bichagosh’ohyú naháztąą n’íí bich’į’ idindláád silįį.
23295  MAT 4:17  Áídí’ godezt’i’go, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhi’ ádaahṉe’, yaaká’yú dahsdaahń nant’aahíí biká’ nagowaa, ṉiigo Jesus yałti’ nkegonyaa.
23296  MAT 4:18  Jesus túsikaaníí Gálilee holzéhi bahyú higaałdá’, nṉee iłk’isyú naki, Simon, da’áń Peter holzéhi, hik’e bik’isn Andrew łóg behaidlehé nanestł’óli téh nádaayi’aa’go yiłtsąą: áí łóg hadaayihileehíí daanlįį.
23299  MAT 4:21  Áídí’ dahnádiidzaago iłk’isyú naki naayiłtsąą, James, Zébedee biye’, hik’e bik’isn John, áí bitaa Zébedee biłgo tsina’eełíí yiyi’ naháztąą, biłógbehaidlehé nanestł’ólihíí nádaiłkadgo; áík’ehgo yich’į’ ánṉiid.
23301  MAT 4:23  Áídí’ Jesus, Gálileeyú dahot’éhé Jews ha’ánáłséh nagozṉilyú iłch’ígó’aahgo, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí yaa yałti’go, ła’íí nṉee bitahyú iłtah at’éégo kah yaa nadaakaihíí hik’e daanṉiihíí náyihilziihgo anádaał.
23306  MAT 5:3  Hadíí ídaagoch’iyolba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį.
23307  MAT 5:4  Chaał nadaakaihíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bá nádaagodojǫǫł.
23308  MAT 5:5  Bijíídí’ isht’edaagodnt’ééhíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: ni’gosdzáń dá goz’ąą nt’éégo bíyéé doleeł.
23310  MAT 5:7  Bił daagoch’oba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bíí ałdó’ baa goch’oba’ doleeł.
23311  MAT 5:8  Bijíí biyi’ daagozhóóníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań daidołtsééł.
23312  MAT 5:9  Iłch’į’gont’ééhíí benadaago’aahíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daabiłdi’ṉii doleeł.
23313  MAT 5:10  Nzhǫǫgo ágot’eehíí ye’ádaat’eehíí bighą bich’į’ nadaagoch’inłkaadíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį.
23316  MAT 5:13  Nohwíí ni’gosdzáń bi’ishįįh daanohłįį: áídá’ ishįįhíí doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, nt’é bee nk’ǫ́ǫ́zh ánálṉe’? Doo nt’é bee nłt’éé da, daazhógo ch’élkáadgo biká’ nach’ikai doo.
23317  MAT 5:14  Nohwíí ni’gosdzáń biká’ nṉee bá’idindláádíí daanohłįį. Dził biká’yú ízisgo kįh nagozṉil dahgoz’ąąyúgo, doo hagotéégo nant’į’ da.
23319  MAT 5:16  Nṉee biṉááł nohwits’ą́’ idindláád le’, áík’ehgo nłt’éégo ánádaaht’įįłíí daayo’įįgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń ízisgo at’ééhíí bee ch’í’ṉah ádaanołsį.
23320  MAT 5:17  Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí bek’e’eshchiiníí doo ánábiyishdįįhyú níyáá daashoh’ṉíí da: doo ánábiyishdįįhyú níyáá da, áídá’ dawa begolṉe’go níyáá.
23321  MAT 5:18  Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Yáá hik’e ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáhzhį’ begoz’aaníí biyi’dí’ ayą́hágo isdzohíí ła’íí dahts’idiłhiłíí doo daazhógo dá dahgoz’ąą nt’éégo da, ąął alzaazhį.
23322  MAT 5:19  Hadíń díí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ayą́hágo ágot’eehíí ndi doo yikísk’eh at’éé dahíí, ła’íí áík’ehgo nṉee yił ch’ídaago’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú dázhǫ́ doo ílį́į́ dahíí bee hojíí doleeł: áídá’ hadíń díí begoz’aaníí yikísk’eh at’ééhíí ła’íí yee iłch’ígó’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú ízisgo at’ééhíí bee hojíí doleeł.
23323  MAT 5:20  Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Pharisees daanlíni bitisgo nłt’éégo ádaanoht’eeyúgo zhą́ yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daahłeeh go’į́į́, nohwiłdishṉii.
23329  MAT 5:26  Da’aṉii doo ch’ínánódáh át’éé da, dá ąął na’íńṉilgo zhą́, niłdishṉii.
23331  MAT 5:28  Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Nṉee isdzán dázhǫ́ hát’į́į́go dénchǫ’égo yineł’įįdíí iłk’idá’ bijíí biyi’ yuyaa nant’į’ deyaa.
23332  MAT 5:29  Niṉáá dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo ha’aahgo yó’ołṉe’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa, hell holzéhi, oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da.
23333  MAT 5:30  Nigan dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo nadnłgeeshgo yó’ołt’e’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da.
23335  MAT 5:32  Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bi’aa doo nṉee ła’ yił nant’į’ na’aash dadá’ yił iłk’ínát’aazhyúgo, nant’į’ naghaago áile’: hadíń isdzán yó’ołt’e’ n’íí yił nṉááyúgo, áí nṉeehíí yił nant’į’ na’aash hileeh.
23338  MAT 5:35  Ła’íí doo ni’gosdzáń bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań dahnádil’iséhi at’éé: doo Jerúsalem ndi bee da; áí ízisgo kįh gozṉilíí nant’án ízisíí golínihi at’ééhíí bighą.
23339  MAT 5:36  Doo nitsits’in ndi bee nitł’a dahnádinlṉiih da, nitsizíl dała’á ndi doo łigaigo dagohíí diłhiłgo áóléh át’éé dahíí bighą.
23343  MAT 5:40  Dahadíń ni’íí bighą naa yá’iti’dá’ nahayiiłtsóozyúgo, ni’íícho ałdó’ doo baa ńchį’ da.
23345  MAT 5:42  Hadíń dant’éhéta níyókeedíí baa nné’, hadíń dant’éhéta bá ch’íńné’yúgo doo bich’į’ t’ąązhį’ hóńtą’ da.
23348  MAT 5:45  Áík’ehgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bizhaazhé daanohłįį: áń nchǫ’íí hik’e nzhǫǫhíí dáłełt’eego biká’zhį’ ya’áí hanadáhgo áyíłsį, nłt’éégo at’ééhíí hik’e doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí dáłełt’eego biká’ nagołtįįhgo áyíłsį.
23352  MAT 6:1  Doo dá nṉee binadzahgee zhą́ nṉee bich’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee da, daazhógo dédaanohwinił’įįhíí bighą: ágádaaht’įįyúgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bits’ą́’dí’ doo nt’é nohwich’į’ naho’ṉííł át’éé da.
23353  MAT 6:2  Tédaat’iyéhíí dant’éhéta baa nné’ lę́k’eyúgo, doo nádįh higaałíí bésh dilwoshé yee aṉiigo da, daanzhǫǫ ádaadil’iiníí Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ ła’íí intínyú nṉee bada’ołííhíí bighą ágádaat’įįhíí k’ehgo doo áńt’įį da. Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé.
23358  MAT 6:7  Da’ohkąąhgee be’ádaadohṉiihíí doo dayúweh doo nt’é bighąyú be’ádaadohṉii da, doo Jews daanlįį dahíí ádaat’eehíí k’ehgo: áí łą́ą́go yádaasiilti’yúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwidits’ag, daanzį.
23359  MAT 6:8  Doo áík’ehgo ádaanoht’ee da: nohwiTaa hant’é bídaanohdįįhíí yígółsį, t’ah doo hwahá bíhóhkeed da.
23361  MAT 6:10  Nant’án ńlį́į́híí begodowáh. Hagot’éégo ánṉiiyú yaaká’yú benagowaahíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’yú ałdó’ begodolṉííł.
23362  MAT 6:11  Díí jįį daahiidąą doleełíí nohwá ágonłsį́.
23364  MAT 6:13  Nanohwída’dintaah yuṉe’ onohwoṉííł hela’, áídá’ nchǫ’go at’ééhíí bits’ą́’zhį’ hanánohwihi’ṉííł: Dahazhį’ dawa bá nant’áá, ła’íí ninawodíí itisyú át’éhi, ła’íí ízisgo áńt’éhi dahazhį’ bee síńzįį doleeł. Doleełgo at’éé.
23366  MAT 6:15  Áídá’ nṉee binchǫ’híí bighą doo baa nádaagodeso’ąą dayúgo, nohwiTaa ałdó’ doo nohwaa nágode’aahi at’éé da.
23367  MAT 6:16  Dáshiṉá’ da’ohkąąh lę́k’eyúgo, daanzhǫǫ ádaadil’íni doo k’ehgo adaanoht’ee da: áí dáshiṉá’ da’okąąhgee ídaadaagoch’iyolba’go binii hago áńdaayol’įįł, nṉee dáshiṉá’ oshkąąhíí yídaagołsį le’, daanzigo. Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé.
23372  MAT 6:21  Dahayú nohwił ilíni siṉilyú, áí zhą́ baa natsídaahkees doo.
23375  MAT 6:24  Doo hadíń binant’a’ naki da, dała’á bił nchǫ’dá’ ła’ihíí bił nzhǫǫ doleełi at’ééhíí bighą; dagohíí dała’á yotą’dá’ ła’ihíí yich’ołaa doleełi at’éé. Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e hágółdzilíí dáła’ doo hagot’éégo bá na’ch’iziidi at’éé da.
23376  MAT 6:25  Áí bighą gádaanohwiłdishṉii, Nohwi’ihi’ṉa’íí doo baa nohwił daagoyéé da le’, hant’éshą’ hishąą doleeł, daanohsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa nohwił daagoyéé da le’, hant’éshą’ ágoshdle’, daanohsįgo. Ya’ idáńhíí ihi’ṉaahíí bitisgo ilįį gá, ya’ diyágé kots’íhíí bitisgo ilįį gá?
23380  MAT 6:29  Da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́k’e ndi doo díí tł’oh dénzhóné k’ehgo ík’e’isdlaa da, nohwiłdishṉii.
23383  MAT 6:32  (Doo Jews daanlįį dahíí áí zhą́ itisgo hádaat’į́į́:) áídá’ áí dawa bídįh daanohłįįhíí nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń yígółsį.
23384  MAT 6:33  Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí hik’e bits’ą́’dí’ nzhǫǫgo ágot’eehíí ntsé biká hádaaht’įį; áík’ehgo díí dawahá ałdó’ nohwíyéé doleeł.
23386  MAT 7:1  Doo hadíń baa nádaaht’įį da le’, áík’ehgo nohwíí ałdó’ doo nohwaa nádaach’it’įį da doleeł.
23390  MAT 7:5  Ni, nzhǫǫ ídńł’íni, ntsé niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí hatįįh; áík’ehgo nłt’éégo go’į́į́ nleehgo áníita nik’isn biṉáá yuṉe’ tsį ałts’ísę́ę sitaaníí bá hatįįh.
23399  MAT 7:14  Ágołts’ósę́go ch’ígót’i’ihíí, ágołts’ósę́go intínhíí, áí zhą́ ihi’ṉaa bich’į’ intín, da’akwííyé zhą́ ákú ch’ekáh, doo łą́ą́go da.
23401  MAT 7:16  Dá binest’ą’híí bee bídaagonołsį doleeł. Ya’ dahts’aa’íí hosh baa ndaach’ihiṉiił née, née figs kǫ’dahosh baa ndaach’ihiṉiił née?
23403  MAT 7:18  Ch’il nłt’éhihíí doo nest’áń dénchǫ’éhíí bah dahnándahi at’éé da, ła’íí ch’il dénchǫ’éhíí doo hagot’éégo nest’án nłt’éhihíí bah dahnándahi at’éé da.
23405  MAT 7:20  Áík’ehgo binest’ą’ihíí bee bídaagonołsį doleeł.
23406  MAT 7:21  SheBik’ehń, sheBik’ehń, daashiłṉiihíí doo dawa yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleeh da; hadíń shiTaa yaaká’yú dahsdaahń aṉiihíí yikísk’eh at’ééhíí zhą́ itah daaleeh.
23408  MAT 7:23  Nohwíí doo nohwídaagonsini ádaanoht’ee da: yúwehzhį’ nohkáh, nchǫ’go ádaaht’íni, biłdidishṉiił.
23410  MAT 7:25  Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ nádiyoł; ndi doo nagongeeh da: tséé biká’ goz’ąąhíí bighą.
23412  MAT 7:27  Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ deyolgo nangóngo’: gową nabígoztł’įįh silįį.
23414  MAT 7:29  Yebik’ehíí k’ehgo yił ch’ígó’aahíí bighą, doo nṉee begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ádaat’eehíí k’ehgo da.
23416  MAT 8:2  Nt’éégo ła’ nṉee łóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa nagháhi biyahzhį’ hayaa adzaago gábiłṉii, SheBik’ehń, náshíńlziihíí bik’e síńtįįgo nígonsį, háńt’įįyúgo náshíńlziih.
23417  MAT 8:3  Áík’ehgo Jesus yich’į’ dahdidilṉiidí’ yiká’ ndelṉiihgo, Hasht’į́į́; nándziih, yiłṉii. Áí dábiłgo łóód n’íí ínásdįįd lę́k’e.
23418  MAT 8:4  Áídí’ Jesus gábiłṉii, Hadíń dánko bił nagolṉí’ hela’; ti’i, okąąh yebik’ehi bich’į’ ch’í’ṉah ádndle’go, nt’éhéta be’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nné’, Moses ngon’ą́ą́ lę́k’ehíí k’ehgo, áík’ehgo nándziihíí nṉee yídaagołsį doleeł.
23420  MAT 8:6  Gábiłṉii, ShiNant’a’, shána’iziidíí di’il silínihi yaat’éégo bił na’diṉi’go gowąyú sitįį.
23421  MAT 8:7  Jesus gábiłṉii, Ákú disháhgo naszíih.
23424  MAT 8:10  Jesus áí yidezts’ąądá’ débiłdíyagodzaago nṉee biké’ náłseełíí gáyiłṉii, Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Israel hat’i’íí bitahyú ndi doo hadíń díí k’ehgo bi’odlą’ golíni baa nsháh da.
23426  MAT 8:12  Áídá’ nṉee, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanlįį le’at’éé n’íí, chagołheeł yuṉe’ ohilkaad doo: áígee daach’ichag hik’e kowoo łídaach’idiłk’ash doleeł.
23427  MAT 8:13  Jesus silááda binant’a’íí gáyiłṉii, Nádńdáh; hagot’éégo osíńdląądíí da’áí k’ehgo ná begolzaa. Áík’ehgo silááda binant’a’ bána’iziidihíí da’áígee dagoshch’į’ nadziih.
23428  MAT 8:14  Áídí’ Jesus Peter bigową yuṉe’ ha’ayáádá’ Peter bi’aahíí bimaa nezgaigo sitįįgo yiłtsąą.