23214 | MAT 1:1 | Jaycámneta̱ yɨɨm jém lista de jém Jesucristo ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj. Jém Jesucristo jém David io̱cma̱nɨc y jém Abraham io̱cma̱nɨc. |
23215 | MAT 1:2 | Jém Abraham ima̱nɨc jém Isaac. Jém Isaac ima̱nɨc jém Jacob. Jém Jacob ima̱nɨc jém Judá con it́ɨ̱wɨtam. |
23216 | MAT 1:3 | Jém Judá ima̱nɨc jém Fares y Zara, ia̱pa jém Tamar. Jém Fares ima̱nɨc jém Erson. Jém Erson ima̱nɨc jém Aram. |
23217 | MAT 1:4 | Jém Aram ima̱nɨc jém Aminadab. Jém Aminadab ima̱nɨc jém Naasón. Jém Naasón ima̱nɨc jém Salmón. |
23220 | MAT 1:7 | Jém Salomón ima̱nɨc jém Roboam. Jém Roboam ima̱nɨc jém Abías. Jém Abías ima̱nɨc jém Asa. |
23221 | MAT 1:8 | Jém Asa ima̱nɨc jém Josafat. Jém Josafat ima̱nɨc jém Joram. Jém Joram ima̱nɨc jém Uzías. |
23222 | MAT 1:9 | Jém Uzías ima̱nɨc jém Jotam. Jém Jotam ima̱nɨc jém Acaz. Jém Acaz ima̱nɨc jém Ezequías. |
23223 | MAT 1:10 | Jém Ezequías ima̱nɨc jém Manasés. Jém Manasés ima̱nɨc jém Amón. Jém Amón ima̱nɨc jém Josías. |
23226 | MAT 1:13 | Jém Zorobabel ima̱nɨc jém Abiud. Jém Abiud ima̱nɨc jém Eliaquim. Jém Eliaquim ima̱nɨc jém Azor. |
23227 | MAT 1:14 | Jém Azor ima̱nɨc jém Sadoc. Jém Sadoc ima̱nɨc jém Aquim. Jém Aquim ima̱nɨc jém Eliud. |
23230 | MAT 1:17 | Jesɨc it́ catorce jém Abraham io̱cma̱nɨctam hasta David. It́t́im catorce jém David io̱cma̱nɨctam hasta cuando mu ininɨcyajta̱ preso jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Babilonia. It́t́im catorce jém Jeconías io̱cma̱nɨctam dende nanɨcyajta̱ preso jém naxyucmɨ de Babilonia hasta cuando mu iñay jém Cristo. |
23231 | MAT 1:18 | Jesɨc yɨɨmpɨc nay jém Jesucristo. Cuando jém José iniwatneum trato jém wo̱ñi Malía iga napɨcyajta̱p, antes que d́anam napɨcneyajta̱, ma̱nɨccomcaneum jém Malía con Dios iA̱nama ipɨ̱mi. D́a je jém José ima̱nɨc. |
23233 | MAT 1:20 | Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: —MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Malía. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama. |
23234 | MAT 1:21 | Jém wo̱ñi icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaayɨ iñɨ̱yi iga JESÚS porque icɨacputpa jém ipɨxiñt́am, iwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca iga odoy ipɨctsoŋyajiñ jém castigo. |
23236 | MAT 1:23 | Ma̱nɨccomca tu̱m wo̱ñi jém d́apɨc jaayɨ́y. D́a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Emanuel. Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: taŋwaganait́t́ámpa Dios. |
23240 | MAT 2:2 | Mu iñúcyaj, acwágoyyajpa. Nɨmyaj: —¿Ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi jém nayñewɨɨp, jém tsɨ́ypáppɨc juuts Rey iga iŋjacpa jém judíos? Ánixayt́a ima̱tsa jém aŋja̱mquímmɨ. Amiññeta iga aco̱steeñayt́ámpa y anjɨ̱stámpa. |
23247 | MAT 2:9 | Jesɨc cuando yaj imatoŋyaj t́i nɨmpa jém rey Herodes, moj nɨquiyaj jém Belén. Aŋjagoyñeeba iñɨc jém ma̱tsa jém iixñeyajwɨɨp aŋja̱mquímmɨ. Núc ju̱t́ it́ jém xut́u tsɨ̱xi, jemum teeñaŋjac. |
23260 | MAT 2:22 | Pero tsa̱m cɨ̱ŋ jém José iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Judea porque ijo̱dóŋa̱ iga jém Herodes ima̱nɨc jém Arquelao iŋjacpa jém naxyucmɨ Judea ju̱t́ iŋjacpa id́ɨc jém ija̱tuŋ. Jém José ma̱wíña̱ iga odoy nɨguiñ Judea. Ijɨ̱spa iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Galilea. |
23270 | MAT 3:9 | Odoy jɨ̱staamɨ íña̱namaŋjo̱m iga mimicht́am tsa̱m wɨbɨc mipɨxiñt́am d́a mimalotam porque jém Abraham mima̱nɨctam. D́a wɨ̱ iga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc porque Dios wɨa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam. |
23271 | MAT 3:10 | Wɨ̱tsacneum jém hacha. Accámneta̱wum jém cuyt́i̱chɨcyucmɨ. It́u̱mpɨy cuy d́apɨc tɨ́ma̱p, tɨŋquímta̱p, nooquetta̱p juctjo̱m. |
23272 | MAT 3:11 | Ɨch nu̱ma manacchiŋpa con nɨ iga quejiñ iga iñchacneum iga immalwatpa. Pero ocmɨ miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ antuuñiaŋcɨɨm. Je más wɨa̱p que aɨch. D́a wɨa̱p annasca. D́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Micchiŋpa con Dios iA̱nama y con juctɨ. |
23277 | MAT 3:16 | Cuando yajum icchiŋta̱ jém Jesús, put jém nɨɨcɨɨm. Jesɨc áŋáy jém sɨŋ, Jesús iix jém Dios iA̱nama. Quet juuts tu̱m cuucu. Nu̱mmiñ, núc Jesúsyucmɨ. |
23279 | MAT 4:1 | Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chiñ jém Woccɨɨwiñ. |
23296 | MAT 4:18 | Jesɨc naspa Jesús jém laguna aŋna̱ca iñɨ̱yi Galilea. Iix tu̱m pɨ̱xiñ con it́ɨ̱wɨ. Tu̱m jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; tu̱m jém Anti. Sɨ́p ipatsyaj ired jém laguna iga imatspa tɨɨpɨ. Jeeyaj tɨɨpteroyaj. |
23297 | MAT 4:19 | Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: —Atúŋɨyt́aamɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ. |
23301 | MAT 4:23 | Jesɨc nɨc Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Accuyujóypa cada lugar jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga núcpa jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém imatsneyajwɨɨp it́u̱mpɨy jém caacuy. |
23306 | MAT 5:3 | —Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios. |
23307 | MAT 5:4 | ’Agui maymay jém aŋyácneyajwɨɨp porque Dios icpocsáypa ia̱nama. |
23308 | MAT 5:5 | ’Agui maymayyaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc nacujípta̱p iyaac porque jeeyaj ipɨctsoŋyajpa yɨ́p nas, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba. |
23309 | MAT 5:6 | ’Agui maymay jém tsa̱mpɨc iwattooba juuts ixunpa Dios porque Dios iyo̱xpátpa iga wɨa̱iñ iwatyaj je̱mpɨc. |
23310 | MAT 5:7 | ’Agui maymay jém iyaachaŋja̱myajpáppɨc jém it́ɨ̱wɨtam porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jeeyaj. |
23311 | MAT 5:8 | ’Agui maymay jém cuáyñewɨɨp ia̱nama porque jeeyaj iixyajpa Dios. |
23312 | MAT 5:9 | ’Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém iŋjɨyjacpáppɨc jém áŋa̱yajpaap porque tsɨ́ypa juuts Dios ima̱nɨc. |
23313 | MAT 5:10 | ’Agui maymay jém tsa̱mpɨc yaachwatta̱p iga iwɨ̱watpa juuts ixunpa Dios porque jeeyaj núcyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ iŋjacpa Dios. |
23347 | MAT 5:44 | Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aamɨ jém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aamɨ jém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mijóyixpaap. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp. |
23362 | MAT 6:11 | Achiit́aamɨ yɨ́p ja̱ma t́it́am aŋcúttámpa. |
23363 | MAT 6:12 | Awadayt́aamɨ perdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp. |
23364 | MAT 6:13 | Awattaamɨ cuenta iga odoy i̱ wɨa̱iñ acutɨ́tsta iga acmalwattámpa. Agui miwɨ̱, manJa̱tuŋ Dios. Mich más mɨjpɨc miŋjagooyi. Iniit́ it́u̱mpɨy jém impɨ̱mi. D́a nunca micuyajpa. Amén. |
23371 | MAT 6:20 | Aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a icútpa jém we̱chi ni d́at́im jómpa, ju̱t́ d́a tɨgɨyyajpa jém númyajpaap. |
23417 | MAT 8:3 | Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: —Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. Jesɨc yaj nɨ̱mi jém Jesús, pɨsum jém pɨ̱xiñ, wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca. |
23425 | MAT 8:11 | Mannɨ́máypat́im iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel miñyajpa ju̱t́quej yɨ́p naxyucmɨ. Miñyajpa aŋnɨɨsa̱umɨpɨc y aŋyo̱msa̱umɨpɨc. Iwaganaco̱ñyajpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Abraham, Isaac y Jacob ju̱t́ iŋjacpa Dios. |
23457 | MAT 9:9 | Jesɨc moj nɨqui Jesús. Iix iga jemum co̱ñ jém calle aŋna̱ca tu̱m pɨ̱xiñ ichécpa jém impuesto. Iñɨ̱yi Mateo. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Atúŋɨɨyɨ. Tsucum jém Mateo, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús. |
23471 | MAT 9:23 | Cuando núc Jesús jém aŋjagooyi it́ɨccɨɨm, iix iga it́ jém susyajpaap iga nɨcpa icumta̱. Agui aŋyácneyaj jém pɨxiñt́am. Agui wejyajpa. Tsa̱m it́ bulla. |
23481 | MAT 9:33 | Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: —D́a queman tánix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel. |
23483 | MAT 9:35 | Nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj y jém tɨgaŋjoj. Accuyujóypa jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém miññeyajwɨɨp jutsa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ iŋjacpa Dios. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém iniit́wɨɨp wa̱t́i jém caacuy. |
23488 | MAT 10:2 | Yɨ́pyaj iñɨ̱yi jém doce icuyujcɨɨwiñ jém apóstolyaj: Wiñt́i jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; jém Anti, jém Peto it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc; jém Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ; |
23489 | MAT 10:3 | jém Felipe; jém Bartolo; jém Tomax; jém Mateo, jém ichécpaap id́ɨc impuesto; jém Jacobo, jém Alfeo ima̱nɨc; jém Tadeo; |
23494 | MAT 10:8 | Acpɨstaamɨ jém cupúgayñewɨɨp iña̱ca con it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. Acpɨstaamɨt́im jém caanewɨɨp. Tobayt́aamɨ jém mal espíritu jém iniit́wɨɨp jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. D́a mantségáy cuando manchiit́a ampɨ̱mi, jesɨc odoy tséctaamɨ cuando inicpɨspa. |
23502 | MAT 10:16 | ’Amatoŋtaamɨ. Mimicht́am maŋcutsatpa juuts tu̱m miborrego ju̱t́ tsa̱m it́ jém pa̱jo. Wɨ̱ iga agui mijáyayaŋjɨ̱chɨch juuts tu̱m tsa̱ñ. Pero nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi juuts tu̱m cuucu d́apɨc malo. |
23506 | MAT 10:20 | Cuando iŋcutsoŋpa d́a mimicht́am mijɨypa. Jɨypa jém Dios iA̱nama, michiiba jɨ̱xi, jesɨc wɨa̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyi. |
23533 | MAT 11:5 | Aŋmadayt́aamɨ iga ixixóypam jém cácht́i, wit́pam jém cu̱xujpɨc id́ɨc, pɨsneum jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca, matóŋóypam jém chajca, pɨsneum jém caaneyajwɨɨp id́ɨc y jém yaacha̱yajpaap ipɨctsoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios icɨacputpa. |
23534 | MAT 11:6 | Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc ijɨ́cpa iga i̱ ictsacpa ɨch anaŋma̱t́i. |
23547 | MAT 11:19 | Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa, ánucpa jém vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa, tsa̱m ánucpa jém vino y tsa̱m ánamigo jém malopɨc pɨxiñt́am con jém ichécyajpaap impuesto. Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy. |
23549 | MAT 11:21 | —¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón d́a iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y. |
23576 | MAT 12:18 | Yɨ́bam jém acuyo̱xapaap, jém aŋcupiŋnewɨɨp. Tsa̱m antoypa, tsa̱m amaymay con je. Anchiiba ánA̱nama iga inisɨɨba. Iŋmadáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel iga: Ɨch aŋwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca. |
23586 | MAT 12:28 | Pero siiga ɨch antoppa jém mal espíritu con Dios iA̱nama, jesɨc quejpa iga nu̱ma núcneum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am wɨa̱pt́im impɨctsoŋta. |
23589 | MAT 12:31 | ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga Dios iwadáypa perdón jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón jém pɨxiñt́am siiga icujɨypa tanJa̱tuŋ Dios, pero siiga i̱ icujɨypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. |
23590 | MAT 12:32 | Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p Dios. Siiga i̱ amalnɨ́máypa aɨch, jesɨc Dios wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. Pero siiga i̱ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca ni yɨ́p naxyucmɨ ni jém tuŋgac jém miñpaap. |
23613 | MAT 13:5 | Actɨŋt́im uxaŋ jém pac tsaaŋjo̱m ju̱t́ d́a i̱ jáyaŋ nas. Jesɨc jicscɨy nay jém pac porque d́a juchaŋ jém nas. |
23615 | MAT 13:7 | Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém a̱pid́aŋjo̱m. Jicscɨy yón jém a̱pit́, ixamsamca jém xuxut́ planta. |
23616 | MAT 13:8 | Pero actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Wɨ̱tɨ́ma̱. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta. |
23631 | MAT 13:23 | Pero jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ, jex juuts jém pɨ̱xiñ imatoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmtooba. Jém pɨ̱xiñ juuts jém wɨbɨc nas. Ipɨctsoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jáyaŋa̱p jém wɨbɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta. |
23643 | MAT 13:35 | Je̱mpɨgam cupacpa jém aŋma̱t́i jém iŋmatnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ cuando ijaychacne así: Anaŋquejáypa jém pɨxiñt́am con jém xuxut́ cuentoyaj. Anaŋmadáypa jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp dende wiñɨgam cuando moj iwat Dios yɨ́p nas. |
23644 | MAT 13:36 | Jesɨc Jesús iŋquím jém pɨxiñt́am. Tɨgɨy e̱ybɨc jém tɨcjo̱m. Icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Aŋmadaayɨ t́i nɨmtooba jém xut́u cuento cuando jém enemigo iñip jém malapɨm jém pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m. |
23674 | MAT 14:8 | Jém ia̱pa iñɨ́máy jém wo̱ñi iga iwágáyiñ jém Xiwan ico̱bac. Jesɨc jém wo̱ñi iñɨ́máy jém Herodes: —Ansunpa iga yɨɨmt́i achiaayɨ jém Xiwan ico̱bac, jém acchíŋoypaap, tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. |
23681 | MAT 14:15 | Jesɨc piicha̱bam i̱t́i, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. Yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am. Nɨ́maayɨ iga nɨcyajiññam hasta ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj iga ijuyyajpa t́it́am icútyajpa. |
23683 | MAT 14:17 | Jesɨc nɨmyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: —D́a ictsɨ́ypa. Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ. |
23684 | MAT 14:18 | Nɨmpa Jesús: —Anamíñaayɨ yɨɨm. |
23693 | MAT 14:27 | Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: —¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ! |
23717 | MAT 15:15 | Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: —Aŋmadayt́aamɨ t́i nɨmtooba yɨ́p xut́u cuento. |
23724 | MAT 15:22 | Jemum miñ tu̱m Cananeapɨc yo̱mo. Je̱mt́im tsucum nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Pɨ̱mi jɨypa jém yo̱mo. Iñɨ́máy Jesús: —Ayaachaŋja̱mɨ, mánO̱mi. Mich jém David mio̱cma̱nɨc. Jém anyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. Tsa̱m pɨ̱mi sɨ́p iyaachwat. |
23749 | MAT 16:8 | Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syajpa, iñɨ́máy: —A que mimicht́am, tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. ¿T́iiga iñjɨ̱stámpa iga d́a inii̱ jém caxt́ána̱ñi? |
23755 | MAT 16:14 | Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: —Algunos nɨmyajpa iga mich miXiwan jém micchíŋoypaap. Nɨmyajpat́im algunos iga mich miElías. Más tuŋgac nɨmyajpa iga mich miJeremías o tuŋgac jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. |
23762 | MAT 16:21 | Dende jesɨgam moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa: —Anɨcpa jém attebet Jerusalén ju̱t́ pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi amalwadáypa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p y jém tucunaja̱ma apɨspa. |
23768 | MAT 16:27 | Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, e̱ybɨc amiñpa con anJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi. Aŋwaganamiñpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Anyojpa cada tu̱mtu̱m jém pɨ̱xiñ según juuts iwatne jém iyo̱xa̱ji. |
23771 | MAT 17:2 | Jemum iixyaj iga aŋcac jém Jesús iámooyi. Agui pɨ̱mi tsocpa jém iámooyi juuts jém ja̱ma. Pɨ̱mi po̱po jém ipuctu̱cu juuts tu̱m juctɨ icho̱ca. |
23785 | MAT 17:16 | Anamíñáy jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga icpɨsyajiñ, pero jeeyaj d́a wɨa̱p icpɨsyaj. |
23786 | MAT 17:17 | Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: —A que mimicht́am, hasta sɨɨp d́a iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, pero d́at́im iŋcupɨcta. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, pero d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaayɨ jém tsɨ̱xi. |
23803 | MAT 18:7 | Agui uuguyt́im jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ porque siempre it́ jém malopɨc pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨtam. Tienes que iñascaaba je̱mpɨc, pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨ. |
23824 | MAT 18:28 | Cuando put de je̱m, ipát tu̱m icompañero, icuyo̱xa̱pt́im jém rey. Icnucsne jém icompañero cien tumiñ de plata. Jesɨc imats jém pɨ̱xiñ, iŋpenjagáypa iɨscɨ. Nɨmpa: “Acseedaayɨ jém antumiñ jém manacnucsnewɨɨp.” |
23825 | MAT 18:29 | Jesɨc jém tuŋgac jém icuyo̱xapaap jém rey, ico̱steeñáy jém pɨ̱xiñ. Moj iwágáy perdón. Nɨmpa: “Apoyyaachɨɨyɨ. Manacseedáypa jém iñt́umiñ jém mannucsayñewɨɨp.” |
23828 | MAT 18:32 | Jesɨc jém rey e̱ybɨc iŋwejáy jém icuyo̱xapaap. Iñɨ́máy: “Agui mimalo. Ɨch maŋwadáy perdón it́u̱mpɨy jém tumiñ jém manacnucsnewɨɨp iga d́a anácseedáypa porque tsa̱m aŋcunucsáy iga maŋwadáyiñ perdón. |
23847 | MAT 19:16 | Jesɨc ocmɨ núc tu̱m pɨ̱xiñ d́anam tsa̱mi. Miñ iám jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: —Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga anait́pa jém vida jém d́apɨc cuyajpa? |
23874 | MAT 20:13 | Jesɨc jém finca io̱mi icutsoŋ. Iñɨ́máy tu̱m jém pɨ̱xiñ jém icujɨyñewɨɨp: “Amigo, d́a mammalwaday ni uxaŋ. ¿Que d́a manawat trato iga manyojpa tu̱m ja̱ma icoñwɨyooyi? |
23880 | MAT 20:19 | Acɨɨjuŋcotta̱p jém tuŋgac pɨ̱xiñ icɨɨjo̱m iga axiccayajpa, acótsyajpa y acunúnyajpa cunusyucmɨ. Accaayajpa, pero jém tucunaja̱ma apɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. |
23883 | MAT 20:22 | Pero Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: —Mimicht́am d́a iñjo̱doŋtam t́i iŋwácpa. ¿Que mimicht́am wɨa̱p iñyaachɨ́y jém yaacha̱ji jém ɨchpɨc ampɨctsoŋpa? ¿Wɨa̱p íñuc jém copa jém ɨchpɨc ánucpa? Nɨmpa jém wɨste̱n: —Awɨa̱támpa. |
23889 | MAT 20:28 | Iŋwattámpat́im juuts aɨch. Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. D́a amiñ iga acuyo̱xata̱p. Amiñ iga anchiiba amvida iga anyojáypa jáyaŋ pɨxiñt́am it́áŋca. |
23904 | MAT 21:9 | Algunos aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos miñyajpa jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc. Agui wɨ̱ yɨ́p tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp Dios. Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios. |