11 | GEN 1:11 | Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. |
22 | GEN 1:22 | I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! |
28 | GEN 1:28 | A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. |
42 | GEN 2:11 | Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato. |
46 | GEN 2:15 | Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho. |
52 | GEN 2:21 | Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem. |
83 | GEN 4:3 | Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu. |
85 | GEN 4:5 | Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho. |
86 | GEN 4:6 | I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá? |
87 | GEN 4:7 | Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním. |
91 | GEN 4:11 | Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé. |
95 | GEN 4:15 | I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl. |
97 | GEN 4:17 | Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch. |
105 | GEN 4:25 | Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain. |
141 | GEN 6:3 | Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let. |
151 | GEN 6:13 | Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí. |
161 | GEN 7:1 | Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto. |
169 | GEN 7:9 | Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé. |
180 | GEN 7:20 | Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory. |
192 | GEN 8:8 | Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země. |
207 | GEN 9:1 | Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi. |
217 | GEN 9:11 | Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země. |
230 | GEN 9:24 | Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší. |
232 | GEN 9:26 | Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich. |
241 | GEN 10:6 | Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán. |
245 | GEN 10:10 | Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear. |
259 | GEN 10:24 | Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera. |
260 | GEN 10:25 | Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan. |
274 | GEN 11:7 | Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl. |
276 | GEN 11:9 | Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi. |
283 | GEN 11:16 | Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega. |
284 | GEN 11:17 | A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery. |
285 | GEN 11:18 | Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu. |
286 | GEN 11:19 | A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery. |
302 | GEN 12:3 | Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země. |
308 | GEN 12:9 | Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni. |
312 | GEN 12:13 | Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe. |
317 | GEN 12:18 | Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest? |
318 | GEN 12:19 | Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi. |
328 | GEN 13:9 | Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu. |
329 | GEN 13:10 | Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská. |
333 | GEN 13:14 | I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ. |
342 | GEN 14:5 | Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských, |
345 | GEN 14:8 | Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim, |
346 | GEN 14:9 | Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti. |
350 | GEN 14:13 | Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem. |
356 | GEN 14:19 | I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí; |
359 | GEN 14:22 | I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí, |
363 | GEN 15:2 | Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer? |
369 | GEN 15:8 | I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím? |
372 | GEN 15:11 | Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl. |
393 | GEN 16:11 | Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé. |
396 | GEN 16:14 | Protož nazvala studnici tu studnicí Živého vidoucího mne. Aj, ta jest mezi Kádes a Barad. |
397 | GEN 16:15 | Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jméno syna svého, kteréhož porodila Agar, Izmael. |
401 | GEN 17:3 | Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka: |
428 | GEN 18:3 | A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého. |
429 | GEN 18:4 | Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem. |
433 | GEN 18:8 | Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli. |
438 | GEN 18:13 | Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala? |
443 | GEN 18:18 | Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země. |
445 | GEN 18:20 | I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně: |
452 | GEN 18:27 | A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel. |
455 | GEN 18:30 | I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti. |
456 | GEN 18:31 | A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti. |
457 | GEN 18:32 | Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset. |
459 | GEN 19:1 | Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi. |
462 | GEN 19:4 | Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad. |
465 | GEN 19:7 | A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého. |
480 | GEN 19:22 | Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor. |
488 | GEN 19:30 | Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými. |
490 | GEN 19:32 | Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě. |
500 | GEN 20:4 | Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ? |
503 | GEN 20:7 | Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest. |
505 | GEN 20:9 | Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl. |
537 | GEN 21:23 | Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu. |
545 | GEN 21:31 | Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli. |
553 | GEN 22:5 | A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám. |
565 | GEN 22:17 | Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých. |
575 | GEN 23:3 | Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka: |
583 | GEN 23:11 | Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého. |
592 | GEN 23:20 | Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het. |
606 | GEN 24:14 | Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým. |
615 | GEN 24:23 | A řekl: Èí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali? |
619 | GEN 24:27 | A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého. |
623 | GEN 24:31 | Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům? |
634 | GEN 24:42 | Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu, |
637 | GEN 24:45 | Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti. |
638 | GEN 24:46 | Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy. |
641 | GEN 24:49 | Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo. |
646 | GEN 24:54 | Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému. |
650 | GEN 24:58 | Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu. |
652 | GEN 24:60 | Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých. |
656 | GEN 24:64 | Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda. |
670 | GEN 25:11 | Po smrti pak Abrahamově požehnal Bůh Izákovi synu jeho, a bydlil Izák u studnice Živého vidoucího mne. |
672 | GEN 25:13 | A tato jsou jména synů Izmaelových, jimiž se jmenují po rodech svých: Prvorozený Izmaelův Nabajot, po něm Cedar, a Adbeel a Mabsan, |