Wildebeest analysis examples for:   mil-milNT   ‑    February 25, 2023 at 00:44    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23214  MAT 1:1  Te ñaní tnáhá Xǐtohó Jesucrìstú ní cuu ndíi Dàvií ndɨhɨ ndíi Àbrahám, cue tée ní xíndecu ndéé sanaha vìhiñuyíúa. Te duha ndùu cuendá davacue tée ní cuu ñaní tnáhání xíndecu ndéé sanaha.
23215  MAT 1:2  Ndíi Àbrahám ní xóo ɨɨⁿ déhe ndíi, te ndíiáⁿ nǐ xínani ndǐi Isàác. Te déhe ndíi Isàácáⁿ nǐ cuu ndíi Jàcób, te déhe ndíi Jàcóbáⁿ nǐ cuu ndíi Jùdá, te dɨuni ndíi Jàcóbáⁿ nǐ cuu tǎtá davacue ñaní ndíi Jùdááⁿ.
23216  MAT 1:3  Te déhe ndíi Jùdááⁿ ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́ ndíi, ndíi Tàmár ní cuu ndíi Fàrés ndɨhɨ ndíi Zàrá. Te déhe ndíi Fàrésáⁿ nǐ cuu ndíi Èsróm, te déhe ndíi Èsrómáⁿ nǐ cuu ndíi Àrám.
23217  MAT 1:4  Te déhe ndíi Àrámáⁿ nǐ cuu ndíi Aminàdáb, te déhe ndíi Aminàdábáⁿ nǐ cuu ndíi Nàsón, te déhe ndíi Nàsónáⁿ nǐ cuu ndíi Sàlmón.
23218  MAT 1:5  Te ñadɨ̀hɨ́ ndíi Sàlmónáⁿ xínaniaⁿ Ràháb, te ní xóo ɨɨⁿ déheyu xínaniBòóz. Te ñadɨ̀hɨ́ ndíi Bòózáⁿ xínaniaⁿ Rǔt, te ní xóo ɨɨⁿ déheyu xínaniÒbéd, te déhe ndíi Òbédáⁿ nǐ cuu ndíi Isàí.
23219  MAT 1:6  Te déhe ndíi Isàíáⁿ nǐ cuu ndíi Dàvií tée ní xɨ́ndaha ñàha xii cue ñáyiu isràél. Te déhe ndíi Dàviíáⁿ ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́ ndíi ní cuu ndíi Salòmón. Te díhnandíi Ùriás ní cándeca ndíi ñadɨ̀hɨ́áⁿ te dǎtnùní ní naqueheⁿ ñaha ndǐi Dàviíáⁿ.
23220  MAT 1:7  Te déhe ndíi Salòmón ní cuu ndíi Ròboám, te déhe ndíi Ròboámáⁿ nǐ cuu ndíi Àbiás, te déhe ndíi Àbiásáⁿ nǐ cuu ndíi Àsá.
23221  MAT 1:8  Te déhe ndíi Àsááⁿ nǐ cuu ndíi Josàfát, te déhe ndíi Josàfátáⁿ nǐ cuu ndíi Jòrám, te déhe ndíi Jòrámáⁿ nǐ cuu ndíi Ùziás.
23222  MAT 1:9  Te déhe ndíi Ùziásáⁿ nǐ cuu ndíi Jòtám, te déhe ndíi Jòtámáⁿ nǐ cuu ndíi Àcáz, te déhe ndíi Àcázáⁿ nǐ cuu ndíi Ezèquiás.
23223  MAT 1:10  Te déhe ndíi Ezèquiásáⁿ nǐ cuu ndíi Manàsés, te déhe ndíi Manàsésáⁿ nǐ cuu ndíi Àmón, te déhe ndíi Àmónáⁿ nǐ cuu ndíi Jòsiás.
23224  MAT 1:11  Te déhe ndíi Jòsiásáⁿ nǐ cuu ndíi Jecòniás. Te dɨuni ndíi Jòsiásáⁿ nǐ cuu tǎtá nchaa davacue ñaní ndíi Jecòniásáⁿ. Te dàvááⁿ nǐ quide yica cuè tée ñuú Babìloniá ndécágüedě ñáyiu isràél cuáháⁿ ñuúgüedé cuèndá yàcáⁿ cundecúyu.
23225  MAT 1:12  Te sátá nǐ yáha ducaⁿ nǐ cuu, te ndíi Jecòniás ní xóo ɨɨⁿ déhe ndíi ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́ ndíi, te téeáⁿ xínaniSalàtiél. Te déhe ndíi Salàtiéláⁿ nǐ cuu ndíi Zorobàbél.
23226  MAT 1:13  Te déhe ndíi Zorobàbéláⁿ nǐ cuu ndíi Àbiúd, te déhe ndíi Àbiúdáⁿ nǐ cuu ndíi Eliàquím, te déhe ndíi Eliàquímáⁿ nǐ cuu ndíi Àzór.
23227  MAT 1:14  Te déhe ndíi Àzóráⁿ nǐ cuu ndíi Sàdóc, te déhe ndíi Sàdócáⁿ nǐ cuu ndíi Àquím, te déhe ndíi Àquímáⁿ nǐ cuu ndíi Èliúd.
23228  MAT 1:15  Te déhe ndíi Èliúdáⁿ nǐ cuu ndíi Eleàzár, te déhe ndíi Eleàzáráⁿ nǐ cuu ndíi Màtán, te déhe ndíi Màtánáⁿ nǐ cuu ndíi Jàcób.
23229  MAT 1:16  Te déhe ndíi Jàcóbáⁿ nǐ cuu ndíi Chèé tée ní cuu yɨɨ tá Màriá xíchí nǐ cuu nǎná Jèsús Yaá ní tendaha Dǔtú Ndiǒxí ní quixi ñuyíúa.
23230  MAT 1:17  Te sa ní cuu úxúú tnàhá cue tée cùu ñaní tnáhá ndǐi Àbrahám ndécú dàvááⁿ, te dǎtnùní ní cacu ndíi Dàvií dɨuni ñaní tnáhá ndǐi. Te núú tnàhá méé ndǐi Àbrahám ndɨhɨ ndíi Dàvií ní cuu úxícúmí tnàhágüedé. Te ducaⁿ te sa ní xínu úxícúmítucugüedé ní cacu, te dǎtnùní ní tnɨɨ ñaha cuè tée ñuú Babìloniá xii ñáyiu isràél ndécá ñàhagüedé xiíyu cuáháⁿ ñuúgüedé cuèndá yàcáⁿ cundecúyu. Te sátá nǐ yáha sá dúcáⁿ nǐ cuu, te ní cacu úxúní tucu cue tée ní cuu ñaní tnáhá ndǐi Àbrahám ndɨhɨ ndíi Dàvií, te dǎtnùní ní cacu Xítohó Jesucrìstú ñuyíúa. Te núú tnàhá mééní cuu úxícúmí tnàhágüedé.
23231  MAT 1:18  Te duha ní cuu cútnàhá ní cacu Xítohó Jesucrìstú, chi dàvááⁿ nǐ xíndecu ɨɨⁿ xíchí cuéchí nǐ xínani Màriá. Te xíchíǎⁿ sa ní cundáá tnúhu sá tnǎndahaxi ndɨhɨ ɨɨⁿ tée nàni Cheé. Te cùmánítnándahaxi ndɨhɨ téeáⁿ te Espíritú Yǎ Ndiǒxí ní quide ní ngúhuⁿ déhexi.
23232  MAT 1:19  Te té Chèé tée cuìní candeca ñaha xìi xíchíǎⁿ nǐ cutnùní inísá ñúhú děhexi. Te cùuɨɨⁿ tée quìde ndáá, núu xíǎⁿ duuⁿ duuⁿ ní sani inísá vǎ tnǎndahandɨhɨxi, te dìcóni sá ñà túú ní cǎháⁿchi ní cuinísá vǎ càháⁿ cuèhé cáháⁿ duha ñáyiu cuèndáxi.
23233  MAT 1:20  Te sátá dúcáⁿ nǐ sani iníte ní ngáva xídídé, te núú sàníní sáháⁿ ɨɨⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ní xáhaⁿxi xìidé: —Yòhó té Chèé tée cùu ñaní tnáhá ndǐi Dàvií, yúhú càchí tnúhuí xiin sǎ ñà túú nǎ cani inín, tnǎndaha nahinin ndɨ̀hɨ tá Màriá cuěi ñùhu déhexi, chi mee Espíritú Yǎ Ndiǒxí ní quidexi ducaⁿ nǐ ngúhuⁿ déhexi.
23234  MAT 1:21  Te na càcu déhexiáⁿ te danàninJèsús. Te ducaⁿ cùnanidé, chi téeáⁿ cadacuèndá sá vǎ cúndècucue ñaní tnáháñáyiu isràél ichi cuèhé ichi duha —duha ní xáhaⁿ espíritúáⁿ xii té Chèéáⁿ nǔú sànídé.
23235  MAT 1:22  Te ducaⁿ nǐ cuu chi ní quee ndááxi nàcuáa ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ɨɨⁿ tée ní cáháⁿ tnúhundéé sanaha. Te téeáⁿ nǐ chídó tnùnínúú tùtúnàcuáa ní xáhaⁿxiidé, te duha ní xáhaⁿgǎ:
23236  MAT 1:23  Cundecu ɨɨⁿ xíchí cuéchí ndèé cuèégá. Te òré ndécú ǐíxi vátá nìhíyɨɨxi te ngúhuⁿ déhexi. Te òré ná cácú děhexi te danàni ñaháyu Emànuél. Duha ní xáhaⁿxii téeáⁿ nǐ chídó tnùnínúú tùtúgá. Te tnúhu Emànuéláⁿ quééxí: Yá Ndiǒxí ndécú ndɨ̀hɨo. Núu xíǎⁿ ducaⁿ nǐ cuu vitna.
23237  MAT 1:24  Te òré ní ndɨquɨ́ú ìní té Chèéáⁿ te ní quidenàcuáa ní xáhaⁿ espíritúáⁿ xiichi ní tnándahandɨhɨ tá Màriá.
23238  MAT 1:25  Dico ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ nǐ xíndecúyu ndéé ní sáá nduu nǐ cacu déhexi. Te òré ní cacu déhexiáⁿ te ní dánání ñàhaJèsús.
23239  MAT 2:1  Te Jèsús ní cacuɨɨⁿ ñuú nání Bèlén, te ñuúáⁿ yɨ́ndèhuxi distritú Jùdeá. Te dàvááⁿ cúnùu té Hèrodés yɨ́ndàhañáyiu. Te ñuú Jerusàlén ní quexìo cue tée véxi ndàa xio nacuáa quène nchícanchii, cue tée túha dàcuaha cuendá nchaa sá ndèé andɨu.
23240  MAT 2:2  Te ndùcu tnúhugüedé núú ñǎyiu ñuúáⁿ, te xǎhaⁿgüedě: —¿Vá cúndèe iníndó càchí tnúhundo ndèé ndécú těe quɨndaha ñàha xii ñáyiu isràélǎⁿ? Chi ní xiníndɨ́ ní quene chódíníndàa xio nacuáa quène nchícanchii, núu xíǎⁿ véxindɨ́ chi cuìníndɨ́ quiníndɨ́te chiñuhundɨ̌—càchígüedé xǎhaⁿgüedě xiíyu.
23241  MAT 2:3  Te òré ní níhí těe cùnuu nani Herodés tnúhu sá ndúcú tnǔhu cue téeáⁿ ndèé ndécú těe quɨndaha ñàha xii ñáyiu isràél, te ñá túú tnàhí ni cùu váha inídé, te dɨuni ducaⁿ ñà túú ní cùu váha iní tnàhá nchaa ñáyiu ñuúáⁿ.
23242  MAT 2:4  Te ní canacue tée cùu dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te ní xícáⁿ tnúhúnúúgüedě nǔu xìnígüedé ndèé cacu Crìstú tée tendaha Yǎ Ndiǒxí quixi ñuyíúa.
23243  MAT 2:5  Te ní xáhaⁿgüedě xiidé: —Ɨɨⁿ ñuú yɨ́ndèhu distritú Jùdeá cacudé, te ñuúáⁿ náníBèlén, chi quee ndááxi nàcuáa ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii ɨɨⁿ tée ní xóo cáháⁿ tnúhundéé sanaha. Te duha ndùu tnúhu ní chídó tnùnínúú tùtúgá:
23244  MAT 2:6  Ñuú Bèlén cúúɨ̀ɨⁿ ñuú lǐhli yɨ̀ndehu distritú Jùdeá, te íocúnùuxi dacúúxí dàvañuú cúnùu yɨndehu distritúáⁿ, chi dɨu ñuúáⁿ quee ɨɨⁿ tée ío cùnuu. Te tée cunuuǎⁿ quɨndahañáyiu cùu cuendáí ñáyiu isràél. Duha ní xáhaⁿxii tée ní xóo cáháⁿ tnúhugá, te ducaⁿ nǐ chídó tnùnínúú tùtú—càchígüedé xǎhaⁿgüedě xii té Hèrodés.
23245  MAT 2:7  Te sátá dúcáⁿ te té Hèrodés dayuhu nǐ canacue tée ndùcu tnúhu núu ndèé ní cacu tée quɨndaha ñàha xii ñáyiu isràél, te ní xícáⁿ tnúhúnúúgüedě ná nduu cùuxi nduu díhna nuu nǐ xinígüedé chódíní.
23246  MAT 2:8  Te sátá dúcáⁿ te ní xáhaⁿxiigüedé: —Chí cuàháⁿ ñuú Bèlén te nducu tnǔhu váhando nǔu ndèé ní cacu tée ducaⁿ quɨ̀ndaha ñaha xii ñáyiu isràél. Te òré ná nàníhíndóte quixindo càchí tnúhundo cuèndá quɨ́hɨ́ⁿí tnàháí chiñuhuí—càchíxǎhaⁿxiigüedé.
23247  MAT 2:9  Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ tě Hèrodésáⁿ te ní xicagüedé cuáháⁿgüedé. Te chódíní nǐ xinígüedé ní quene ndàa xio nacuáa quène nchícanchiiáⁿ yòdo nuunúúgüedě cuáháⁿ. Te ní ngüɨ́ñɨ́ chódíníǎⁿ, te núú nǐ ngüɨ́ñɨ́áⁿ yɨ́ndǎá núú ndécú Jèsús.
23248  MAT 2:10  Te òré ní xiní cue téeáⁿ nǐ ngüɨ́ñɨ́ chódíníǎⁿ nǔú yɨ́ndǎá ndécúgǎ, te ní cudɨ́ɨ́ víhí ìnígüedé.
23249  MAT 2:11  Te ducaⁿ te ní quexìogüedé ndéé núú cáá vèhe ndecu Jesús. Te òré cuánguɨhugüedé xɨtɨ́ vehe te ní xinígüedé Jèsús ndécúndɨhɨ nǎnáMàriá. Te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́güedě, te ní ngüítagüedé cachígüedé sá ǐo càhnu cuu Jesús. Te dǎtnùní ní nacaáⁿgüedé càjá xǐnehegüedé, te ní tavagüedé díhúⁿ cuàáⁿ, ndɨhɨ dúsa sá ǐo váha sàháⁿ tnámí nàni insiensú, ndɨhɨ yúcú sǎ nání mìrrá ní taxi ndecugüedé núú Jèsús cuèndá cuuxi ɨɨⁿ táhú sǎ cúúgǎ.
23250  MAT 2:12  Te Yá Ndiǒxí ní cáháⁿnúú sànígüedé, te xǎhaⁿxiigüedé sá vǎ náyǎhagüedé cáháⁿ ndɨhɨgüedé té Hèrodés. Núu xíǎⁿ cue téeáⁿ cuǎnuhúgüedé ɨngá ichi, te ñá túú nàyáhagüedé núú ndécú tě Hèrodés.
23251  MAT 2:13  Te sátá nǐ yáha cuánuhú cue tée ní sángoto ñaha xìi Jesús, te ní quexìo ɨɨⁿ espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí núú sàní té Chèé, te xǎhaⁿxi xìidé: —Véxií càchí tnúhuí xiin ndàcóon, te ndeen ñùúa ndɨhɨ Jèsús, ndɨhɨ nǎnácunundo quɨ̌hɨ́ⁿndó nàcióⁿ Ègiptú, chi té Hèrodés tendahacue tée quixi nanducu ñàha xii Jesús cuèndá cahni ñahagüedě. Te yàcáⁿ cundecundo nděé cachí tnúhuí xiin ndùu ndixindo —cachí espíritúáⁿ xǎhaⁿxi xìi té Chèé núú sànídé.
23252  MAT 2:14  Te té Chèéáⁿ ndacóodé, te niú ní xicandɨhɨ tá Màriá ndécǎyu Jèsús cuáháⁿ nàcióⁿ Ègiptú.
23253  MAT 2:15  Te nàcióⁿ Ègiptúáⁿ ndécǔyu ní xíhí té Hèrodés. Te ducaⁿ nǐ cuu chi ní quee ndááxi nàcuáa ní cachí ɨɨⁿ tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ quidenúú cáháⁿyuhugá, te duha ní xáhaⁿ cáháⁿdé: “Nàcióⁿ Ègiptú ndécú Děheí ní cùu, te ní xáhaⁿǐ xii ndééñuúáⁿ cúndècudé”, duha ní xáhaⁿxii tée ní cáháⁿ tnúhu quidenúúgǎ.
23254  MAT 2:16  Te cue tée ní sángoto ñaha xìi Jesús ní dándàhúgüedé té Hèrodés, chi ñá túú ní nàyáhagüedé cúñahagüedě sá nǐ naníhígüedě Jèsús. Te sátá nǐ cutnùní iní té Hèrodés sá nǐ dándàhú ñáhágüedě xiite ní cudééⁿ víhídě, te ní tendahacue tée cuáháⁿ ñuú Bèlén, ndɨhɨ nchaa davañuú cáá yàtni xíáⁿ cuèndá cahnigüedé meeni cuè landú tée. Te ndéé cue landú íchí nǐ cacu, ndɨhɨ ndéé cue landú sa ní nútnahá úú cuíáxi nchaagüexi cahnigüedé xáhaⁿdě. Te ducaⁿ nǐ quidechi ní quide cuèndánàcuáa ndùu tnúhu ní xáhaⁿ cuè tée ní sángoto ñaha xìi Jesús nduu nǐ xinígüedé chódíní, núu xíǎⁿ ducaⁿ nǐ táúchíúⁿní quide cue téeáⁿ.
23255  MAT 2:17  Te ducaⁿ nǐ cuu chi ní quee ndááxi nàcuáa ní cachí ndíi Jerèmiás tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha, te duha ní cachí ndíi:
23256  MAT 2:18  Ní tecú ndàhí víhí ñǎyiu ñuú Ràmá sá ndɨ̀hú iníyu, te ñáyiu xǐndáhyúáⁿ cúǔyu ñaní tnáhá tǎ Ràquél, te ndàhyúyu cuèndá sá nǐ xíhí déheyu. Te ñáyiuáⁿ ñà túú ní cuìníyu dàñáyu sá ndɨ̀hú iníyu cuèndá sá nǐ xíhí déheyu. Duha ní cachí ndíi Jerèmiás.
23257  MAT 2:19  Te sátá nǐ xíhí té Hèrodés te ní sáháⁿ tucu espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí núú sàní té Chèé òré ndécúnàcióⁿ Ègiptú, te ní xáhaⁿxi xìidé:
23258  MAT 2:20  —Véxi tucuí càchí tnúhuí xiin ndácǒon, te núhún ndɨ̀hɨ Jesús ndɨhɨ nǎnáñuú cue ñaní tnáhán ñǎyiu isràél cundecundo, chi sa ní xíhí cue tée cuìní cahni ñaha xìi Jesús ní cùu —cachí espíritúáⁿ xǎhaⁿxi xìi té Chèé núú sànídé.
23259  MAT 2:21  Te té Chèéáⁿ ndacóodé, te ní ndeendɨhɨ Jèsús ndɨhɨ nǎnácuánuhúyu ñuú cue ñáyiu isràél ñáyiu cùu ñaní tnáhǎyu.
23260  MAT 2:22  Te té Chèé ní níhítnúhu sá tě Arquèlaú ní nucúnutnɨ́ɨnúú tǎtáté Hèrodés distrìtú Jùdeá yɨ́ndàhañáyiu. Te ní yùhú té Chèéáⁿ, te ñá túú ní cuìníquɨ́hɨ́ⁿcundecudistrìtúáⁿ. Te Yá Ndiǒxí ní cáháⁿnúú sànídé, te ní xáhaⁿxii quɨ̀hɨ́ⁿdistrìtú Galìleá, núu xíǎⁿ yàcáⁿ cuáháⁿyu.
23261  MAT 2:23  Te òré ní quexìóyu distrìtú Galìleá, te ní sáháⁿyu ɨɨⁿ ñuú nání Nàzarét ní xíndecúyu. Te ducaⁿ nǐ cuu chi ní quee ndááxi nàcuáa ní cachí cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha sá Jèsús cuutée ñuú Nazàrét.
23262  MAT 3:1  Te ní xica nduu sá dúcáⁿ nǐ cuu, te tée nàni Juaá tée dacuàndute ñaha xii ñáyiu ní quexìoyucu distrìtú Jùdeá càháⁿtnúhu Yá Ndiǒxí núú ñǎyiu xɨtɨ́ yucuáⁿ.
23263  MAT 3:2  Te xǎhaⁿxiíyu: —Chí dándìxi túu iní sá ñà túú quìde váhando ndècundo, te dañando nchàa ichi cuehé ichi duha, chi sa ní cuyatni nduu ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xiindo —càchíxǎhaⁿxiíyu.
23264  MAT 3:3  Te dɨu cuèndá té Juàááⁿ nǐ chídó tnùní ndíi Chàiá tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha, te duha ndùu tnúhu ní chídó tnùní ndíi cuèndádé: Tècú càháⁿ níhi ɨɨⁿ tée yɨ̀hɨ xɨtɨ́ yucu, te càchídé: “Chí dáñá nchàa ichi cuehé ichi duha ndècundo, te tnɨɨndo ìchi váha, Te ducaⁿ càdando cuendá cundecu túhando chi véxi Yaá ío cùnuu”, duha quesaha těeáⁿ. Duha ndùu tnúhu ní chídó tnùní ndíi Chàiááⁿ cuèndá té Juàá.
23265  MAT 3:4  Te té Juàááⁿ nǐ xóo cuihnudóó idi càméyu, te ɨɨⁿ ñɨɨ ní cuu pàñú xɨtɨ́dé, te ní xóo caxitɨ́ca làngóstá ndɨhɨ ndudí ñúñú cuéchí.
23266  MAT 3:5  Te ñáyiu ñuú Jerusàlén, ndɨhɨ ñáyiu nchaa ñuú yɨ́ndèhu distritú Jùdeá, ndɨhɨ ñáyiu nchaa ñuú cáá yàtni yúte Jòrdán ní sáháⁿyu xíndedóhoyu nàcuáa ní cáháⁿ té Juàá.
23267  MAT 3:6  Te ní ngüítayu náhmáyu nchaa cuéchiyu núú Yǎ Ndiǒxí. Te òré ducaⁿ nǐ náhmáyu te ní dácuándùte ñaha té Juàá xiíyu yúte Jòrdán.
23268  MAT 3:7  Te vài cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú cuáháⁿgüedé núú ndécú tě Juàá cuìnígüedé dacuàndute ñahaxiigüedé. Te òré ní quexìogüedé núú ndécúdě, te ní xáhaⁿxiigüedé: —¡Nchaa nchòhó cúúndó dàtná ɨɨⁿ cóó děéⁿ chi ío cuihna ìníndó! ¿Te nása ní cuu núu tnàhá nchòhó ndúcúndó nàcuáa cadando cǎcu nihnundo nǔú tnǔndòho cahnu vihi ta cuyatni ñaha xiindo véxii?
23269  MAT 3:8  Te chí cádá vǎha vitna cundecundo cuèndá ducaⁿ cùtnuní sá nǐ dáñándó nchàa ichi cuehé ichi duha ndècundo.
23270  MAT 3:9  Te vá càchíndó sǎ ǐo càhnu cuundo cuendá sá cúúndó ñàní tnáhá ndǐi Àbrahám. Chi cuěi ndéé yúú te ndacu Yá Ndiǒxí ndadañáyiu te cuúyu ñaní tnáhá ndǐi Àbrahám.
23271  MAT 3:10  Te caá chi ndècu túhaxi quèhndéxi nchaa yutnu sá dúcáⁿ ñà túú càváha sávìdíxiáⁿ, chi nchaa yutnuáⁿ tèhndéxi te cuángeexi núú ñùhú càyúxi. Te duha sǎtnàháxi ndoho nchaa ñáyiu ñá túú quìde váhaáⁿ chi nchaa ñáyiu ñá túú quìde váha cùúyu dàtná nchaa yutnu sá ñà túú càváha sávìdíxi.
23272  MAT 3:11  Te na càchí tnúhu ndááí xiindo sǎ yǔhú dácuànduteí meeni ñǎyiu ní dáñá nchàa ichi cuehé ichi duha. Dico nchìcúⁿ tucu ɨngá tée véxi, te téeáⁿ taxiEspíritú Yǎ Ndiǒxí cundecu ndɨhɨndo. Te cùuxi datná ɨɨⁿ ñuhú, chi ndada ndoo ndada ninexi iníndó. Te téeáⁿ ǐocúnùudàcúúxí yǔhú, chi yúhú cúùí ɨɨⁿ tée duuⁿ duuⁿ ñá túú tàú cuita nehe ni chàúdico quìdeí chìuⁿdé.
23273  MAT 3:12  Te téeáⁿ sa véxi túhasá cádá dɨ̀ɨⁿ ñahaxiio dàtná quídé ñǎyiu ndàda ndoo triú, chi ñáyiuáⁿ sa nèhe túhayu yaxíⁿyu òré náñǎni cuèndá ndada ndoóyu. Te òré ndádá ndòóyu trìúáⁿ te dàquee dɨɨ́ⁿyu mihixi, te tàxúhayu meetrìúáⁿ te sàhmíyu mihixiáⁿ. Te dàtná quíděyu mihi trìúáⁿ ducaⁿ sǎtnaháxi cada ñaha téeáⁿ xii nchaa ñáyiu ñá túú quìde váha, chi daquɨ̀hɨ́ⁿ ñáháxiíyu núú ñùhú núú càyú, te ñuhúáⁿ ñà túú tnàhí ndàhvá —càchíxǎhaⁿxiigüedé.
23274  MAT 3:13  Te Jèsús ní queedistrìtú Galìleá cuáháⁿyúte Jòrdán núú ndécú tě Juàá cuèndá dacuàndute ñahaxiigá.
23275  MAT 3:14  Te òré ní quexìo Jesús núú ndécú tě Juàá, te ñá cuìnídacuàndute ñahaxiiní cùu, te ní xáhaⁿxiigá: —Yúhú tàúí sá dácuàndute ñahan xiií, te ñá dɨ́ú dà yúhú dacuàndute ñahaí xiin —càchíxǎhaⁿxiigá.
23276  MAT 3:15  Te Jèsús ní xáhaⁿxiidé: —Queheⁿ daña, chi dacuɨtɨ́í xìni ñuhuxi ducaⁿ cadao nacuáa cundááó nǔú Yǎ Ndiǒxí —càchíxǎhaⁿxiidé. Te té Juàááⁿ nǐ sáháⁿ uuⁿtnúhu ní xáhaⁿ Jèsús xiidé.
23277  MAT 3:16  Te ní dácuándùteJèsús. Te òré ní nenexɨtɨ́ ndute te ní xinínchìí andɨu, te ní quee Espíritú Yǎ Ndiǒxí véxi cuuⁿxi ngúndecu ndɨhɨ ñahaxi xìigá, te dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ lómá cáá Espíritúáⁿ věxi cuuⁿxi.
23278  MAT 3:17  Te òréáⁿ nǐ tecú ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí ndéé andɨu, te xǎhaⁿxii Jèsús: —Yòhó cúún Děheí tée ío cùu iníí te ío cùdɨ́ɨ́ ìní ñáhàí xiin —càchíxǎhaⁿxii Jèsús.
23279  MAT 4:1  Te Espíritú Yǎ Ndiǒxí ndécáJèsús cuáháⁿ ɨɨⁿ xɨtɨ́ yucu cuèndá yàcáⁿ cundecu tnaagá, te yàcáⁿ quexìo sácuíhná coto ndeé ñáháxìite núu ndisa sá vǎ cádáɨɨⁿ sá ñà túú tàúcadagá.
23280  MAT 4:2  Te Jèsús ñá ní xèxiúdico nduu údico niú, te ducaⁿ te dǎtnùní ní xícáⁿ inícaxigá.
23281  MAT 4:3  Te sátá dúcáⁿ te ní quexìo sácuíhná quídé yìcaxi cada Jesús ɨɨⁿ sá ñà túú tàúcadagá, te xǎhaⁿxi xìigá: —Te núu ndisa sá cúún Děhe Yá Ndiǒxí te cúñaha xìi yúúa na ndùuxi paá —càchíxi xǎhaⁿxi xìigá.
23282  MAT 4:4  Te Jèsús ní xáhaⁿxiixi: —Núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchíxi: “Ñá dɨ́ú mèeni paá candecaxi iní ñáyiu ñuyíú, chi tnàhá nchaa tnúhu càháⁿ Yǎ Ndiǒxí candecaxi iníyu”, duha càchíxi núú tùtú—càchíxǎhaⁿxiixi.
23283  MAT 4:5  Te dǎtnùní sácuíhnáǎⁿ ndécá ñàhaxi xiicuáháⁿ ñuú Jerusàlén, te yàcáⁿ ní xáhaⁿxi xìicuásaádɨ́quɨ́ véñǔhu càhnu sá ǐo cùnuu núú ñǎyiu isràél,
23284  MAT 4:6  te dǎtnùní ní xáhaⁿ tùcuxi xiigá: —Te núu ndisa cùun Déhe Yá Ndiǒxí te cuandèe ndava núú ñúhú cuèndá quee ndááxi nàcuáa càháⁿxi núú tùtúnúú càchíxi: “Yá Ndiǒxí tendahacue espíritú xínú cuèchi núúquixixi cuèndá coto ñahaxi xìin, te núú ndáhácàundodon cuendá sá vǎ dánǐcuèhé yúú sǎhán”, duha càchíxi núú tùtú—càchí sácuíhnáǎⁿ xǎhaⁿxi xìi Jesús.
23285  MAT 4:7  Te Jèsús ní xáhaⁿxiixi: —Te càchí tucuxi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí: “Vá cání ìnín còto ndeén Dǔtú Ndiǒxí Yaá cúú Ndiǒxín cuèndáni cuìnín sǎ dácǎcu nihnu ñahaxiin ɨ̀ɨⁿ sá sání ìnín càdan”, duha càchíxi núú tùtú—càchíxǎhaⁿxiixi.
23286  MAT 4:8  Te sácuíhná ndécá tùcuxi Jesús cuáháⁿ ɨɨⁿ núú tɨ̀ndúú dùcúⁿ, te uuⁿni ní dánèhé núú ñáháxìinchaandɨ túhú nàcióⁿ cáá ñùyíú, ndɨhɨ nchaa sá vǎha ìó ɨɨⁿ ɨɨⁿ nàcióⁿáⁿ.
23287  MAT 4:9  Te ní xáhaⁿxi xìigá: —Te núu yòhó ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́n nǔùí chiñuhu ñahan xìií ñá, te taxi cuèndáí nchaa sá nǐ dánèhé ñáhàía cuu cuèndán —càchíxi xǎhaⁿxi xìigá.
23288  MAT 4:10  Te Jèsús ní xáhaⁿxiixi: —Xocuɨ̀ñɨ́ yòhó sácuíhná nǔú ndécùía, chi vá cúú càdaí nàcuáa càchín, chi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchíxi: “Chiñuhundo Dǔtú Ndiǒxí Yaá cúú Ndiǒxíndó, te dɨunicadando nchàa nacuáa càháⁿgá”, duha càchíxi núú tùtú—càchíxǎhaⁿxiixi.
23289  MAT 4:11  Te dǎtnùní sácuíhná nǐ dáñáJèsús ní xicaxi cuáháⁿxi. Te sátá dúcáⁿ te ní quexìo cue espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ní xinu cuechixi nǔú Jèsús.
23290  MAT 4:12  Te òré ní níhí Jèsús tnúhu sá nǐ ngava té Juàá tée dàcuandute ñaha xii ñáyiu vecaá, te ní xicacuáháⁿdistrìtú Galìleá.
23291  MAT 4:13  Te ni ñà túú ní xǐndecuñuú Nazàrét, chi ní yáhacuáháⁿndéé ñuú Capèrnaúm yàcáⁿ ní xíndecugá, te ñuúáⁿ cáá yàtni yuhu lagúná, te yatni xíáⁿ cáá ñùhu nani Zabulón, ndɨhɨ ñuhu nàni Neftalí.
23292  MAT 4:14  Te ducaⁿ nǐ cuu chi ní quee ndááxi nàcuáa ní chídó tnùní ndíi Chàiá tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǔú tùtúnúú càchíxi:
23293  MAT 4:15  Ñuhu nàni Zabulón, ndɨhɨ ñuhu nàni Neftalí, ñuhuáⁿ yɨ́ndèhuxi distritú Galìleá, te xíáⁿ xǐndecu cue ñáyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél, te càaxi yatni yuhu lagúná te ndàa ɨngá xio yúte Jòrdán cúúxí.
23294  MAT 4:16  Te cue ñáyiuáⁿ ndécǔyu ɨɨⁿ núú néé chi ndècúyu ichi cuèhé ichi duha, te sáá nduu te cada iníndó ñǎyiuáⁿ queéyu núú dìtó chi vá cúndècuyu ichi cuèhé ichi duha. Te dɨuni ñáyiuáⁿ cúǔyu ñáyiu ta xǐta nihnu duuⁿ cuáháⁿ, dico sáá nduu te vá cuǐta nihnuyu. Duha ní chídó tnùní ndíi núú tùtúgá.
23295  MAT 4:17  Te dàvááⁿ nǐ ngüíta Jèsús ní dánèhéñáyiu, te ní xáhaⁿxiíyu: —Chí dándìxi túu iní sá ñà túú quìde váhando ndècundo te dañando nchàa ichi cuehé ichi duha, chi sa ní cuyatni nduu ndɨ̌hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xiindo —càchíxǎhaⁿxiíyu.
23296  MAT 4:18  Te Jèsús ñúhúichi cuáháⁿ yǎhayuhu làgúná Galìleá, te ní xiníúú tnàhá cue tée xǐdáquěegüedé ñunugüedé xɨtɨ́ ndute tnɨ̀ɨgüedé chácá, chi quɨtɨ tnàhíáⁿ cúú chìuⁿgüedé tnɨ́ɨ́güedědɨ. Te ɨɨⁿnáníXǐmú, àdi Pelú chi úú dɨ̀udé, te ñanícúú ɨ̀ngá tée ndɨhɨte téeáⁿ náníNdrǐxí.
23297  MAT 4:19  Te Jèsús ní xáhaⁿxiigüedé: —Chí dáñá chìuⁿ quidendoáⁿ te quixindo chìtnahá ñáhándó xìií, te taxií ɨngá núú chìuⁿ cadando chi quɨ́hɨ́ⁿndó dàcaháⁿndó ñǎyiu cuèndá tuha ñàháyu xiií —càchíxǎhaⁿxiigüedé.
23298  MAT 4:20  Te òréniáⁿ nǐ dáñá cuè téeáⁿ ñunugüedé, te ní tuhagüedé Jèsús.
23299  MAT 4:21  Te ní xica tucu Jèsús cuáháⁿluhagá, te ní xiní tucuúútnàhá cue tée tnɨ̀ɨ chácá. Te ɨɨⁿ téeáⁿ náníJàcobó, te ñanícúú ɨ̀ngá tée ndɨhɨte téeáⁿ náníJuàá, te ndɨ ndùúgüedé cúúgüedě déhe té Zebèdeú. Te xǐxínucóogüedé ndɨhɨ tǎtágüedě xɨtɨ́ bàrcú xǐnatɨ́cugüedé ñunugüedé, te Jèsús ní cana ñahaxiigüedé.
23300  MAT 4:22  Te òréniáⁿ dándǒogüedé bàrcúgüedé, ndɨhɨ tǎtágüedě, te ní tuha ñahagüedě xiigá.
23301  MAT 4:23  Te Jèsús tá xìca ndodonɨhìí distrìtú Galìleá cuáháⁿ tá dànehéñáyiu tnúhu váha tnúhu sá sánú ìchi ñaha xiíyu nàcuáa ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xiíyu. Te ndɨ tnahá ɨɨⁿ ɨɨⁿ ñuú sàáte ducaⁿ cuǎnguɨhuxɨtɨ́ veñúhu dànehéñáyiu tnúhuáⁿ. Te ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ ndɨ̀ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú cuěhé tnàhá ɨɨⁿ ɨɨⁿ ñáyiu dico nchaayu ta quìde tátnacuáháⁿ.
23302  MAT 4:24  Te ndéé nchaa ñáyiu yɨ̀ndehu distritú Sìriá ní níhǐyu tnúhu nchaa nàcuáa quìde Jesús. Te ní queéyu ñuúyu te ndècáyu nchaa ñáyiu tnàhá ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú cuěhé cuǎháⁿ núú ndécú Jèsús. Te cuěi ñáyiu xǐyɨ̀hɨ́, ndɨhɨ ñáyiu ñá túúcàndá nihnu, ndɨhɨ ñáyiu yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha ndècáyu cuáháⁿ núúgǎ, te nchaáyu ní quide tátna ñahaxiíyu.
23304  MAT 5:1  Te sátá nǐ xiní Jèsús sá cuěhé víhí ñǎyiu nchìcúⁿ ñáhá xìigá, te ní xicacuásaáɨɨⁿ núú tɨ̀ndúú te xíáⁿ nǐ ngóogá, te cue tée xìca cuu ndɨhɨní nadúcúⁿ ndèé ñáhágüedě xiigá.
23305  MAT 5:2  Te ní ngüítadánèhé ñáháxiigüedé ndɨhɨ cue ñáyiuáⁿ, te xǎhaⁿgǎ:
23306  MAT 5:3  —Váha táhú nchaa ñáyiu cùtnuní iníxi ǐocúmǎnǐyu cudɨ̀úyu núú Yǎ Ndiǒxí, chi ñáyiuáⁿ nduu táhǔyu ndɨ́hu ndaha ñàhaxiíyu.
23307  MAT 5:4  ’Váha táhú nchaa ñáyiu ndàhyú sá ndɨ̀hú iníyu, chi Yá Ndiǒxí cuáñahatnúhu ndee ìní cundecu ndɨhɨ́yu.
23308  MAT 5:5  ’Váha táhú nchaa ñáyiu ndàhú iníxi, chi ñáyiuáⁿ nduu táhǔyu cundecúyu ɨɨⁿ xichi núú cuǎñaha Yǎ Ndiǒxí xiíyu.
23309  MAT 5:6  ’Váha táhú nchaa ñáyiu ío cuìní cada nchaa nàcuáa càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, chi ñáyiuáⁿ ǐo nduu vétú iníyu.
23310  MAT 5:7  ’Váha táhú nchaa ñáyiu cùndahú iní tnàha ñáyiuxi, chi ñáyiuáⁿ dɨuni ducaⁿ càda ñaha Yá Ndiǒxí xiíyu cundàhú iní ñáhágǎ.
23311  MAT 5:8  ’Váha táhú nchaa ñáyiu ní nduu ndoo ní nduu nine iníxi, chi cue ñáyiuáⁿ nduu táhǔyu cundecúyu ndɨhɨ Yá Ndiǒxí.
23312  MAT 5:9  ’Váha táhú nchaa ñáyiu càháⁿ dóho tnàha ñáyiuxi nàcuáa cundecu ndɨhɨ váha tnàháyu, chi cùtnuní sá ñǎyiuáⁿ cuúyu déhe Yá Ndiǒxí.
23313  MAT 5:10  ’Váha táhú nchaa ñáyiu ío ndòho ndecu ñuyíúa sá cuèndá sá quíděyu nàcuáa càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, chi ñáyiuáⁿ nduu táhǔyu ndɨ́hu ndaha ñàhaxiíyu.
23314  MAT 5:11  ’Te cùundo ñáyiu ío váha táhúxi te núu na cǔcuèhé ñáhá ñǎyiu, àdi cada úhú ñáhǎyu xiindo, àdi dacaa dɨ́quɨ́ ñáhǎyu nándɨ cuéchi neñùú xiindo cuèndáí.