Wildebeest analysis examples for:   ken-kenNT   ̌    February 25, 2023 at 00:29    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23215  MAT 1:2  Ábraham achí nyaka chi Áisek, Áisek abhak chi Jekɔ́p, Jekɔ́p abhak chi Júda nɛ̌mayi.
23224  MAT 1:11  Josáya achí nyaka chi Jɛkonáya nɛ̌mayi. Mpok yɔ̌ bápɔ́kɔ́ bo Israɛl bɛ mandɔk manchɔkɔ ɛtɔk Bábilɔn.
23234  MAT 1:21  Nɛ chɔŋ ambé mɔ́mbakanɛm. Nnyɛ́n ɛni nɛ́mbak bɛ Yesu, mbɔnyunɛ chɔŋ yí ampɛmɛ̌bhi ndǔ ntɛmsi bɛbʉ́ bhap.”
23235  MAT 1:22  Mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛnkɛm bɛ́fákárí bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm ághátí ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ andɛm, ɛmfu tɛtɛp.
23238  MAT 1:25  ̌ nɔ́, bɔ́ kɛrɨŋɨ batɨ kpátɛ María abhe Mɔ́ywi. Ábhé nɔ́kɔ́, Josɛ́f arɛm bɛ nnyɛ́n mmɔ́ chi Yesu.
23239  MAT 2:1  Bábhé Yesu ɛtɔk Bɛ́tlɛhɛm atú Judɛ́ya. Mpok yɔ, Hɛ́rɔd abhak Mfɔ atú wu. Nɛbhé bábhé Yesu, bo abhɛn bárɨŋɨ ɛ̌ti mambe báfú atú mmok áfù batwɔ Yerúsalɛm, mámbɛbhɛ nɔkɔ bɛ,
23240  MAT 2:2  “Mmɔ anɛ bábhé bɛ́ ámbák Mfɔ bo Israɛl achí fá? Sɛ́bhɛ̀p mbɔnyunɛ sɛ́ghɔ̀ nɛmbe ɛnɛ́n nɛ́rɛ̀m ɛ̌ti nɛbhe ɛni awu atú mmok áfù, nɛ sɛ́twɔ bɛchyɛ yi kɛnókó.”
23243  MAT 2:5  Bágháti yi bɛ, “Bábhɔŋ bɛbhe yi ɛtɔk Bɛ́tlɛhɛm, fá atú Judɛ́ya, mbɔnyunɛ ɛchi amɛm ɛkáti ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ bɛ,
23244  MAT 2:6  Mandɛm arɛm bɛ, ‘Wɔ Bɛ́tlɛhɛm ndǔ mmɨk Júda, puyɛ̌ wɔ kɛ ɔ́chí ansɛm ndǔ bɛtɔk Júda mɛnkɛm, mbɔnyunɛ ntá yɛ̌ Mfɔ áfù. Mfɔ anɛ ákɛ̀m bǒbha, bo Israɛl, mbɔ ɛrɨ́tɨ́ mbabhɛri bághɔ́ŋɔmɛ́n ákɛ̀m bághɔ́ŋɔmɛ́n yi.’”
23247  MAT 2:9  Mankɔ̌ bhɔ bághókó nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mfɔ Hɛ́rɔd árɛ́mɛ́, báfá bare rɔŋ. Ndǔ bárɔ̀ŋ, bághɔ́ nkúbhɛ́ nɛmbe ɛnɛ́n báyámbɨ baghɔ atú ɛtɔk ɛyap nɛ nɔ́ nɛ́rɔ́ŋ nɔ́kɔ́ ambɨ, bɔ́ mánkoŋo nɔkɔ ansɛm. Báchwɔ́bhɛ́ nɔ́kɔ́ Bɛ́tlɛhɛm, nɛmbe ɛnɔ nɛ́te amfay nɛbu, tɛ́bhɛ́ tɛ́bhɛ́ nɛ ɛkɛt ɛnɛ́ mɔ́wu áchí arɛ́.
23253  MAT 2:15  Ágháká nɔ́kɔ́ arɛ́, abhak arɛ kpátɛ Mfɔ Hɛ́rɔd agú. Mɛnyɨŋ bɛ́fákárí nyaka ɛnyu ɛyɔ bɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm ághátí ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ andɛm, ɛmfu tɛtɛp bɛ, “Mbɨ́ŋɨ́ mɔ́wa bɛ ámfá ɛtɔk Íjip”.
23254  MAT 2:16  Hɛ́rɔd ághɔ́ nɔ́kɔ́ bɛ mankɔ̌ bhɔ bárwɔ yi ndǔ yi ánóŋó bhɔ kɛghɔ́, ntɨ nɛ́nɛn yi amɛm. Achyɛ ɛyɔŋ bɛ mángwáy̌babhakanɛm mankɛm abhɛn bábhɨ́kɨ́ cha mamiɛ́ apay ndǔ ɛtɔk Bɛ́tlɛhɛm nɛ ndǔ bɛtɔk ɛbhɛn bɛchi kɛkwɔt. Hɛ́rɔd atɨk bɛ́ ɛ́náŋ ɛ́chí mamiɛ́ apay bɛ́bhó mpok mankɔ bhɔ báyámbɨ baghɔ nɛmbe mpok bábhé Yesu.
23255  MAT 2:17  Ɛ́kʉ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Jeremáya árɛ́mɛ́ bɛ́ chɔŋ ɛ́mfakari, ɛmfu tɛtɛp.
23256  MAT 2:18  Arɛm nyaka bɛ, “Ɛyɔŋɔ́ kɛbhɔ ɛ́fù ɛtɔk Ráma. Kɛbhɔ kɛ́yá nɛ bása. Ráshɛl ǎdì̌bhi. Mánɨ̀k yi mmʉɛt bɛ ambɔt kɛbhɔ kɛ apú ka mbɔnyunɛ bágu barɔ yi.”
23261  MAT 2:23  Josɛ́f arɔk, achɔkɔ amɛm ɛtɔk Gálili ɛnɛ́ bábhɨ̀ŋɨ bɛ Násárɛt, mbɔnyunɛ ɛ́chí amɛm ɛkáti ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ bɛ Mandɛm arɛm ɛ̌ti Kristo bɛ, “Chɔŋ bo mámbɨŋɨ yi bɛ ‘Mmu Násárɛt’”.
23262  MAT 3:1  Mpok yɔ,̌n Njwiti abho bɛ́gháti bho amɛm baso atú Judɛ́ya bɛ,
23263  MAT 3:2  “Yɛ̌ntɨkɨ mmu ywɛka abhɔŋ bɛtɨknsɛm ndǔ bɛbʉ́ bhi mbɔnyunɛ mpok Mandɛm ábhák nɛ bo mbɔ Mfɔ wap arɔp chi kɛkwɔt.”
23264  MAT 3:3  ̌n Njwitǐ Aisáya ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm árɛ̀mɛ nyaka ɛ̌ti yi bɛ, “Mmu achi amɛm baso ǎbɨ̀k nɛ ɛyɔŋ amfay andɛmɛ nɔkɔ bɛ, ‘Toŋtí ká mbi anɛ Acha áfʉɛ̀t arɛ. Kʉ́ ka mbǐ ywi ambak chak.’”
23265  MAT 3:4  Nkú̌n abhak chi ɛnyɨŋ ɛnɛ baghoko nɛ babyɔk mpɔŋɔ baso. Mgbat anɛ yi ágwɔ̀t ɛbho abhak nkwɔbhɛ́nya, nɛ nɛnyíɛ́ ɛni nɛ́bhak ngɛ́mtáy nɛ bawɛrɛ́ bɛtu ámɛ́n yi ághɔ̀ amɛm baso.
23266  MAT 3:5  Bɛyǎ bho báfú, bárɔ́k ntá̌n ndu bɛghok ɛnyɨŋ ɛnɛ yi árɛ̀m. Báfú ɛtɔk Yerúsalɛm, nɛ atú Judɛ́ya ankɛm, nɛ bɛtɔk mɛnkɛm ɛbhɛn bɛchi kɛkwɔt nɛ Nnyɛ́n Jɔ́dan.
23267  MAT 3:6  Báré su bɛbʉ́ bhap,̌n anjwiti nɔkɔ bhɔ amɛm Nnyɛ́n Jɔ́dan.
23268  MAT 3:7  ̌n ághɔ́ nɔ́kɔ́ ndǔ bɛyǎ bǒnkwɔ Fárisi nɛ bǒnkwɔ Sádusi bátwɔ̀ bɛ yi anjwiti bhɔ, abho bɛ́rɛm ntá yap bɛ, “Bě bɛfé! Agha áyɛ́bhɛ́ be batú bɛ mǎnjaŋ mbi bɛbʉɛ ntɛmsi Mandɛm anɛ átwɔ̀?
23270  MAT 3:9  Bǎkɛ́ chɔkɔ mǎnkáysi bɛ bǎchí bɛbhárɛ́bhɔ Ábraham nɛ̌nyɨŋ ɛpu kway bɛkʉ bhe. Dɨŋɨ́ ká bɛ Mandɛm ǎkwáy bɛsɔt batay anɛ ankʉ yɔ́ ámbak bɛbhárɛ́bhɔ Ábraham.
23271  MAT 3:10  ̌ chí nɛ́nɛ, sɛtɨ sɛ́chí bhʉɛrɛ́, nɛ bákway bɛkpɔťntɨkɨ ɛnɔk ɛnɛ ɛpu nyu bɛrɨ́tɨ́ kɛpɛm tɛ ndǔ bakaŋ, mangʉɛp angó.”
23272  MAT 3:11  “Mɛ̌jwìti bhe nɛ manyiɛp bɛtɔŋ bɛ́ bǎtɨknsɛm ndǔ bɛbʉ́ ɛbhɛka. Kɛ mmǔ anɛ átwɔ̀ mɛ ansɛm achá mɛ ɛnyunɛ mbɨ́kɨ́ kway mmu anɛ nchí kaŋari nkwɔbhánya bɛkak ɛbhi. Ántwɔ́, chɔŋ anjwiti bhe nɛ Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ nɛ ngó.
23274  MAT 3:13  Ɛ́bhɨ́kí tat, Yesu afú atú Gálili arɔk ndǔ Nnyɛ́n Jɔ́dan bɛ̌n anjwiti yi.
23275  MAT 3:14  ̌n kɛyaŋ bɛjwiti Yesu. Are yáŋ bɛkʉ Yesu anjibhiri nkaysi yi. Arɛm bɛ, “Ɔtwɔ bɛ njwítí wɔ, ɛnɛ́ mɛ kɛ mbɔ́ŋɔ́ bɛ́twɔ ntá yɛ bɛ ɔ́njwítí mɛ́?”
23276  MAT 3:15  ̌ nɔ́, Yesu akɛmɛ yi chi bɛ, “Dɔ̌ ɛ́mbák mbɔ ɛnyǔ ngátí wɔ́, mbɔnyunɛ ɛrɨ bɛ sɛnkʉ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ.”̌n aka yɛ, ajwiti Yesu.
23277  MAT 3:16  Nɛjwitǐn ájwítí yi, Yesu afú anyɛ́n. Nɛbu nɛ́nɛ́nɛ, aghɔ ndǔ Ɛfóŋó Mandɛm áfú amfay, asɔt mkpá ɛbhóŋó are sɛp kpát ate yi amʉɛt.
23282  MAT 4:4  Kɛ Yesu akɛmɛ yi bɛ, “Ɛ́chí amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, ‘Puyɛ̌ nɛnyíɛ́ nɔ́nɔ́ kɛ nɛ́kɛ̀m nɛpɛ́m.̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm árɛ̀m̌ ɛ́bhɔ́ŋ bɛtaŋ bɛkɛm nɛpɛ́m mmu.’”
23284  MAT 4:6  Arɛ́, arɛm ntá Yesu bɛ, “Mbák ɔchí Mmɔ Mandɛm, dók,̌ndu ɛchi amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, ‘Chɔŋ Mandɛm anchyɛ ɛyɔŋ bɔángɛl bhi mántwɔ́ manchyɛ wɔ nɛkwak. Ɛkáti Mandɛm ɛ́pɛt ɛ́rɛ̀m bɛ, chɔŋ mánkpʉɛp wɔ nɛ amɔ́ yap bɛ́ ɔ́kɛ́ tɛm ɛkak ndǔ ntay.’”
23290  MAT 4:12  Mpok Yesu aghoko bɛ bákɛ́m̌n Njwiti báfyɛ ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ, afa atú Judɛ́ya apɛtnsɛm atú Gálili.
23291  MAT 4:13  Kɛ yí kɛrɔ́ŋ Násárɛt. Arɔk achɔkɔ Kapɛ̌naum. Ɛtɔk Kapɛ̌naum ɛ́bhák nɛpak manyu Gálili, atú Sɛ́bulɔn nɛ Náftali.
23292  MAT 4:14  Ɛ́fákárí nyaka ɛnyu yɔ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm ághátí ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Aisáya andɛm ɛ́mfú tɛtɛp. Aisáya arɛm nyaka bɛ:
23293  MAT 4:15  “Mmɨk Sɛ́bulɔn nɛ Náftali, mmɨk anɛ bo báfʉɛ̀t arɛ bɛrɔŋ ndǔ ɛ̌ntɨ́ŋnyɛn ɛnɛ́ bábhɨ̀ŋɨ bɛ Manyu Gálili, mmɨk anɛ áchí ɛbhěnyɛn nɛgho Jɔ́dan, atú Gálili anɛ bɛyǎ bo abhɛn bápú bo Israɛl bachi arɛ.
23295  MAT 4:17  Nɛbho mpok yɔ, Yesu abho bɛ́gháti bho bɛ, “Yɛ̌ntɨkɨ mmu abhɔŋ bɛ́tɨknsɛm ndǔ bɛbʉ́ bhi mbɔnyunɛ mpok anɛ Mandɛm ábhák nɛ bho mbɔ Mfɔ wap arɔp chi kɛkwɔt.”
23296  MAT 4:18  Ɛwak ɛ́mɔt, ɛnɛ́ Yesu ákɔ̀ nɛpak manyu Gálili, aghɔ́ bo bati apay,̌ nnɔ amɔt chi amɔt. Amɔt aka nnyɛ́n bɛ Símun. Nnyɛ́n ɛni nɛ́chák nɛ́bhák bɛ Píta. Manɔ́ ywi aka nnyɛ́n bɛ Andru. Bɔ bati apay bare gʉɛp bɛyǎ nkáp anyɛ́n ndu bɛway nsi mbɔnyunɛ bachi nyaka bawǎnsi.
23299  MAT 4:21  Yesu átɛ́n nɔ́kɔ́ mmʉɛt ambɨ mandú, aghɔ́̌ nnɔ amɔt chi amɔt bachak bati apay, nɔ chi, Jems nɛ̌n, ̌ Sɛbɛdi. Bábhák amɛm áchwí chɔkɔ nɛ ɛtayap Sɛbɛdi, mángoko nɔkɔ bɛyǎ nkáp yap. Yesu abhɨŋɨ bhɔ nkwɔ bɛ mámbák bakoŋo bhi.
23301  MAT 4:23  Yesu abho bɛkɔ atú Gálili ankɛm antɔŋ nɔkɔ bho Ɛyɔŋ Mandɛm amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt bo Israɛl, angati nɔkɔ bhɔ nkwɔ Mbok Ndɨ́ndɨ́ anɛ árɛ̀m ɛnyǔ Mandɛm ábhák nɛ bhɔ mbɔ Mfɔ wap. Nɛ ambu nɔkɔ̌ntɨkɨ ɛnyǔ nɛme ɛnɛn bo babhɔŋɔ.
23303  MAT 4:25  Bɛyǎ bhó bare fú mbaŋ nɛ mbaŋ mánkoŋo nɔkɔ Yesǔntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ yi árɔ̀ŋ. Mbɔk ɛyap báfú atú Gálili, báchák báfú Dikápolis, nɔ chi atú bɛtɔk byo, báchák báfú Yerúsalɛm, báchák báfú atú Judɛ́ya, nɛ abhɛ́nɛ́fú báfú ɛbhěnyɛ́n nɛgho ɛnɛn babhɨŋɨ bɛ Jɔ́dan.
23306  MAT 5:3  Are tɔ́ŋ andɛm nɔkɔ bɛ, “Ɛ́rɨ ɛcha ntá̌ntɨkɨ mmu anɛ ághɔ́ bɛ bɛsí Mandɛm, yi apǔnyɨŋ, mbɔnyunɛ Mandɛm achi Mfɔ ywi!
23310  MAT 5:7  Ɛ́rɨ ɛcha ntá̌ntɨkɨ mmu anɛ ághɔ̀ bho ntínso, mbɔnyunɛ chɔŋ Mandɛm angɔ́ yi ntínso!
23312  MAT 5:9  Ɛ́rɨ ɛcha ntá bǒ abhɛn mánù bɛ bo mámbák ɛyɔŋ ɛ́mɔt nɛ batɨ; mbɔnyunɛ chɔŋ Mandɛm ankʉ bɔ mámbaǩbhi!
23313  MAT 5:10  Ɛ́rɨ ɛcha ntá̌ntɨkɨ mmu anɛ bo báchyɛ̀ ɛsɔŋɔri ndǔ ákʉ̀ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛchi chak bɛsí Mandɛm. Ǎyɛt yi mbɔnyunɛ achí Mfɔ ywi!
23314  MAT 5:11  “Ɛ́rɨ ɛcha ntá yɛka mpok bo básɔ̀kɔti bhe nɛ mpok anɛ báchyɛ̀ bhe ɛsɔŋɔri, mámbarɛ nɔkɔ bhe barak amʉɛt ndɛ́ndɛm ɛ̌ti ya.
23315  MAT 5:12  Ŋák ká nɛ mǎmbɔ́ŋ maŋák mbɔnyunɛ Mandɛm abhʉ́rɛ́ bhe ɛrɛm akap awu amfay. Nɛ bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk bɛ báchyɛ̀ nyaka barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ abhɛn tɛsáy ɛsɔŋɔri nkwɔ.”
23316  MAT 5:13  “Bǎchí mbɔ ngáŋ ntá bǒ mmɨk mankɛm. Kɛ mbák ngáŋ ábhɨ́kɨ́ pɛrɛ bhɔ́ŋ manyɨŋti mi, ná bákway bɛkʉ wu ampɛt ambak ɛrɨ́tí ngáŋ? Bápú pɛrɛ kway bɛkʉ̌nyɨŋ nɛ wu. Árɔp chi ɛnyɨŋ bɛto nɛfí ɛbhak ɛnɛ bo báfʉɛ̀t mánjati nɔkɔ wu.
23318  MAT 5:15  Nɛ bápú durɛ ɛrɔ́ŋɔ́ mánsɔt ɛnyɨŋ mánkuti. Bádurɛ ɛrɔ́ŋɔ́ mánte chi ɛbhak ɛnɛ bábhɔ́ŋɔ́ bɛte yɔ bɛ́ mbaŋ ángɔ ntá̌ntɨkɨ mmu anɛ achi anywɔ́p.
23319  MAT 5:16  ̌ yɛ́ ka ɛpɨŋ ɛyɛka ɛ́ngɔ́ mbɔ ɛrɔ́ŋɔ́. Ɛpɨŋ ɛyɛka ɛ́bhɔŋ bɛbhak mbɔ ɛrɔ́ŋɔ́ bɛ́ bo mángɔ́, mámbɨti Ɛtayɛka mmu achi amfay.”
23320  MAT 5:17  “Bǎkɛ́ kaysi bɛ́ ntwɔ bɛ́fɛ́rɛ bɛbhé Moses. Bǎkɛ́ kaysi bɛ́ ntwɔ chí bɛfɛrɛ basɨŋɨ́ barɛmɛ́ kɛpɨ̌ntɨ. Mbɨ́kɨ́ twɔ́ bɛ́fɛ́rɛ mɔ́, ntwɔ chí bɛkʉ bɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ bɔ básɨ́ŋɨ́ ɛ́mfú tɛtɛp.
23321  MAT 5:18  Tɛtɛp, nchí ghati bhe bɛ tɛ mfǎy ámfʉɛt, mmɨk amfʉɛt, bápú kwáy bɛfɛrɛ̌ mandú ɛnyɨŋ ndǔ basɨŋ amɛn wáwák. Basɨ́ŋ amɛn ǎbhák kpátɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ básɨ́ŋɨ́ ɛ́mfu tɛtɛp.
23322  MAT 5:19  ̌ agha anɛ ápú bhʉɛrɛ̌ chí mɔ́bhé amɔt, antɔŋ nɔkɔ bo bachak bɛ mánkʉ́ ɛnyumɔt mbɔ yi, chɔŋ ambak ansɛm ndǔ nkwɔ bhó mankɛm abhɛn Mandɛm achi Mfɔ wap. Kɛ mmu anɛ ábhʉ̀rɛ bɛbhé Mandɛm mɛnkɛm, antɔŋ nɔkɔ bo bɛ mankʉ nkwɔ mbɔ yi, ǎbhák mǔngo ndǔ nkwɔ bho abhɛn Mandɛm achi Mfɔ wap.
23324  MAT 5:21  “Bǎrɨŋɨ ndǔ ɛbhé Moses ɛ́ghàti nyaka bachǐmbɨ bhɛka bɛ mmu ákɛ́ wáy ntɨ, nɛ̌ agha anɛ áway mmu, bákʉ̀ manyé nɛ yi.
23325  MAT 5:22  Kɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ nchí ghati bhe chi bɛ,̌ agha anɛ ábèntɨ nɛ mɔ́mayi Mandɛm ǎtaŋ yi.̌ agha anɛ ásɔ̀kɔti mɔ́mayi mbɔ bɛrɛm bɛ, ‘Wɔ ɔchí agha?’ Básɔ̀t yi bɛsi acha manyɛ́. Nɛ̌ agha anɛ árɛ̀m ntá mɔ́mayi bɛ, ‘Wɔ ɛchɨŋtímu’ chí mmu anɛ bábhɔ́ŋɔ́ mɛmɛsɛ amɛm nɛpǐngo.
23326  MAT 5:23  Mbák ɔ̌rɔ̀ŋ yɛ bɛchyɛ akap ntá Mandɛm kɛ ɔ́ntɨk bɛ ntɨ manɔ́ ǎbè ntɨ ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɔ́kʉ́ yi,
23327  MAT 5:24  ̌ akap aywɛ ndǔ nɛbhʉɛt anɛ bo báchyɛ̀ akap, dɔ́k kpɨ́k kʉ mǎmbák ɛyɔŋ ɛ́mɔt nɛ yi kɛ ɔ́mpɛtnsɛm ɔnchyɛ akabhɛ ywɛ ntá Mandɛm.
23328  MAT 5:25  “Mbák mmu abhɔŋ ndak nɛ wɔ, antí wɔ, dɔ́k tɛmɛrí yi ayak mǎnsokori ndak wu, mǎmbak ɛyɔŋ ɛ́mɔt. Mbák ɔ́bhɨ́kɨ́ kʉ nɔ, mpok ámfʉɛ́t, yi andɔk ntá ntaŋá manyé nɛ wɔ, afyɛ́ wɔ amɔ yi, nɛ yi anchyɛ wɔ ntá bo mbɨ̌ŋ nkú, nɛ bɔ́ mámfyɛ wɔ ɛkɛrɛ́kɛnɔŋ.
23329  MAT 5:26  Dɨŋɨ́ bɛ mbák ɛ́mfákárí ɛnyu ɛyɔ, ɔpú fu wawak kpátɛ ɔnchyɛ ákwɔ́ ywɛ ankɛm,̌nyɨŋ kɛrɔp.”
23331  MAT 5:28  Kɛ nchí ghati bhe bɛ,̌ agha anɛ afyɛ́ amɨ́k amʉɛt ngɔrɛ́, ambɔ́ŋ nkaysi bɛbhʉɛrɛ nɛ yi, anáŋ akwɛn bɛrwɔp nɛ ngɔrɛ́ wu ndǔ ntɨ ɛni.
23334  MAT 5:31  “Ɛbhé Moses ɛpɛt ɛ́rɛ̀m bɛ, ‘Yɛ̌ agha anɛ árɔ ngɔrɛ́ ywi ndǔ nɛbhay, abhɔŋ bɛchyɛ yi ɛkáti ndu bɛtɔŋ bɛ awǎy nɛbhay.’
23335  MAT 5:32  Kɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ nchí ghati bhe chi bɛ,̌ntɨkɨ mmu anɛ árɔ̀ ngɔrɛ́ ywi ndǔ nɛbhay ɛnɛ́ ngɔrɛ́ ábhɨ́kɨ́ kwɛn bɛrwɔp, akʉ ngɔrɛ́ akwɛn bɛrwɔp, nɛ̌ntɨkɨ mbakanɛm anɛ ábháy ngɔrɛ́ anɛ ápɛ́t apu ɛkɛrɛ́nɛbhay, akwɛn nkwɔ bɛrwɔp.”
23340  MAT 5:37  Mbák ɔ́nká bɛkʉ ɛnyɨŋ, dɛm bɛ, ‘Ɛɛ’. Mbák ɔbhɨ́kɨ́ ka bɛkʉ ɛnyɨŋ, dɛm bɛ, ‘Ǎe’.̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛcha ɛyɔ, ɛ́fù chi ntá mbʉ́mbʉ.”
23343  MAT 5:40  Mbák mmu ǎyàŋ bɛkʉ manyé nɛ wɔ bɛ ánsɔ́t nkú yɛ, kpɨk chyɛ̌ yi ndɛ yɛ nkwɔ.
23344  MAT 5:41  Nɛ mbák ntɛmɛ́ nɛnu anyɛ́rɛ́ wɔ́ bɛ ɔmpɔkɔ ntu ywi ɔndɔk nɛ yi nɛkɔ̌ ntay nɛmɔt, dɔ́k nɛ yi nɛkɔ̌ batay apay.
23345  MAT 5:42  Mbák mmu anɨ́ŋɨ́ wɔ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́bhɔ́ŋɔ́, chyɛ̌ yi yɔ. Nɛ mbák mmu atwɔ ntá yɛ bɛ ɔ́mpúɔ yi ɛnyɨŋ ɔ́kɛ́ nisi bɛkʉ nɔ.”
23348  MAT 5:45  Mbák bǎkʉ̀ nɔ, bo bághɔ bɛ bǎchí̌ ɛtayɛka mmu achi amfay. Bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk bɛ yi ǎto mmok ntá̌ntɨkɨ mmǔ bɛbʉ́ nɛ̌ntɨkɨ mmǔ ndɨ́ndɨ́. Mandɛm ǎto manyiɛp ntá̌ntɨkɨ mmu anɛ ákʉ̀ ɛnyɨŋ ɛnɛ yi áyàŋ nɛ mmu anɛ ápú kʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ yi áyàŋ mmu wu ankʉ.
23349  MAT 5:46  Mbák bǎkɔŋ chi bǒ abhɛn bákɔ́ŋɔ́ bhe, ntɨkɨ nsáy bǎbhɔŋ?̌ chí bakʉ̌ bɛbʉ́ mbɔ babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti bakɔŋ bǒ abhɛn bákɔ́ŋɔ́ bhɔ.
23350  MAT 5:47  Nɛ mbák bǎkaka chi bǒ abhɛn mǎnyìɛ nɛ bhɔ, nɔ́ bǎkʉ yi?̌ chí bǒ abhɛn bápú bo Israɛl bákʉ̀ nɔ.
23352  MAT 6:1  Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Sɔt ká mpok bɛ̌ mmu ywɛka ákɛ́ kʉ bɛrɨ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ yi ankʉ bɛsi bho ndu bɛtɔŋ mmʉɛt. Mbák mmu ankʉ nɔ, apú bhɔŋ nsáy anɛ Ɛtayɛka Mandɛm mfay áchyɛ̀.
23353  MAT 6:2  “Yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ ɔ́chyɛ̀ ɛnyɨŋ ntá mmu anɛ ɛyi ɛ́pú, kɛ́ dɛp akánkáŋ mbɔ bǒ abhɛn bákʉ̀ mɛnyɨŋ chi bɛ mángɔ́ bhɔ. Bákʉ nɔ amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt nɛ ndu mántɨ́tɔk bɛ bo mámbɨti bhɔ. Dɨŋɨ́ ká bɛ nɛbɨti anɛ bo bábɨti bhɔ chi awap akap ankɛm anɛ́ bɔ mǎnáŋ bábhɔ́ŋɔ́.
23354  MAT 6:3  Mbák ɔ̌chyɛ̀ mmu ɛnyɨŋ mbɔnyunɛ ɛyi ɛ́pú, kʉ nɔ́ ɛnyunɛ̌ mmu apu rɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɔ́kʉ̀.
23355  MAT 6:4  Ɛ́rɨ bɛ ɔ́nkʉ́ bɛrɨ bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ nɛ chɔŋ Ɛtayɛ Mandɛm mmu ághɔ̀̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ mmu ákʉ́ bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ ankap wɔ.”
23356  MAT 6:5  “Yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ mǎnɨkmʉɛt, bǎkɛ́ kʉ mbɔ bǒ abhɛn bákʉ̀ mɛnyɨŋ chi bɛ mángɔ́ bhɔ́. Bákɔŋ bɛte amɛm bɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt nɛ ndǔ manyé mbi kɛ manɨkmʉɛt bɛ́ mángɔ́ bhɔ. Dɨŋɨ́ ká bɛ, nɛghɔ́ anɛ bo bághɔ̀ bɛ bɔ mǎnɨkmʉɛt, chi awap akap anɛ mǎnáŋ bábhɔ́ŋɔ́.
23357  MAT 6:6  Mpok anɛ mmǔ ywɛka áyàŋ mɛnɨkmʉɛt, ánchwé anywɔ́p, ɛbhak ɛnɛ yi ábhak aywǐnti, antíɛ́p mbǐnywɔp anɨkmʉɛt ntá Mandɛm Ɛta yɛka mmǔ bápú ghɔ nɛ amɨ́k. Mbák mmu akʉ nɔ, chɔŋ Ɛtayɛka mmu ághɔ̀̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ mmu ákʉ̀ bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ ankap yi.
23360  MAT 6:9  Ɛnyu ɛnɛ̌ bǎbhɔ́ŋɔ́ mɛnɨkmʉɛt: ‘Ɛtayɛsɛ, wɔ mmu ɔ́chí amfay: Kʉ bo mánchyɛ́ nnyɛ́n ɛna kɛnókó;
23367  MAT 6:16  “Yɛ̌ntɨkɨ mpok anɛ bǎtàt nsay ndu mɛnɨkmʉɛt ntá Mandɛm, bɛsí ɛbhɛka bɛ́kɛ́ bhak mbɔ bǒ abhɛn ɛnyɨŋ ɛ́sɔ̀ŋɔri bhɔ. Bǎkɛ́ bhak mbɔ bǒ bɛtábhá. Bágwɔt bɛsí bhap chi bɛ bo mángɔ́ bɛ bɔ bachi ndǔ nɛtarɛ́nsay. Dɨŋɨ́ ká bɛ, nɛghɔ́ anɛ bo bághɔ̀ bɛ bɔ bátàt nsay, chí awap akap anɛ mǎnáŋ bábhɔ́ŋɔ́.
23369  MAT 6:18  Mbák ɔ́nkʉ́ nɔ, bo bápú rɨŋɨ bɛ ɔchí ndǔ nɛtarɛ́nsay, kɛ Ɛtayɛ mmu bápú ghɔ́ nɛ amɨ́k ǎrɨŋɨ. Nɛ chɔŋ Ɛtayɛ mmu ághɔ̀̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ mmu ákʉ̀ bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ ankap wɔ.”