Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   A    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23214  MAT 1:1  Jaycámneta̱ yɨɨm jém lista de jém Jesucristo ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj. Jém Jesucristo jém David io̱cma̱nɨc y jém Abraham io̱cma̱nɨc.
23215  MAT 1:2  Jém Abraham ima̱nɨc jém Isaac. Jém Isaac ima̱nɨc jém Jacob. Jém Jacob ima̱nɨc jém Judá con it́ɨ̱wɨtam.
23216  MAT 1:3  Jém Judá ima̱nɨc jém Fares y Zara, ia̱pa jém Tamar. Jém Fares ima̱nɨc jém Erson. Jém Erson ima̱nɨc jém Aram.
23217  MAT 1:4  Jém Aram ima̱nɨc jém Aminadab. Jém Aminadab ima̱nɨc jém Naasón. Jém Naasón ima̱nɨc jém Salmón.
23220  MAT 1:7  Jém Salomón ima̱nɨc jém Roboam. Jém Roboam ima̱nɨc jém Aas. Jém Aas ima̱nɨc jém Asa.
23221  MAT 1:8  Jém Asa ima̱nɨc jém Josafat. Jém Josafat ima̱nɨc jém Joram. Jém Joram ima̱nɨc jém Uzías.
23222  MAT 1:9  Jém Uzías ima̱nɨc jém Jotam. Jém Jotam ima̱nɨc jém Acaz. Jém Acaz ima̱nɨc jém Ezequías.
23223  MAT 1:10  Jém Ezequías ima̱nɨc jém Manasés. Jém Manasés ima̱nɨc jém Amón. Jém Amón ima̱nɨc jém Josías.
23226  MAT 1:13  Jém Zorobabel ima̱nɨc jém Abiud. Jém Abiud ima̱nɨc jém Eliaquim. Jém Eliaquim ima̱nɨc jém Azor.
23227  MAT 1:14  Jém Azor ima̱nɨc jém Sadoc. Jém Sadoc ima̱nɨc jém Aquim. Jém Aquim ima̱nɨc jém Eliud.
23230  MAT 1:17  Jesɨc it́ catorce jém Abraham io̱cma̱nɨctam hasta David. It́t́im catorce jém David io̱cma̱nɨctam hasta cuando mu ininɨcyajta̱ preso jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Babilonia. It́t́im catorce jém Jeconías io̱cma̱nɨctam dende nanɨcyajta̱ preso jém naxyucmɨ de Babilonia hasta cuando muay jém Cristo.
23231  MAT 1:18  Jesɨc yɨɨmpɨc nay jém Jesucristo. Cuando jém José iniwatneum trato jém wo̱ñi Maa iga napɨcyajta̱p, antes queanam napɨcneyajta̱, ma̱nɨccomcaneum jém Maa con Dios iA̱nama ipɨ̱mi.a je jém José ima̱nɨc.
23233  MAT 1:20  Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: —MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Maa. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama.
23234  MAT 1:21  Jém wo̱ñi icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaaiñɨ̱yi iga JESÚS porque icɨacputpa jém ipɨxiñt́am, iwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca iga odoy ipɨctsoŋyajiñ jém castigo.
23236  MAT 1:23  Ma̱nɨccomca tu̱m wo̱ñi jémapɨc jaayɨ́y. a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Emanuel. Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: taŋwaganait́t́ámpa Dios.
23240  MAT 2:2  Mu iñúcyaj, acwágoyyajpa. Nɨmyaj: —¿Ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi jém nayñewɨɨp, jém tsɨ́ypáppɨc juuts Rey iga iŋjacpa jém judíos? Ánixayt́a ima̱tsa jém aŋja̱mquímmɨ. Amiññeta iga aco̱steeñayt́ámpa y anjɨ̱stámpa.
23247  MAT 2:9  Jesɨc cuando yaj imatoŋyaj t́i nɨmpa jém rey Herodes, moj nɨquiyaj jém Belén. Aŋjagoyñeeba iñɨc jém ma̱tsa jém iixñeyajwɨɨp aŋja̱mquímmɨ. Núc ju̱t́ it́ jém xut́u tsɨ̱xi, jemum teeñaŋjac.
23260  MAT 2:22  Pero tsa̱m cɨ̱ŋ jém José iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Judea porque ijo̱dóŋa̱ iga jém Herodes ima̱nɨc jém Arquelao iŋjacpa jém naxyucmɨ Judea ju̱t́ iŋjacpa id́ɨc jém ija̱tuŋ. Jém José ma̱wíña̱ iga odoy nɨguiñ Judea. Ijɨ̱spa iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Galilea.
23270  MAT 3:9  Odoy jɨ̱staaíña̱namaŋjo̱m iga mimicht́am tsa̱m wɨbɨc mipɨxiñt́am a mimalotam porque jém Abraham mima̱nɨctam. a wɨ̱ iga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc porque Diosa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam.
23271  MAT 3:10  Wɨ̱tsacneum jém hacha. Accámneta̱wum jém cuyt́i̱chɨcyucmɨ. It́u̱mpɨy cuyapɨc tɨ́ma̱p, tɨŋquímta̱p, nooquetta̱p juctjo̱m.
23272  MAT 3:11  Ɨch nu̱ma manacchiŋpa con nɨ iga quejiñ iga iñchacneum iga immalwatpa. Pero ocmɨ miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ antuuñiaŋcɨɨm. Je mása̱p que aɨch. a a̱p annasca. a a̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Micchiŋpa con Dios iA̱nama y con juctɨ.
23277  MAT 3:16  Cuando yajum icchiŋta̱ jém Jesús, put jém nɨɨcɨɨm. Jesɨc áŋáy jém sɨŋ, Jesús iix jém Dios iA̱nama. Quet juuts tu̱m cuucu. Nu̱mmiñ, núc Jesúsyucmɨ.
23279  MAT 4:1  Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chiñ jém Woccɨɨwiñ.
23296  MAT 4:18  Jesɨc naspa Jesús jém laguna aŋna̱ca iñɨ̱yi Galilea. Iix tu̱m pɨ̱xiñ con it́ɨ̱wɨ. Tu̱m jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; tu̱m jém Anti. Sɨ́p ipatsyaj ired jém laguna iga imatspa tɨɨpɨ. Jeeyaj tɨɨpteroyaj.
23297  MAT 4:19  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n:Atúŋɨyt́aamɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ.
23301  MAT 4:23  Jesɨc nɨc Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Accuyujóypa cada lugar jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga núcpa jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém imatsneyajwɨɨp it́u̱mpɨy jém caacuy.
23306  MAT 5:3  Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios.
23307  MAT 5:4  Agui maymay jém aŋyácneyajwɨɨp porque Dios icpocsáypa ia̱nama.
23308  MAT 5:5  Agui maymayyaj jém pɨxiñt́am jémapɨc nacujípta̱p iyaac porque jeeyaj ipɨctsoŋyajpa yɨ́p nas, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba.
23309  MAT 5:6  Agui maymay jém tsa̱mpɨc iwattooba juuts ixunpa Dios porque Dios iyo̱xpátpa iga a̱iñ iwatyaj je̱mpɨc.
23310  MAT 5:7  Agui maymay jém iyaachaŋja̱myajpáppɨc jém it́ɨ̱wɨtam porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jeeyaj.
23311  MAT 5:8  Agui maymay jém cuáyñewɨɨp ia̱nama porque jeeyaj iixyajpa Dios.
23312  MAT 5:9  Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém iŋjɨyjacpáppɨc jém áŋa̱yajpaap porque tsɨ́ypa juuts Dios ima̱nɨc.
23313  MAT 5:10  Agui maymay jém tsa̱mpɨc yaachwatta̱p iga iwɨ̱watpa juuts ixunpa Dios porque jeeyaj núcyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23347  MAT 5:44  Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aajém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aajém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aajém mijóyixpaap. AŋwejpáttaaDios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp.
23362  MAT 6:11  Achiit́aayɨ́p ja̱ma t́it́am aŋcúttámpa.
23363  MAT 6:12  Awadayt́aaperdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp.
23364  MAT 6:13  Awattaacuenta iga odoy i̱a̱iñ acutɨ́tsta iga acmalwattámpa. Agui miwɨ̱, manJa̱tuŋ Dios. Mich más mɨjpɨc miŋjagooyi. Iniit́ it́u̱mpɨy jém impɨ̱mi.a nunca micuyajpa. Amén.
23371  MAT 6:20  Aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza sɨŋyucmɨ ju̱t́a icútpa jém we̱chi niat́im jómpa, ju̱t́a tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
23417  MAT 8:3  Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy:Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. Jesɨc yaj nɨ̱mi jém Jesús, pɨsum jém pɨ̱xiñ, wɨ̱tsɨ́yum jéma̱ca.
23425  MAT 8:11  Mannɨ́máypat́im iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am jémapɨc je de Israel miñyajpa ju̱t́quej yɨ́p naxyucmɨ. Miñyajpa aŋnɨɨsa̱umɨpɨc y aŋyo̱msa̱umɨpɨc. Iwaganaco̱ñyajpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Abraham, Isaac y Jacob ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23457  MAT 9:9  Jesɨc moj nɨqui Jesús. Iix iga jemum co̱ñ jém calle aŋna̱ca tu̱m pɨ̱xiñ ichécpa jém impuesto. Iñɨ̱yi Mateo. Jesɨc Jesús iñɨ́máy:Atúŋɨɨyɨ. Tsucum jém Mateo, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús.
23471  MAT 9:23  Cuando núc Jesús jém aŋjagooyi it́ɨccɨɨm, iix iga it́ jém susyajpaap iga nɨcpa icumta̱. Agui aŋyácneyaj jém pɨxiñt́am. Agui wejyajpa. Tsa̱m it́ bulla.
23481  MAT 9:33  Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: —D́a queman tánix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel.
23483  MAT 9:35  Nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj y jém tɨgaŋjoj. Accuyujóypa jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém miññeyajwɨɨp jutsa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ iŋjacpa Dios. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém iniit́wɨɨp wa̱t́i jém caacuy.
23488  MAT 10:2  Yɨ́pyaj iñɨ̱yi jém doce icuyujcɨɨwiñ jém apóstolyaj: Wiñt́i jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; jém Anti, jém Peto it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc; jém Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ;
23489  MAT 10:3  jém Felipe; jém Bartolo; jém Tomax; jém Mateo, jém ichécpaap id́ɨc impuesto; jém Jacobo, jém Alfeo ima̱nɨc; jém Tadeo;
23494  MAT 10:8  Acpɨstaajém cupúgayñewɨɨp a̱ca con it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. Acpɨstaamɨt́im jém caanewɨɨp. Tobayt́aajém mal espíritu jém iniit́wɨɨp jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. a mantségáy cuando manchiit́a ampɨ̱mi, jesɨc odoy tséctaacuando inicpɨspa.
23502  MAT 10:16  Amatoŋtaamɨ. Mimicht́am maŋcutsatpa juuts tu̱m miborrego ju̱t́ tsa̱m it́ jém pa̱jo. Wɨ̱ iga agui mijáyayaŋjɨ̱chɨch juuts tu̱m tsa̱ñ. Pero nait́t́aajém wɨbɨc jɨ̱xi juuts tu̱m cuucuapɨc malo.
23506  MAT 10:20  Cuando iŋcutsoŋpa a mimicht́am mijɨypa. Jɨypa jém Dios iA̱nama, michiiba jɨ̱xi, jesɨca̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyi.
23533  MAT 11:5  Aŋmadayt́aaiga ixixóypam jém cácht́i, wit́pam jém cu̱xujpɨc id́ɨc, pɨsneum jém cupúgayñewɨɨp id́ɨca̱ca, matóŋóypam jém chajca, pɨsneum jém caaneyajwɨɨp id́ɨc y jém yaacha̱yajpaap ipɨctsoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios icɨacputpa.
23534  MAT 11:6  Agui maymay jém pɨ̱xiñ jémapɨc ijɨ́cpa iga ictsacpa ɨch anaŋma̱t́i.
23547  MAT 11:19  Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa, ánucpa jém vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa, tsa̱m ánucpa jém vino y tsa̱m ánamigo jém malopɨc pɨxiñt́am con jém ichécyajpaap impuesto. Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy.
23549  MAT 11:21  —¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidóna iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y.
23576  MAT 12:18  Yɨ́bam jém acuyo̱xapaap, jém aŋcupiŋnewɨɨp. Tsa̱m antoypa, tsa̱m amaymay con je. Anchiiba ánA̱nama iga inisɨɨba. Iŋmadáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am jémapɨc je de Israel iga: Ɨch aŋwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca.
23586  MAT 12:28  Pero siiga ɨch antoppa jém mal espíritu con Dios iA̱nama, jesɨc quejpa iga nu̱ma núcneum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am a̱pt́im impɨctsoŋta.
23589  MAT 12:31  ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga Dios iwadáypa perdón jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón jém pɨxiñt́am siiga icujɨypa tanJa̱tuŋ Dios, pero siiga icujɨypa jém Dios iA̱nama, a a̱p iwadáy perdón jém it́áŋca.
23590  MAT 12:32  Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p Dios. Siiga amalnɨ́máypa aɨch, jesɨc Diosa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. Pero siiga imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, a a̱p iwadáy perdón jém it́áŋca ni yɨ́p naxyucmɨ ni jém tuŋgac jém miñpaap.
23613  MAT 13:5  Actɨŋt́im uxaŋ jém pac tsaaŋjo̱m ju̱t́a jáyaŋ nas. Jesɨc jicscɨy nay jém pac porquea juchaŋ jém nas.
23615  MAT 13:7  Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém a̱pid́aŋjo̱m. Jicscɨy yón jém a̱pit́, ixamsamca jém xuxut́ planta.
23616  MAT 13:8  Pero actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Wɨ̱tɨ́ma̱. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta.
23631  MAT 13:23  Pero jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ, jex juuts jém pɨ̱xiñ imatoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmtooba. Jém pɨ̱xiñ juuts jém wɨbɨc nas. Ipɨctsoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jáyaŋa̱p jém wɨbɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta.
23643  MAT 13:35  Je̱mpɨgam cupacpa jém aŋma̱t́i jém iŋmatnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ cuando ijaychacne así: Anaŋquejáypa jém pɨxiñt́am con jém xuxut́ cuentoyaj. Anaŋmadáypa jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp dende wiñɨgam cuando moj iwat Dios yɨ́p nas.
23644  MAT 13:36  Jesɨc Jesús iŋquím jém pɨxiñt́am. Tɨgɨy e̱ybɨc jém tɨcjo̱m. Icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: Aŋmadaat́i nɨmtooba jém xut́u cuento cuando jém enemigo iñip jém malapɨm jém pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m.
23674  MAT 14:8  Jém ia̱pa iñɨ́máy jém wo̱ñi iga iwágáyiñ jém Xiwan ico̱bac. Jesɨc jém wo̱ñi iñɨ́máy jém Herodes:Ansunpa iga yɨɨmt́i achiaajém Xiwan ico̱bac, jém acchíŋoypaap, tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m.
23681  MAT 14:15  Jesɨc piicha̱bam i̱t́i, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. Yɨɨma t́i id́ɨ́yɨ́y. Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am. Nɨ́maaiga nɨcyajiññam hasta ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj iga ijuyyajpa t́it́am icútyajpa.
23683  MAT 14:17  Jesɨc nɨmyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: —D́a ictsɨ́ypa. Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ.
23684  MAT 14:18  Nɨmpa Jesús:Anamíñaayɨɨm.
23693  MAT 14:27  Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: —¡Camamwattaaíña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ!
23717  MAT 15:15  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús:Aŋmadayt́aat́i nɨmtooba yɨ́p xut́u cuento.
23724  MAT 15:22  Jemum miñ tu̱m Cananeapɨc yo̱mo. Je̱mt́im tsucum nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Pɨ̱mi jɨypa jém yo̱mo. Iñɨ́máy Jesús:Ayaachaŋja̱mɨ, mánO̱mi. Mich jém David mio̱cma̱nɨc. Jém anyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. Tsa̱m pɨ̱mi sɨ́p iyaachwat.
23749  MAT 16:8  Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syajpa, iñɨ́máy:A que mimicht́am, tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa iga Diosa̱p miyo̱xpát. ¿T́iiga iñjɨ̱stámpa iga a inii̱ jém caxt́ána̱ñi?
23755  MAT 16:14  Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ:Algunos nɨmyajpa iga mich miXiwan jém micchíŋoypaap. Nɨmyajpat́im algunos iga mich miElías. Más tuŋgac nɨmyajpa iga mich miJeremías o tuŋgac jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ.
23762  MAT 16:21  Dende jesɨgam moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ t́iascaaba. Nɨmpa: Anɨcpa jém attebet Jerusalén ju̱t́ pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi amalwadáypa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p y jém tucunaja̱ma apɨspa.
23768  MAT 16:27  Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, e̱ybɨc amiñpa con anJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi. Aŋwaganamiñpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Anyojpa cada tu̱mtu̱m jém pɨ̱xiñ según juuts iwatne jém iyo̱xa̱ji.
23771  MAT 17:2  Jemum iixyaj iga aŋcac jém Jesús iámooyi. Agui pɨ̱mi tsocpa jém iámooyi juuts jém ja̱ma. Pɨ̱mi po̱po jém ipuctu̱cu juuts tu̱m juctɨ icho̱ca.
23785  MAT 17:16  Anamíñáy jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga icpɨsyajiñ, pero jeeyaj a a̱p icpɨsyaj.
23786  MAT 17:17  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m:A que mimicht́am, hasta sɨɨpa iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, peroat́im iŋcupɨcta. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, peroa iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaajém tsɨ̱xi.
23803  MAT 18:7  Agui uuguyt́im jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ porque siempre it́ jém malopɨc pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨtam. Tienes queascaaba je̱mpɨc, pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨ.
23824  MAT 18:28  Cuando put de je̱m, ipát tu̱m icompañero, icuyo̱xa̱pt́im jém rey. Icnucsne jém icompañero cien tumiñ de plata. Jesɨc imats jém pɨ̱xiñ, iŋpenjagáypa iɨscɨ. Nɨmpa: Acseedaajém antumiñ jém manacnucsnewɨɨp.”
23825  MAT 18:29  Jesɨc jém tuŋgac jém icuyo̱xapaap jém rey, ico̱steeñáy jém pɨ̱xiñ. Moj iwágáy perdón. Nɨmpa: Apoyyaachɨɨyɨ. Manacseedáypa jém iñt́umiñ jém mannucsayñewɨɨp.”
23828  MAT 18:32  Jesɨc jém rey e̱ybɨc iŋwejáy jém icuyo̱xapaap. Iñɨ́máy:Agui mimalo. Ɨch maŋwadáy perdón it́u̱mpɨy jém tumiñ jém manacnucsnewɨɨp iga a anácseedáypa porque tsa̱m aŋcunucsáy iga maŋwadáyiñ perdón.
23847  MAT 19:16  Jesɨc ocmɨ núc tu̱m pɨ̱xiñanam tsa̱mi. Miñ iám jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ:Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́ia̱p aŋwat iga anait́pa jém vida jémapɨc cuyajpa?
23874  MAT 20:13  Jesɨc jém finca io̱mi icutsoŋ. Iñɨ́máy tu̱m jém pɨ̱xiñ jém icujɨyñewɨɨp:Amigo, a mammalwaday ni uxaŋ. ¿Quea manawat trato iga manyojpa tu̱m ja̱ma icoñwɨyooyi?
23880  MAT 20:19  Acɨɨjuŋcotta̱p jém tuŋgac pɨ̱xiñ icɨɨjo̱m iga axiccayajpa, acótsyajpa y acunúnyajpa cunusyucmɨ. Accaayajpa, pero jém tucunaja̱ma apɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp.
23883  MAT 20:22  Pero Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: —Mimicht́am a iñjo̱doŋtam t́i iŋwácpa. ¿Que mimicht́am a̱p iñyaachɨ́y jém yaacha̱ji jém ɨchpɨc ampɨctsoŋpa? ¿Wɨa̱p íñuc jém copa jém ɨchpɨc ánucpa? Nɨmpa jém wɨste̱n:Aa̱támpa.
23889  MAT 20:28  Iŋwattámpat́im juuts aɨch. Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. a amiñ iga acuyo̱xata̱p. Amiñ iga anchiiba amvida iga anyojáypa jáyaŋ pɨxiñt́am it́áŋca.
23904  MAT 21:9  Algunos aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos miñyajpa jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc. Agui wɨ̱ yɨ́p tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp Dios. Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios.