Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   GENERAL_PUNCTUATION    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23233  MAT 1:20  Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Malía. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama.
23240  MAT 2:2  Mu iñúcyaj, acwágoyyajpa. Nɨmyaj: ¿Ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi jém nayñewɨɨp, jém tsɨ́ypáppɨc juuts Rey iga iŋjacpa jém judíos? Ánixayt́a ima̱tsa jém aŋja̱mquímmɨ. Amiññeta iga aco̱steeñayt́ámpa y anjɨ̱stámpa.
23243  MAT 2:5  Jeeyaj iñɨ́mayyaj jém Herodes: Naypa jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea porque je̱mpɨgam ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios:
23246  MAT 2:8  Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy.
23251  MAT 2:13  Jesɨc ocmɨ mu iñɨcyajum jém sabio, jém José ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Diospɨc icutsatne. Iñɨ́máy jém José: Napo̱yɨ jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa. Nɨctaamɨ jém naxyucmɨ de Egipto. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que ɨch mannɨ́máypa iga mixe̱d́iñ porque jém Herodes imétspa jém xut́u tsɨ̱xi iga iccaaba.
23253  MAT 2:15  Jemɨgam tsɨ́yyaj hasta que ca jém Herodes. Iñasca je̱mpɨc iga cupaguiñ juuts iñɨ́máy Dios jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ: Ɨch anaŋwejáypa amma̱nɨc jém naxyucmɨ de Egipto.
23258  MAT 2:20  Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi.
23263  MAT 3:2  Nɨm jém Xiwan: Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núctooba jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23264  MAT 3:3  Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías iŋmat de yɨ́pt́im Xiwan. Nɨmpa: Matoŋta̱p tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ jém tsa̱mpɨc najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Nɨmpa iga: Wɨ̱tsagaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ. Áŋaayɨ tu̱m tuŋ nu̱mapɨc.
23268  MAT 3:7  Jesɨc cuando jém Xiwan iix iga chiŋtooba wa̱t́i jém fariseopɨc pɨxiñt́am y jém saduceopɨc pɨxiñt́am, iñɨ́máy: ¿Que micht́am impóyayt́ámpat́im jém Dios icastigo? ¿Que iŋcupɨcpa iga ɨch wɨa̱p maŋcɨacputta? Mijex juuts jém tsa̱ñ agui poypa cuando miñpa jém iccaapáppɨc.
23275  MAT 3:14  Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ?
23276  MAT 3:15  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém Xiwan: Pero sɨɨp wɨ̱ iga anacchiŋpa. Wɨ̱ iga tanaccupacpa it́u̱mpɨy juuts tapɨɨmɨ́y Dios. Jesɨc jém Xiwan icchiŋ.
23278  MAT 3:17  Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨmpa: Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Tsa̱m amaymay con je.
23281  MAT 4:3  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ icunúc Jesús iga icutɨ́tspa. Iñɨ́máy: Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, acse̱tɨ yɨ́p tsa iga caxt́ána̱ñi.
23282  MAT 4:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: Jém pɨxiñt́am d́a it́pa no más con jém caxt́ána̱ñi iga icútpa. Wɨ̱it́pa jém pɨ̱xiñ siiga iwatpa it́u̱mpɨy juuts iñɨ́máy Dios.
23284  MAT 4:6  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ. Porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: Dios icutsat jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga mimatstsoŋyajiñ icɨɨjo̱m iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ.
23285  MAT 4:7  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.
23287  MAT 4:9  Jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: Manchiiba it́u̱mpɨy yɨɨmpɨc manaŋquejáy siiga aŋco̱steeñáypa y anjɨ̱spa.
23288  MAT 4:10  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: Nɨcsɨm, miWoccɨɨwiñ. Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: Jɨ̱staamɨ tanJa̱tuŋ Dios icut́um. Odoy cuyo̱xataamɨ tuŋgac.
23295  MAT 4:17  Jesɨc cuando núc jém Capernaum, moj iŋmat Jesús jém Dios iŋma̱t́i. Nɨmpa: Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núcneum jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23297  MAT 4:19  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: Atúŋɨyt́aamɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ.
23306  MAT 5:3  Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios.
23307  MAT 5:4  Agui maymay jém aŋyácneyajwɨɨp porque Dios icpocsáypa ia̱nama.
23308  MAT 5:5  Agui maymayyaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc nacujípta̱p iyaac porque jeeyaj ipɨctsoŋyajpa yɨ́p nas, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba.
23309  MAT 5:6  Agui maymay jém tsa̱mpɨc iwattooba juuts ixunpa Dios porque Dios iyo̱xpátpa iga wɨa̱iñ iwatyaj je̱mpɨc.
23310  MAT 5:7  Agui maymay jém iyaachaŋja̱myajpáppɨc jém it́ɨ̱wɨtam porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jeeyaj.
23311  MAT 5:8  Agui maymay jém cuáyñewɨɨp ia̱nama porque jeeyaj iixyajpa Dios.
23312  MAT 5:9  Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém iŋjɨyjacpáppɨc jém áŋa̱yajpaap porque tsɨ́ypa juuts Dios ima̱nɨc.
23313  MAT 5:10  Agui maymay jém tsa̱mpɨc yaachwatta̱p iga iwɨ̱watpa juuts ixunpa Dios porque jeeyaj núcyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23314  MAT 5:11  Maymáya̱taamɨ cuando jém malopɨc pɨxiñt́am tsa̱m mimalnɨ́mayt́ámpa, tsa̱m miyaachwattámpa y tsa̱m micumɨgoyt́ámpa ɨch aŋcuyucmɨ.
23316  MAT 5:13  Mimicht́am mijex juuts jém ca̱na para yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Pero siiga d́a paac jém ca̱na, ¿jutsa̱p taŋwɨ̱tsac? D́a t́i mejcuy. Tampatsáypa. Icunepnepquetyajpa jém pɨxiñt́am.
23317  MAT 5:14  Mimicht́am mijex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ iga iñyɨcquejpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Tu̱m mɨjpɨc attebet lumuyucmɨ d́a i̱ wɨa̱p iŋnéc.
23320  MAT 5:17  Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch miñ anaccáy jém Moisés iŋquímayooyi, ni d́a anaccáypa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iŋquímayooyi. Ɨch amiñ anaccupac it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi.
23324  MAT 5:21  Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyaj iga: Odoy accaooyɨ porque chiit́a̱p castigo jém accaoypaap.
23326  MAT 5:23  Cuando ininɨcpa tu̱m ofrenda iga iñchiiba Dios jém altaryucmɨ, siiga iñjɨ̱spa iga immalwadayñe jém iñt́ɨ̱wɨ,
23328  MAT 5:25  Siiga i̱ mijóyixpa y miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém íñasunto antes que miñúctámpa jém juezcɨɨm porque una vez miñúcneum je̱m, micɨɨjuŋcotta̱p jém policía icɨɨjo̱m, mipajta̱p.
23330  MAT 5:27  Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga: Odoy pejooyɨ.
23332  MAT 5:29  Siiga jém íñixcuy, jém aŋwɨ̱mɨpɨc, micwatpa táŋca, to̱pɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga togoypa tu̱m parte jém immɨjta̱y que iga micotta̱p iŋcumɨj jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23334  MAT 5:31  Wiñɨgam nɨmyajpat́im: Siiga i̱ ichacpa iyo̱mo, tienes que iwatpa tu̱m acta iga ichacneum jém yo̱mo.
23336  MAT 5:33  Immatoŋnetat́im iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga: Siiga miñɨmpa, wɨ̱jo̱dios, jesɨc accupa̱cɨ t́it́am iñjɨycámayñe Dios.
23340  MAT 5:37  Cuando miŋmattámpa, nɨmtaamɨ nu̱ma o d́a. Siiga iñchacpa algun t́i juuts testigo iga d́a mimɨgóypa, jesɨc d́a wɨ̱ porque jexpɨc jɨ̱xi miññe de jém Woccɨɨwiñ.
23341  MAT 5:38  Micht́am immatoŋneta iga nɨmyajpa wiñɨgam: Siiga i̱ iñácscutedáypa iixcuy tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc jém pɨ̱xiñ icɨaŋseedáypa, iñácscutedáypat́im iixcuy. Siiga i̱ iñacxquímáypa it́ɨts tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc icɨaŋseedáypat́im, iñacxquímáypat́im it́ɨts.
23346  MAT 5:43  Immatoŋneta juuts nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: Toyt́aamɨ jém íñamigo, pero jóyixt́aamɨ jém íñenemigo.
23349  MAT 5:46  Siiga nada más iñt́oyt́ámpa jém mit́oyyajpaap, ¿que iñjɨ̱spa iga Dios miwɨ̱wadáypa? Porque jém malopɨc pɨxiñt́am, jém ichécyajpáppɨc impuesto, it́oypat́im jém iamigoyaj.
23350  MAT 5:47  Siiga iñdioschiiba nada más jém iñt́ɨ̱wɨtam, ¿que iñjɨ̱spa iga iŋwɨ̱watpa? Jém d́apɨc iixpɨcpa Dios idioschiyajpat́im jém it́ɨ̱wɨtam.
23352  MAT 6:1  Odoy nɨ́maŋtaaya̱jɨ iga iŋwatpa juuts ixunpa Dios iga miixyajiñ jém pɨxiñt́am porque siiga iŋwatpa je̱mpɨc, jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ d́a michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
23356  MAT 6:5  Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, odoy wattaamɨ juuts iwatyajpa jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myajpa iga iŋwejpátyajpa Dios jém sinagoga o jém calle aŋna̱ca iga iixyajiñ jém pɨxiñt́am. Nu̱ma mannɨ́máypa iga ipɨctsoŋneum jém icoñwɨyooyi.
23358  MAT 6:7  Cuando iniŋwejpátpa Dios, odoy nɨ̱mɨ jeet́im jeet́im aŋma̱t́i jém d́apɨc tayo̱xpátpa juuts iwatyajpa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ijɨ̱syajpaap jém tuŋgac dios jém watnas. Ijɨ̱syajpa iga imatóŋáypa jém watnas porque wat́cɨy nɨmpa jeet́im jeet́im aŋma̱t́i.
23365  MAT 6:14  Porque siiga iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc miwadáypat́im perdón jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23367  MAT 6:16  Cuando iŋwattámpa ayuno odoy aŋyáguiñ íñámooyi juuts iwatyaj jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga iixpɨcyajpa Dios. Odoy naŋquejta̱jɨ iga iŋwatne ayuno. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj iniit́um jém icoñwɨyooyi.
23370  MAT 6:19  Odoy aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza yɨ́p naxyucmɨ ju̱t́ icútpa jém we̱chi, ju̱t́ tsa̱m jómpa, ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
23373  MAT 6:22  Jém íñixcuy jex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca para jém immɨjta̱y. Siiga wɨ̱ jém íñixcuy, jesɨc it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ jém juctɨaŋtso̱cajo̱m.
23375  MAT 6:24  D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque siiga it́oypa tu̱m, jesɨc ijóyixpa tuŋgac. Siiga iwɨ̱nanɨgáypa tu̱m, jesɨc tuŋgac d́a iwɨ̱nanɨgáypa. D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios siiga tsa̱m it́oypa jém it́umiñ.
23376  MAT 6:25  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga: Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa ni t́it́am íñucpa para miit́pa yɨ́p vida. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu para jém immɨjta̱y. Más wɨ̱ jém imvida que jém iŋwíccuy. Más wɨ̱ jém immɨjta̱y que jém impuctu̱cu.
23378  MAT 6:27  Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa, ¿que wɨa̱p iñyón uxaŋ más?
23379  MAT 6:28  ¿T́iiga tsa̱m iñji̱spa ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu? Jɨ̱staamɨ jém wɨbɨc mo̱ya jém nayñewɨɨp co̱pjo̱m. Je d́a yo̱xa̱p ni d́a pit́pa.
23386  MAT 7:1  Odoy jɨ̱sɨ tuŋgac pɨ̱xiñ iga táŋcaɨ́y, jesɨc Dios d́at́im mijɨ̱sáypa mich iñt́áŋca.
23388  MAT 7:3  ¿T́iiga íñixáypa jém iñt́ɨ̱wɨ tu̱m xut́u pu̱chi iixco̱m? ¿Que d́a iñja̱mpa jém mɨjpɨc cuy íñixco̱m?
23389  MAT 7:4  ¿Jutsa̱p iññɨ́máy jém iñt́ɨ̱wɨ iga mantobáypa jém pu̱chi íñixco̱m cuando michgact́i iniit́t́im tu̱m mɨjpɨc cuy íñixco̱m?
23391  MAT 7:6  Odoy chi̱ɨ jém wɨbɨc cosa jém Diospɨc imɨɨchi jém malopɨc pɨxiñt́am juuts jém chimpayaj. Porque d́a iwɨ̱ixyajpa jém Dios imɨɨchi, mimalwadáypat́im mex mimich. Odoy co̱tɨ jém perla, jém wɨbɨc tsa, ju̱t́ it́yaj jém yo̱ya. Wɨa̱p icunepnepquetyaj.
23392  MAT 7:7  Wágayt́aamɨ Dios t́it́am mit́ogóyáy, je michiiba. Métstaamɨ jém wɨ̱tampɨc cosa, jesɨc impáttámpa. Tɨcstaamɨ jém tɨc ipuerta, míŋáyayt́a̱p.
23394  MAT 7:9  Siiga miwágáypa imma̱nɨc tu̱m caxt́ána̱ñi, ¿que iñchiiba tu̱m tsa?
23395  MAT 7:10  Siiga miwágáypa imma̱nɨc tu̱m tɨɨpɨ, ¿que iñchiiba tu̱m tsa̱ñ?
23397  MAT 7:12  Jesɨc mimicht́am wɨ̱wadayt́aamɨ jém tuŋgac pɨxiñt́am juuts mimicht́am iñxunpa iga miwɨ̱wadáypat́im mex jeeyaj. Siiga iŋwattámpa je̱mpɨc, jesɨc cupacpa it́u̱mpɨy jém Moisés iŋquímayooyi con jém aŋma̱t́i ijaychacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ.
23398  MAT 7:13  Tɨgɨyt́aamɨ jém wayaypɨc puerta. Porque wɨ̱t́i jém puerta y tsa̱m wɨ̱t́i jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ togoyyajpa jém pɨxiñt́am. Tsa̱m jáyaŋ nɨcyajpa je̱m.
23400  MAT 7:15  Nawatta̱jɨ cuenta iga odoy mimɨgóyáyiñ jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icuyo̱xa̱p Dios. Miñpa juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ, pero miñpa imalwadáy jém Dios ipɨxiñt́am. Juuts jém lobo icunu̱mpa jém borrego.
23406  MAT 7:21  Wa̱t́i jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa iga: MánO̱mi, mánO̱mi, pero d́a it́u̱mpɨy tɨgɨyyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Nada más tɨgɨyyajpa jém iwatneyajwɨɨp juuts ixunpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23407  MAT 7:22  Cuando núcpa jém ja̱ma, jesɨc jáyaŋ jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa: MánO̱mi, mánO̱mi, ¿que d́a anaŋmatta jém Dios iŋma̱t́i mich iññɨyi̱mɨ, que d́a antopta jém mal espíritu mich iññɨyi̱mɨ, que d́a aŋwatta jáyaŋ jém wɨbɨc milagro mich iññɨyi̱mɨ?
23408  MAT 7:23  Jesɨc ɨch annɨ́máypa jeeyaj: D́a mánixpɨcpa. Nɨcstaamɨ mimicht́am, tsa̱m immalwatneta.
23409  MAT 7:24  Jém pɨ̱xiñ imatoŋpa ɨch anaŋma̱t́i y iwatpa juuts annɨ́máypa jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱mpɨc jɨ̱xiɨ́y iga iwatpa tɨc. Icpɨɨma̱p tu̱m tsaayucmɨ.
23416  MAT 8:2  Jesɨc miñ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m mɨmne, cupúgayñe iña̱ca, iniit́ jém lepra. Ico̱steeñáy jém Jesús. Nɨmpa jém mɨmnewɨɨp: MánO̱mi, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, wɨa̱p anacpɨs.
23417  MAT 8:3  Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. Jesɨc yaj nɨ̱mi jém Jesús, pɨsum jém pɨ̱xiñ, wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca.
23418  MAT 8:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, pero nɨ̱gɨ aŋquejaayɨ jém pa̱nij iga michacneum jém caacuy. Jesɨc chi̱ɨ Dios jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱p iga nu̱ma mipɨsneum.
23420  MAT 8:6  Nɨmpa jém capitán: Maestro, mɨmne actɨŋ tu̱m wo̱ñjaychɨ̱xi antɨccɨɨm, tu̱m jém aŋcuyo̱xapaap. Tusacane icumu̱ma. Tsa̱m pɨ̱mi yaacha̱p ixɨ.
23421  MAT 8:7  Jesús iñɨ́máy: Nɨcpa anacpɨs.
23422  MAT 8:8  Nɨmpa jém capitán: Maestro, d́a wɨ̱ iga miñɨcpa antɨccɨɨm porque mich agui wɨbɨc mipɨ̱xiñ, ɨch tsa̱m atáŋcaɨ́y. Nada más pɨɨmɨɨyɨ jém caacuy iga ichaguiñ jém aŋcuyo̱xapaap, jesɨc pɨspa.
23424  MAT 8:10  Jesɨc mimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, agui ipooñaŋja̱m. Iñɨ́máy Jesús jém it́úŋɨyyajpaap: Nu̱ma mannɨ́máypa, icuwɨ̱t́i tannación de Israel d́a ampát ni tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p icupɨc Dios juuts yɨ́p capitán.
23427  MAT 8:13  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém capitán: Nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Mich iŋcupɨc iga Dios miwadáy juuts mich iñxunpa. Je̱mpam iwat. Jeet́i hora pɨsum jém icuyo̱xapaap.
23431  MAT 8:17  Je̱mpam iwat Jesús iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa: Je iyaac ipɨctsoŋ taɨcht́am taŋcaacuy. Ipɨctsoŋ it́u̱mpɨy jém yaacha̱ji.
23432  MAT 8:18  Jesɨc cuando iix Jesús iga aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: Tanɨctámpa jém laguna aŋwiñt́uc.
23433  MAT 8:19  Jesɨc miñ tu̱m jém escribaspɨc maestro. Icunúc jém Jesús, iñɨ́máy: Maestro, mantúŋɨ́ypa ju̱t́quej ju̱t́ miñɨcpa.
23434  MAT 8:20  Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: Jém zorra iniit́ ijos ju̱t́ moŋpa. Jém jon iniit́t́im ipeeñi. Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a anai̱ ju̱t́ anacjejpa aŋco̱bac.
23435  MAT 8:21  Jesɨc tuŋgac jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy jém Jesús: MánO̱mi, ajɨ́gaayɨ iga wiñt́i nɨcpa aŋcum jém anja̱tuŋ. Ocmɨ mantúŋɨ́ypa.
23436  MAT 8:22  Pero Jesús iñɨ́máy: Mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. Tsa̱cɨ jém caaneyajwɨɨp iga nacumyajta̱p jeeyaj.
23439  MAT 8:25  Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ nɨc ichɨcyus. Iñɨ́mayyaj: MánO̱mi, acɨacputtaamɨ porque tacumoŋtámpam nɨɨcɨɨm.
23440  MAT 8:26  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: ¿T́iiga tsa̱m micɨ̱ŋtámpa? ¿Que d́a iŋcupɨcpa ni uxaŋ iga Dios miyo̱xpátpa? Jesɨc tsucum Jesús, iñɨ́máy jém sa̱wa y jém nɨɨpoa iga teeñaŋjaguiñ. Jesɨc teeñaŋjac jém sa̱wa y jém nɨɨpoa. D́am t́i tsɨgóypa.
23441  MAT 8:27  Jém icuyujcɨɨwiñ agui ipooñaŋja̱myaj. Nanɨ́mayyajta̱ entre jeeyaj: ¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga iñɨ́máy jém sa̱wa y nɨɨpoa iga teeñiñ y icupɨcpa?
23443  MAT 8:29  Jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém wɨste̱n. Nɨmyaj: ¿T́iiga mit́ɨgɨycúmpa con aɨcht́am? Mich miJesús jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc. ¿Que mimiñ yɨɨm iga anyaachwattámpa antes que d́anam núcpa jém íŋaŋpɨc ja̱ma?
23445  MAT 8:31  Jesɨc jém mal espíritu icunucsáy jém Jesús. Nɨmpa: Siiga antoptámpa, ajɨ́gayt́aamɨ iga atɨgɨypa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m.
23446  MAT 8:32  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: ¡Nɨcsɨm! Jesɨc putyajum jém mal espíritu. Tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ, actɨŋyaj jém laguna, jicjiccayaj nɨɨcɨɨm.
23450  MAT 9:2  Jesɨc algunos inimíñayyaj Jesús tu̱m mɨmnewɨɨp, tusacane icumu̱ma. Wo̱ne tu̱m tseesyucmɨ mu inimiñyaj. Cuando Jesús iix iga tsa̱m icupɨcyajpa iga Dios wɨa̱p icpɨs, jesɨc iñɨ́máy jém mɨmnewɨɨp: Ma̱nɨc, maymáya̱jɨ, miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca.
23451  MAT 9:3  It́t́im je̱m jute̱n escribaspɨc maestroyaj. Ijɨ̱syajpa ijɨ̱xiaŋjo̱m: Yɨ́p pɨ̱xiñ icujɨypa tanDios.
23452  MAT 9:4  Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj, jesɨc iñɨ́máy: ¿T́iiga iniit́ jém malopɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m?
23453  MAT 9:5  ¿Júp más d́a táŋca iga annɨ́máypa yɨ́p pɨ̱xiñ iga: Manaccáyáypa iñt́áŋca, o iga annɨ́máypa: Tsucu̱mɨ, wi̱t́ɨm?
23454  MAT 9:6  Nɨmt́im Jesús: Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm.
23457  MAT 9:9  Jesɨc moj nɨqui Jesús. Iix iga jemum co̱ñ jém calle aŋna̱ca tu̱m pɨ̱xiñ ichécpa jém impuesto. Iñɨ̱yi Mateo. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: Atúŋɨɨyɨ. Tsucum jém Mateo, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús.
23459  MAT 9:11  Jesɨc cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwat jém Jesús, iñɨ́mayyaj jém icuyujcɨɨwiñ: ¿T́iiga wagawícpa jém immaestro con jém ichécyajpaap impuesto y jém tuŋgac táŋcaɨywɨɨp?
23460  MAT 9:12  Cuando imatoŋ Jesús t́i nɨmyajpa, iñɨ́máy jém fariseoyaj: Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap, pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap.
23461  MAT 9:13  Nɨ̱gɨ cuyujcaɨ t́i nɨmtooba jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱: Más wɨ̱ iga iñt́óyiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iga iŋwatpa jém sacrificio. Jesa̱pt́im aɨch d́a miñ amméts jém d́apɨc táŋcaɨ́y. Miñ amméts jém táŋcaɨywɨɨp iga icucacyajiñ jém ijɨ̱xi.
23462  MAT 9:14  Jesɨc miñyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ jém acchíŋoypaap. Miñ icwácyaj jém Jesús. Nɨmyaj: ¿T́iiga aɨcht́am con jém fariseopɨc pɨxiñt́am tsa̱m aŋwattámpa ayuno, pero mich iŋcuyujcɨɨwiñ d́a iwatyajpa ayuno?
23463  MAT 9:15  Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: ¿Que wɨa̱p iŋyácneyaj jém aŋwejayñeta̱wɨɨp ju̱t́ it́ tu̱m aŋcoomɨ́yóycuy iganam it́ jém yoomɨypaap? Pero núcpa ja̱ma cuando accáyt́a̱p jém yoomɨypaap, jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno.
23464  MAT 9:16  Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne.
23466  MAT 9:18  Iganam iŋmatpa Jesús, núc tu̱m Israelpɨc aŋjagooyi. Ico̱steeñáy jém Jesús. Iñɨ́máy: Yaguiñ ca jém anyo̱mma̱nɨc. Nɨ̱gɨ tsɨccunuucɨ jém anyo̱mma̱nɨc iga pɨxiñ.
23469  MAT 9:21  Ijɨ̱spa jém yo̱mo ijɨ̱xiaŋjo̱m. Nɨmpa: Siiga nada más antsɨgáypa jém iyoot́i, jesɨc apɨspa.
23470  MAT 9:22  Jesɨc ámse̱t Jesús, iix jém yo̱mo. Iñɨ́máy: Miyo̱mo, odoy cɨ̱ŋɨ. Tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p micpɨs, jeeyucmɨ mipɨsneum. Jeet́i rato pɨsum jém yo̱mo.
23472  MAT 9:24  Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: Mimicht́am puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ. D́a nunta caane yɨ́p wo̱ñi. Nada más moŋpa. Pero tsa̱m ixiccayajpa jém Jesús.
23475  MAT 9:27  Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23476  MAT 9:28  Cuando tɨgɨyñe Jesús tu̱m tɨcjo̱m, tɨgɨyyajt́im jém cácht́i. Icunúcyaj Jesús. Jesɨc Jesús moj icwác jém cácht́i. Iñɨ́máy: ¿Que iŋcupɨctámpa iga ɨch awɨa̱p? Nɨmyaj jém cácht́iyaj: ¡Jɨ̱, mánO̱mi!
23477  MAT 9:29  Jesɨc Jesús ichɨgáy iixcuy jém wɨste̱n cácht́i. Iñɨ́máy: Sɨɨp maŋwadáypa je̱mpɨc porque mich tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát.
23478  MAT 9:30  Jesɨc toj jém cácht́i iixcuy. Wɨ̱tsɨ́yum. Jesɨc duro iŋquímpa Jesús iga odoy i̱ iŋmadáyiñ. Iñɨ́máy: Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga manacpɨs.
23481  MAT 9:33  Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: D́a queman tánix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel.
23482  MAT 9:34  Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi.
23485  MAT 9:37  Jesɨc iñɨ́máy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ: Nu̱ma, juuts tu̱m mɨjpɨc cosecha, tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am icupɨctooba Dios, pero jém yo̱xacɨɨwiñ, jém iŋmatyajpáppɨc jém Dios iŋma̱t́i, d́a wa̱t́i.
23491  MAT 10:5  Jesɨc Jesús icutsat jém doce icuyujcɨɨwiñ iga iŋmatyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Iñɨ́máy t́i wɨa̱p iwatyaj. Nɨ́mayyajta̱: Odoy nɨctaamɨ ju̱t́ it́ jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Odoy tɨgɨyt́aamɨ jém Samariapɨc iattebetyaj.
23495  MAT 10:9  Odoy nanɨctaamɨ tumiñ; ni plata, ni oro, ni cobre imbolsajo̱m.
23497  MAT 10:11  Cuando miñúctámpa tu̱m attebet o tu̱m xut́u tɨgaŋjoj, métstaamɨ tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ ju̱t́ miñúctámpa. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que miñɨctámpa tuŋgac tɨgaŋjoj.
23502  MAT 10:16  Amatoŋtaamɨ. Mimicht́am maŋcutsatpa juuts tu̱m miborrego ju̱t́ tsa̱m it́ jém pa̱jo. Wɨ̱ iga agui mijáyayaŋjɨ̱chɨch juuts tu̱m tsa̱ñ. Pero nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi juuts tu̱m cuucu d́apɨc malo.
23507  MAT 10:21  Núcpa ja̱ma iga algunos iwadáypa atraición jém iñuntatɨ̱wɨ iga accaata̱iñ. Jém ja̱tuŋpɨc iwadáypat́im atraición jém ima̱nɨc. Jém ma̱nɨcpɨc iwadáypa atraición jém ija̱tuŋ o jém ia̱pa iga accaata̱iñ.
23510  MAT 10:24  Tu̱m maestro icuyujcɨɨwiñ d́a wɨa̱p iñasca jém imaestro. Tu̱m esclavo d́a wɨa̱p iñasca jém io̱mi.
23512  MAT 10:26  Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém malopɨc pɨxiñt́am. Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋyamnewɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp.
23515  MAT 10:29  Mayt́a̱p wɨste̱n xuxut́ jon por tu̱m centavo, pero ni tu̱m de jém jonyaj d́a cutɨŋpa naxyucmɨ siiga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a ijɨ́cpa.
23518  MAT 10:32  It́u̱mpɨy jém iŋmatyajpáppɨc jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m iga acupɨcpa, jesɨc ampɨctsoŋpa sɨŋyucmɨ jém anJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m.
23520  MAT 10:34  Odoy jɨ̱sɨ iga amiñ yɨ́p naxyucmɨ iga anaŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc. D́a anamiñ jém paz, anamiñ jém espada. Ɨch aŋcuyucmɨ tsa̱m áŋa̱yajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc.
23523  MAT 10:37  Siiga más iñt́oypa iñja̱tuŋ o íña̱pa que antoypa aɨch, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch mammɨɨchi. Siiga más iñt́oypa jém iñjayma̱nɨc o iñyo̱mma̱nɨc que antoypa aɨch, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch mammɨɨchi.
23526  MAT 10:40  Jém mipɨctsoŋpaap mimicht́am, apɨctsoŋpat́im aɨch. Jém apɨctsoŋpaap aɨch, ipɨctsoŋpat́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ.
23531  MAT 11:3  Cuando núcyaj ju̱t́ it́ Jesús, moj icwácyaj. Nɨmyaj: ¿Que micham jém miCristo jém miñpaap yɨ́p naxyucmɨ o anaŋjóctámpa tuŋgac?
23532  MAT 11:4  Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém Xiwan t́i íñixñeta y t́i immatoŋneta.
23535  MAT 11:7  Cuando nɨcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jesɨc jém Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am iga wɨbɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Xiwan. Nɨ́mayyajta̱: ¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap.
23536  MAT 11:8  ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ agui wɨ̱cuyajne? D́a je. Tanjo̱doŋtam iga jém wɨ̱cuyajnewɨɨp it́yaj jém rey it́ɨccɨɨm.
23537  MAT 11:9  ¿Que t́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ? Nu̱ma tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ más wɨa̱p que it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ.
23540  MAT 11:12  Dende núc jém Xiwan, jém acchíŋoypaap, hasta sɨɨp jém pɨxiñt́am tsa̱m tɨgɨyyajtooba pɨ̱mi̱mɨ ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23544  MAT 11:16  Sɨɨp manaŋquejáypa juuts t́i jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Jex juuts jém tsɨ̱xt́am jém mɨ̱chyajpáppɨc plaza. Iñɨ́mayyajpa jém iamigoyaj:
23545  MAT 11:17  Mansusáypa jém flauta, pero d́a mietstámpa. Ocmɨ maŋwánáypa jém wa̱ñi aŋyácnewɨɨp, pero d́at́im miwejtámpa.
23549  MAT 11:21  ¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón d́a iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y.
23553  MAT 11:25  Jesɨc jém tiempo nɨm Jesús: ManJa̱tuŋ Dios, mich iniŋjacne jém sɨŋ y jém nas, tsa̱m maŋcujíppa. Mich iniŋnéc jém wɨbɨc jɨ̱xi iga jém tsa̱mpɨc icutɨɨyɨyyajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi d́a wɨa̱p icutɨɨyɨ́y. Pero iniŋquejayñe jém wɨbɨc jɨ̱xi jém pɨxiñt́am jém d́apɨc icuyujcaneyaj yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi.
23555  MAT 11:27  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: Jém anJa̱tuŋ Dios acɨɨjuŋcodáy it́u̱mpɨy jém wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. D́a i̱ ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iJa̱tuŋ t́i ijɨ̱spa iMa̱nɨc. D́at́im i̱ ijo̱doŋ jém anJa̱tuŋ Dios ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iMa̱nɨc con jém pɨxiñt́am jém iwɨ̱aŋja̱mpáppɨc iMa̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱p jém Dios ijɨ̱xi.
23560  MAT 12:2  Pero cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwatyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: I̱xɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ. ¿T́iiga iwatyajpa contra jém tanaŋquímayooyi jém jejcuy ja̱ma?
23561  MAT 12:3  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: ¿Que d́a queman immay t́i iwat jém David cuando tsa̱m yua̱neyaj con jém icompañeroyaj?
23563  MAT 12:5  ¿Que d́a immayñe junɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga jém pa̱nij d́a jejyajpa cuando yo̱xayajpa jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m jém jejcuyja̱ma? Pero d́a táŋcawatpa siiga d́a jejyajpa.
23565  MAT 12:7  Mimicht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́a t́i nɨmpa jém aŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱. Nɨmpa: Más iwɨ̱aŋja̱m Dios iga iñyaachaŋja̱mtámiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iniccaaba jém ani̱mat iga iñchiiba ofrenda jém altaryucmɨ. Meega iŋcutɨɨyɨ́ypa, jesɨc d́a iñchiiba castigo jém pɨxiñt́am jém d́apɨc t́i iwatne.
23568  MAT 12:10  Je̱m it́ tu̱m pɨ̱xiñ tɨtsnewɨɨp icɨ. Jesɨc jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: ¿Que wɨ̱ iga tanacpɨspa tu̱m pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma? Porque tsa̱m imétsyajpa jutsa̱p iquejajwadayyaj jém Jesús.
23569  MAT 12:11  Jesɨc icutsoŋ Jesús. Iñɨ́máy: Siiga tu̱m de mimicht́am iniit́ tu̱m borrego actɨŋne josjo̱m tu̱m jejcuyja̱ma, ¿que d́a iñt́oppa jeet́i rato?
23571  MAT 12:13  Jesɨc iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: Tɨ̱mɨ iŋcɨ. Jesɨc it́ɨ̱m icɨ. Wɨ̱tsɨ́yum juuts jém tuŋgac jém icɨ.
23581  MAT 12:23  It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m agui ipooñaŋja̱myaj cuando iixyaj t́i iwat Jesús. Nɨmyaj: ¿Tánaŋja̱m yɨ́bam jém rey David io̱cma̱nɨc?
23582  MAT 12:24  Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi.
23583  MAT 12:25  Pero ijo̱doŋ Jesús t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: Siiga tu̱m gobierno nawécyajta̱p y áŋa̱yajpa entre jeeyaj, jesɨc tienes que nayajyajta̱p. Siiga nawécyajta̱p tu̱m attebet y tsa̱m áŋa̱yajpa jém pɨxiñt́am, d́a jáypa cuyajpat́im. Siiga nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc cuyajpat́im.
23585  MAT 12:27  Micht́am miñɨmtámpa iga ɨch antoppa jém mal espíritu con jém Beelzebú ipɨ̱mi. Siiga nu̱ma aŋwatpa je̱mpɨc, ¿jesɨc i̱ ichiiba ipɨ̱mi mich iŋcuyujcɨɨwiñ iga wɨa̱iñ it́op jém mal espíritu? Cuando iwatpa je̱mpɨc, jém iŋcuyujcɨɨwiñ miŋquejáypa iga togoyñe iñjɨ̱xi.
23587  MAT 12:29  Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy tu̱m pɨ̱mipɨc pɨ̱xiñ it́ɨcjo̱m iga icunúmáypa siiga d́a wiñt́i ichenpa jém tɨc io̱mi. Pero siiga wiñt́i ichenpa, jesɨc wɨa̱p iñúmáy it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp it́ɨccɨɨm.
23588  MAT 12:30  Jém d́apɨc acuyo̱xa̱p it́ en contra de aɨch. Jém d́apɨc ayo̱xpátpa iga anaŋtuuma̱watpa jém pɨxiñt́am, je iquepquebáypa.
23589  MAT 12:31  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga Dios iwadáypa perdón jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón jém pɨxiñt́am siiga icujɨypa tanJa̱tuŋ Dios, pero siiga i̱ icujɨypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca.
23591  MAT 12:33  Siiga wɨbɨc cuy, iwatpa wɨbɨc it́ɨm. Siiga malopɨc cuy, iwatpa malopɨc it́ɨm. Tánixpɨcpa jém cuy por it́ɨm.
23592  MAT 12:34  Micht́am mijex juuts jém tsa̱ñ iga agui mimalo. ¿Jutsa̱p iniŋmat jém wɨ̱tampɨc cosa siiga tsa̱m mimalotam? Jém aŋma̱t́i jém iñt́oppáppɨc iñjɨpjo̱m, tsucumpa íña̱namaŋjo̱m.
23596  MAT 12:38  Jesɨc algunos jém fariseoyaj con jém escribaspɨc maestroyaj iwágayyaj tu̱m milagro. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: Maestro, ánixt́ooba tu̱m milagro, awadayt́aamɨ.
23597  MAT 12:39  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios, tsa̱m awágáypa milagro. Pero no más tu̱m milagro iwadáypa Dios, jém milagro juuts iñasca jém Jonás.
23601  MAT 12:43  Cuando put jém mal espíritu tu̱m pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m, jesɨc sɨɨba icut́um jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Imétspa tu̱m lugar ju̱t́ jejpa. Pero d́a ipátpa. Jesɨc nɨmpa:
23602  MAT 12:44  E̱ybɨct́im ase̱tpa antɨccɨɨm ju̱t́ aput. Jesɨc mu ixe̱t, e̱ybɨc ipát jém pɨ̱xiñ juuts tu̱m tɨc d́a oomɨ́y, petneta̱wum, wɨ̱tsacneta̱wum.
23605  MAT 12:47  Tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús: Miññe jém íña̱pa con iñt́ɨ̱wɨtam, it́yaj aŋsɨ̱cmɨ. Mijɨypáttooba.
23606  MAT 12:48  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém iŋmadayñewɨɨp iga miññe ia̱pa: ¿Pero i̱ jém ána̱pa? ¿jém antɨ̱wɨtam?
23607  MAT 12:49  Jesús iquij icɨɨmɨ jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: Mimicht́am jém mána̱pa y mantɨ̱wɨtam.
23611  MAT 13:3  Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jáyaŋ jém wɨbɨc jɨ̱xi por medio de cuento. Nɨmpa: Tu̱m pɨ̱xiñ nɨc ñi̱pi. Nɨc iyɨ̱n jém trigo ipac ica̱mjo̱m.
23618  MAT 13:10  Jesɨc icunúcyaj Jesús jém icuyujcɨɨwiñ, icwácyaj. Nɨ́mayt́a̱: ¿T́iiga iniŋmadáypa jém pɨxiñt́am por medio de cuento?
23619  MAT 13:11  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: Dios miyo̱xpáttámpa mimicht́am iga wɨa̱p iŋcutɨɨyɨyt́a jutsa̱p iŋjac Dios yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am micjo̱dóŋa̱ta jém jɨ̱xi aŋnécnewɨɨp id́ɨc, pero los demás d́a wɨa̱p icutɨɨyɨyyaj.
23624  MAT 13:16  Pero sɨɨp mimicht́am agui mimaymayt́am porque miixixóypa y mimatóŋóypa.
23626  MAT 13:18  Nɨmpa Jesús: Matoŋtaamɨ t́i nɨmtooba jém cuento cuando jém pɨ̱xiñ iyɨ̱npa jém pac ica̱mjo̱m.
23632  MAT 13:24  Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ iñip jém wɨbɨc trigo ica̱mjo̱m.
23635  MAT 13:27  Jesɨc jém pɨ̱xiñ iyo̱xacɨɨwiñ nɨc iámyaj jém io̱mi. Iñɨ́mayyaj: Máno̱mi, siiga wɨbɨc pac iññip jém iŋca̱mjo̱m, ¿jesɨc jutsa̱ mu iñay jém malapɨm?
23636  MAT 13:28  Jesɨc jém nas io̱mi iñɨ́máy jém iyo̱xacɨɨwiñ: Tu̱m enemigo iwat je̱mpɨc. Jesɨc acwácta̱, nɨ́mayt́a̱: ¿Iñxunpa iga nɨcpa aŋwixquímta jém malapɨm?
23637  MAT 13:29  Pero jém nas io̱mi iñɨ́máy: D́a taŋwixpa sɨɨp jém malapɨm porque químnamotpa jém trigo.
23638  MAT 13:30  Tsactaamɨ jém malapɨm iga iwaganamɨja̱p jém trigo hasta tampiŋpa jém cosecha. Jesɨc annɨ́máypa jém ipiŋpaap jém cosecha iga wiñt́i iwixquímyajiñ jém malapɨm, ichenyajiñ iga tannooquetpa. Jesɨc ocmɨ tanaccáypa jém trigo jém granerojo̱m.
23639  MAT 13:31  Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa Jesús: Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m mostaza ipac jém iñipnewɨɨp tu̱m pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m.
23641  MAT 13:33  Jesɨc iŋmatpat́im Jesús tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m yo̱mo inimotpa jém levadura con tucute̱n jepscuy de harina. Jesɨc pɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi.
23644  MAT 13:36  Jesɨc Jesús iŋquím jém pɨxiñt́am. Tɨgɨy e̱ybɨc jém tɨcjo̱m. Icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: Aŋmadaayɨ t́i nɨmtooba jém xut́u cuento cuando jém enemigo iñip jém malapɨm jém pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m.
23645  MAT 13:37  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, ɨch mismo anñippa jém wɨbɨc pac.
23652  MAT 13:44  Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m caja tumiñ nécneta̱ ju̱t́ it́ tu̱m ja̱ca nas. Cuando tu̱m pɨ̱xiñ ipát jém tumiñ, jesɨc je̱mt́im iñec e̱ybɨc. Nɨc icumáyáy t́it́am iniit́ iga ijuypa jém nas ju̱t́ nécneta̱ jém tumiñ.
23653  MAT 13:45  Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m juyjúyoypaap. Ijuypa y imáypa jém wɨ̱tampɨc xuxut́ tsa jém perla.
23655  MAT 13:47  También jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m red, cuando ipatsyajpa lamar jém tɨɨptero, imatspa it́u̱mpɨy clase de tɨɨpɨ.
23659  MAT 13:51  Jesɨc Jesús icwácpa jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱: ¿Iŋcutɨɨyɨyt́a t́i nɨmtooba it́u̱mpɨy yɨ́p xuxut́ cuento? Nɨmyajpa jeeyaj: Jɨ̱, aŋcutɨɨyɨyt́a.
23660  MAT 13:52  Jesɨc nɨm Jesús: Cuando tu̱m jém escribaspɨc maestro icutɨɨyɨ́ypa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico. Iniit́t́im jém pecapɨc tesoro y jém jo̱mipɨc tesoro.
23662  MAT 13:54  Nɨc it́ɨcmɨ. Moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Jeeyaj tsa̱m pɨ̱mi ipooñaŋja̱myajpa. Nɨmyaj: ¿Yɨ́p pɨ̱xiñ ju̱t́ icuyujca yɨ́p jɨ̱xi? ¿Jutsa̱p iwat yɨ́p milagroyaj?
23664  MAT 13:56  Jém iyo̱mtɨ̱wɨtam it́t́im yɨɨm con taɨcht́am. ¿Ju̱t́ ipɨc yɨ́p pɨ̱xiñ it́u̱mpɨy yɨ́p jɨ̱xi?
23665  MAT 13:57  Jeeyucmɨ tsa̱m ijóyixyajpa Jesús. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: Ju̱t́quej wɨ̱pɨctsoŋta̱p jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Pero jém it́yajwɨɨp it́ɨcmɨpɨc lugar con jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm d́a iwɨ̱aŋja̱myaj.
23668  MAT 14:2  Jesɨc jém Herodes iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: Yɨ́p pɨ̱xiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pɨsneum. Jeeyucmɨ wɨa̱p iwat jém mɨjpɨc milagroyaj.
23670  MAT 14:4  Jém Xiwan iñɨ́máy jém Herodes: D́a wɨ̱ iga impɨgayñe iñt́ɨ̱wɨ iyo̱mo.
23674  MAT 14:8  Jém ia̱pa iñɨ́máy jém wo̱ñi iga iwágáyiñ jém Xiwan ico̱bac. Jesɨc jém wo̱ñi iñɨ́máy jém Herodes: Ansunpa iga yɨɨmt́i achiaayɨ jém Xiwan ico̱bac, jém acchíŋoypaap, tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m.
23681  MAT 14:15  Jesɨc piicha̱bam i̱t́i, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: Sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. Yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am. Nɨ́maayɨ iga nɨcyajiññam hasta ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj iga ijuyyajpa t́it́am icútyajpa.
23682  MAT 14:16  Nɨmpa Jesús: ¿T́iiga nɨcyajpa? Mimicht́am acwíctaamɨ.
23683  MAT 14:17  Jesɨc nɨmyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: D́a ictsɨ́ypa. Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ.
23684  MAT 14:18  Nɨmpa Jesús: Anamíñaayɨ yɨɨm.
23692  MAT 14:26  Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ iga wit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ, tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj. Como tsa̱m cɨ̱ŋneyaj, pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: ¡Miñpa tu̱m po̱ñ!
23693  MAT 14:27  Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: ¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ!
23694  MAT 14:28  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy: MánO̱mi, siiga nu̱ma mimich, ajɨ́gaayɨ iga awit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ hasta ju̱t́ miit́.
23695  MAT 14:29  Jesɨc nɨmpa Jesús: Mi̱ñɨ. Jesɨc cuando quet jém Peto jém barcojo̱m, moj wi̱t́i jém nɨɨwiñpacyucmɨ. Nɨcpa id́ɨc hasta ju̱t́ it́ Jesús,
23696  MAT 14:30  pero cuando iix iga tsa̱m pɨ̱mi jém sa̱wa, cɨ̱ŋpa jém Peto. Moj cumo̱ŋi jém nɨɨcɨɨm, tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Nɨmpa: ¡MánO̱mi, acɨacpu̱tɨ!
23697  MAT 14:31  Jesɨc jeet́i rato jém Jesús imatsáy icɨ, iñɨ́máy: Tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa. ¿T́iiga iñjɨ̱spa iga d́a awɨa̱p?
23699  MAT 14:33  Jesɨc jém it́yajwɨɨp jém barcojo̱m co̱ste̱ñyaj jém Jesús iwiñjo̱m. Nɨmyaj: Nu̱ma mimich jém Dios miMa̱nɨc.
23704  MAT 15:2  Jém iŋcuyujcɨɨwiñ, ¿t́iiga d́a iwatyajpa jém costumbre jém ichacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc tantúmmɨtam? D́a icheeyajpa icɨ juuts nɨmpa jém costumbre antes que wícpa.
23705  MAT 15:3  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: ¿T́iiga mimichgact́i iŋwattámpa contra jém Dios iŋquímayooyi con mich iŋcostumbre?
23706  MAT 15:4  Porque nɨmpa Dios: Wɨ̱ixt́aamɨ jém iñja̱tuŋ y íña̱pa. Nɨmt́im: Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém ija̱tuŋ o ia̱pa, jesɨc wɨ̱ iga accaata̱iñ jexpɨc pɨ̱xiñ.
23707  MAT 15:5  Pero mimicht́am iniit́ tu̱m d́a wɨbɨc costumbre. Miñɨmtámpa: Siiga i̱ iñɨ́máypa ija̱tuŋ o ia̱pa iga d́a wɨa̱p manyo̱xpát porque it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp, jém manchiipáppɨc id́ɨc, anjɨycámayñe Dios iga anchiiba.
23712  MAT 15:10  Jesɨc Jesús pɨ̱mi jɨypa. Iñɨ́máy los demás jém miññeyajwɨɨp: Matoŋtaamɨ. Cutɨɨyɨyt́aamɨ.