Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   N    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23217  MAT 1:4  Jém Aram ima̱nɨc jém Aminadab. Jém Aminadab ima̱nɨc jém Naasón. Jém Naasón ima̱nɨc jém Salmón.
23235  MAT 1:22  Je̱mpɨgam iñasca jém Malía iga cupaguiñ juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém ipɨɨmɨyñewɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios iga iŋmad́iñ. Nɨmyajpa:
23239  MAT 2:1  Nay Jesús jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea cuando iŋjacpa jém rey Herodes. Jesɨc jeet́im tiempo núcyaj Jerusalén jém sabioyaj. Miñyaj aŋja̱mquímmɨ.
23240  MAT 2:2  Mu iñúcyaj, acwágoyyajpa. Nɨmyaj: —¿Ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi jém nayñewɨɨp, jém tsɨ́ypáppɨc juuts Rey iga iŋjacpa jém judíos? Ánixayt́a ima̱tsa jém aŋja̱mquímmɨ. Amiññeta iga aco̱steeñayt́ámpa y anjɨ̱stámpa.
23243  MAT 2:5  Jeeyaj iñɨ́mayyaj jém Herodes:Naypa jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea porque je̱mpɨgam ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios:
23246  MAT 2:8  Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy.
23247  MAT 2:9  Jesɨc cuando yaj imatoŋyaj t́i nɨmpa jém rey Herodes, moj nɨquiyaj jém Belén. Aŋjagoyñeeba iñɨc jém ma̱tsa jém iixñeyajwɨɨp aŋja̱mquímmɨ. Núc ju̱t́ it́ jém xut́u tsɨ̱xi, jemum teeñaŋjac.
23251  MAT 2:13  Jesɨc ocmɨ mu iñɨcyajum jém sabio, jém José ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Diospɨc icutsatne. Iñɨ́máy jém José:Napo̱yɨ jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa. Nɨctaamɨ jém naxyucmɨ de Egipto. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que ɨch mannɨ́máypa iga mixe̱d́iñ porque jém Herodes imétspa jém xut́u tsɨ̱xi iga iccaaba.
23252  MAT 2:14  Jesɨc tsucum jém José con jém Malía. Inipoyyaj jém xut́u tsɨ̱xi tsuucɨɨm. Nɨcyaj jém naxyucmɨ de Egipto.
23255  MAT 2:17  Je̱mpɨgam cupac jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Jeremías. Nɨmpa:
23258  MAT 2:20  —Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi.
23261  MAT 2:23  Jesɨc núc jém Galilea, nɨc i̱t́i jém attebet Nazaret. Iñasca je̱mpɨc iga cupacpa juuts nɨm jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iga Nazaretpɨc pɨ̱xiñ jém Jesús.
23262  MAT 3:1  Núc jém ja̱ma iga moj najɨ́yooyi jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, jém naxyucmɨ de Judea.
23263  MAT 3:2  Nɨm jém Xiwan: —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núctooba jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23264  MAT 3:3  Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías iŋmat de yɨ́pt́im Xiwan. Nɨmpa: Matoŋta̱p tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ jém tsa̱mpɨc najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Nɨmpa iga: “Wɨ̱tsagaayɨ jémnO̱mi it́uŋ. Áŋaayɨ tu̱m tuŋ nu̱mapɨc.”
23273  MAT 3:12  Imatspacneum jém iyemcuy iga icutɨ̱ppa jém trigo. Cuando yajum icutɨ̱p, iccáypa jém trigo granerojo̱m. Nooquetta̱p jém trigo ipu̱chi juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23274  MAT 3:13  Jesɨc Jesús put jém naxyucmɨ de Galilea. Nɨc jém río de Jordán iga icchíŋiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap.
23275  MAT 3:14  Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: —Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ?
23277  MAT 3:16  Cuando yajum icchiŋta̱ jém Jesús, put jém nɨɨcɨɨm. Jesɨc áŋáy jém sɨŋ, Jesús iix jém Dios iA̱nama. Quet juuts tu̱m cuucu. Nu̱mmiñ, núc Jesúsyucmɨ.
23278  MAT 3:17  Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨmpa: —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Tsa̱m amaymay con je.
23279  MAT 4:1  Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chiñ jém Woccɨɨwiñ.
23282  MAT 4:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ:Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: “Jém pɨxiñt́am d́a it́pa no más con jém caxt́ána̱ñi iga icútpa. Wɨ̱it́pa jém pɨ̱xiñ siiga iwatpa it́u̱mpɨy juuts iñɨ́máy Dios.”
23285  MAT 4:7  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ:Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: “Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.”
23288  MAT 4:10  Jesɨc Jesús iñɨ́máy:Nɨcsɨm, miWoccɨɨwiñ. Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: “Jɨ̱staamɨ tanJa̱tuŋ Dios icut́um. Odoy cuyo̱xataamɨ tuŋgac.”
23291  MAT 4:13  D́a tsɨ́y jém attebet Nazaret. Nɨc i̱t́i jém attebet Capernaum jém laguna na̱ca jém naxyucmɨ de Zabulón y Neftalí.
23292  MAT 4:14  Iñasca je̱mpɨc iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa:
23293  MAT 4:15  Jém naxyucmɨ de Zabulón con jém naxyucmɨ de Neftalí dende jém lamarna̱ca hasta jém Jordán iŋwiñt́uc, jém naxyucmɨ de Galilea, ju̱t́ it́yaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel,
23295  MAT 4:17  Jesɨc cuando núc jém Capernaum, moj iŋmat Jesús jém Dios iŋma̱t́i. Nɨmpa: —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núcneum jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23297  MAT 4:19  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: —Atúŋɨyt́aamɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ.
23300  MAT 4:22  Jeet́i rato ichacyaj jém ibarco y jém ija̱tuŋ. Nɨc it́úŋɨyyaj Jesús.
23302  MAT 4:24  Jo̱dóŋa̱ta̱ icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Siria iga agui wɨa̱p jém Jesús. Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp, jém imatsneyajwɨɨp caacuy y jém to̱ya. Namíñayt́a̱t́im jém iniit́wɨɨp mal espíritu, jém imatsneyajwɨɨp ataque y jém tusacanewɨɨp. Icpɨs it́u̱mpɨy.
23305  MAT 5:2  Jesɨc Jesús moj iŋquejáy. Nɨmpa:
23321  MAT 5:18  Nu̱ma, mannɨ́máypa, d́a i̱ nunca iccáypa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Ni tu̱m punto ni tu̱m jɨ̱t́i d́a togoypa. D́a cuyajpa jém sɨŋ ni jém nas hasta que cupacpa it́u̱mpɨy cosa juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi.
23353  MAT 6:2  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa cuando iñyo̱xpátpa jém yaacha̱yajpaap, odoy i̱ aŋmadaayɨ iga iŋwɨ̱watne. Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios, siiga iwɨ̱watyajpa, tsa̱m iŋmadayyajpa i̱ quej iga cujípta̱iñ. Iŋmatpat́im aŋsɨ̱cmɨ y jém sinagoga t́it́am iwatyajpa. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myaj iga cujípyajta̱iñ. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj ipɨctsoŋneyajum jém icoñwɨyooyi.
23356  MAT 6:5  ’Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, odoy wattaamɨ juuts iwatyajpa jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myajpa iga iŋwejpátyajpa Dios jém sinagoga o jém callena̱ca iga iixyajiñ jém pɨxiñt́am. Nu̱ma mannɨ́máypa iga ipɨctsoŋneum jém icoñwɨyooyi.
23367  MAT 6:16  ’Cuando iŋwattámpa ayuno odoy aŋyáguiñ íñámooyi juuts iwatyaj jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga iixpɨcyajpa Dios. Odoy naŋquejta̱jɨ iga iŋwatne ayuno. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj iniit́um jém icoñwɨyooyi.
23400  MAT 7:15  Nawatta̱jɨ cuenta iga odoy mimɨgóyáyiñ jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icuyo̱xa̱p Dios. Miñpa juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ, pero miñpa imalwadáy jém Dios ipɨxiñt́am. Juuts jém lobo icunu̱mpa jém borrego.
23404  MAT 7:19  It́u̱mpɨy jém cuy, jém d́apɨc chióypa jém wɨbɨc tɨm, tɨŋquímta̱p. Nooquetta̱p juctjo̱m.
23406  MAT 7:21  ’Wa̱t́i jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa iga: “MánO̱mi, nO̱mi”, pero d́a it́u̱mpɨy tɨgɨyyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Nada más tɨgɨyyajpa jém iwatneyajwɨɨp juuts ixunpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23408  MAT 7:23  Jesɨc ɨch annɨ́máypa jeeyaj: “D́anixpɨcpa. Nɨcstaamɨ mimicht́am, tsa̱m immalwatneta.”
23416  MAT 8:2  Jesɨc miñ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m mɨmne, cupúgayñe iña̱ca, iniit́ jém lepra. Ico̱steeñáy jém Jesús. Nɨmpa jém mɨmnewɨɨp: —MánO̱mi, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, wɨa̱p anacpɨs.
23420  MAT 8:6  Nɨmpa jém capitán: —Maestro, mɨmne actɨŋ tu̱m wo̱ñjaychɨ̱xi antɨccɨɨm, tu̱m jém aŋcuyo̱xapaap. Tusacane icumu̱ma. Tsa̱m pɨ̱mi yaacha̱p ixɨ.
23421  MAT 8:7  Jesús iñɨ́máy:Nɨcpa anacpɨs.
23422  MAT 8:8  Nɨmpa jém capitán: —Maestro, d́a wɨ̱ iga miñɨcpa antɨccɨɨm porque mich agui wɨbɨc mipɨ̱xiñ, ɨch tsa̱m atáŋcaɨ́y. Nada más pɨɨmɨɨyɨ jém caacuy iga ichaguiñ jém aŋcuyo̱xapaap, jesɨc pɨspa.
23424  MAT 8:10  Jesɨc mimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, agui ipooñaŋja̱m. Iñɨ́máy Jesús jém it́úŋɨyyajpaap:Nu̱ma mannɨ́máypa, icuwɨ̱t́i tannación de Israel d́a ampát ni tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p icupɨc Dios juuts yɨ́p capitán.
23427  MAT 8:13  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém capitán: Nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Mich iŋcupɨc iga Dios miwadáy juuts mich iñxunpa. Je̱mpam iwat. Jeet́i hora pɨsum jém icuyo̱xapaap.
23431  MAT 8:17  Je̱mpam iwat Jesús iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa: “Je iyaac ipɨctsoŋ taɨcht́am taŋcaacuy. Ipɨctsoŋ it́u̱mpɨy jém yaacha̱ji.”
23441  MAT 8:27  Jém icuyujcɨɨwiñ agui ipooñaŋja̱myaj. Nanɨ́mayyajta̱ entre jeeyaj: —¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga iñɨ́máy jém sa̱wa y nɨɨpoa iga teeñiñ y icupɨcpa?
23443  MAT 8:29  Jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém wɨste̱n. Nɨmyaj: —¿T́iiga mit́ɨgɨycúmpa con aɨcht́am? Mich miJesús jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc. ¿Que mimiñ yɨɨm iga anyaachwattámpa antes que d́anam núcpa jém íŋaŋpɨc ja̱ma?
23445  MAT 8:31  Jesɨc jém mal espíritu icunucsáy jém Jesús. Nɨmpa: —Siiga antoptámpa, ajɨ́gayt́aamɨ iga atɨgɨypa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m.
23446  MAT 8:32  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —¡Nɨcsɨm! Jesɨc putyajum jém mal espíritu. Tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ, actɨŋyaj jém laguna, jicjiccayaj nɨɨcɨɨm.
23449  MAT 9:1  Jesɨc tɨgɨy Jesús tu̱m barcojo̱m, e̱ybɨc jac jém laguna aŋwiñt́uc. Nɨc it́ɨcmɨ.
23454  MAT 9:6  Nɨmt́im Jesús: —Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm.
23461  MAT 9:13  Nɨ̱gɨ cuyujcaɨ t́i nɨmtooba jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱: “Más wɨ̱ iga iñt́óyiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iga iŋwatpa jém sacrificio.” Jesa̱pt́im aɨch d́a miñ amméts jém d́apɨc táŋcaɨ́y. Miñ amméts jém táŋcaɨywɨɨp iga icucacyajiñ jém ijɨ̱xi.
23462  MAT 9:14  Jesɨc miñyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ jém acchíŋoypaap. Miñ icwácyaj jém Jesús. Nɨmyaj: —¿T́iiga aɨcht́am con jém fariseopɨc pɨxiñt́am tsa̱m aŋwattámpa ayuno, pero mich iŋcuyujcɨɨwiñ d́a iwatyajpa ayuno?
23463  MAT 9:15  Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: —¿Que wɨa̱p iŋyácneyaj jém aŋwejayñeta̱wɨɨp ju̱t́ it́ tu̱m aŋcoomɨ́yóycuy iganam it́ jém yoomɨypaap? Pero núcpa ja̱ma cuando accáyt́a̱p jém yoomɨypaap, jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno.
23464  MAT 9:16  Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: —D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne.
23466  MAT 9:18  Iganam iŋmatpa Jesús, núc tu̱m Israelpɨc aŋjagooyi. Ico̱steeñáy jém Jesús. Iñɨ́máy: —Yaguiñ ca jém anyo̱mma̱nɨc. Nɨ̱gɨ tsɨccunuucɨ jém anyo̱mma̱nɨc iga pɨxiñ.
23469  MAT 9:21  Ijɨ̱spa jém yo̱mo ijɨ̱xiaŋjo̱m. Nɨmpa: “Siiga nada más antsɨgáypa jém iyoot́i, jesɨc apɨspa.”
23472  MAT 9:24  Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: —Mimicht́am puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ. D́a nunta caane yɨ́p wo̱ñi. Nada más moŋpa. Pero tsa̱m ixiccayajpa jém Jesús.
23475  MAT 9:27  Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23476  MAT 9:28  Cuando tɨgɨyñe Jesús tu̱m tɨcjo̱m, tɨgɨyyajt́im jém cácht́i. Icunúcyaj Jesús. Jesɨc Jesús moj icwác jém cácht́i. Iñɨ́máy: —¿Que iŋcupɨctámpa iga ɨch awɨa̱p? Nɨmyaj jém cácht́iyaj: —¡Jɨ̱,nO̱mi!
23481  MAT 9:33  Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: —D́a queman nix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel.
23482  MAT 9:34  Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi.
23483  MAT 9:35  Nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj y jém tɨgaŋjoj. Accuyujóypa jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém miññeyajwɨɨp jutsa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ iŋjacpa Dios. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém iniit́wɨɨp wa̱t́i jém caacuy.
23485  MAT 9:37  Jesɨc iñɨ́máy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ:Nu̱ma, juuts tu̱m mɨjpɨc cosecha, tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am icupɨctooba Dios, pero jém yo̱xacɨɨwiñ, jém iŋmatyajpáppɨc jém Dios iŋma̱t́i, d́a wa̱t́i.
23491  MAT 10:5  Jesɨc Jesús icutsat jém doce icuyujcɨɨwiñ iga iŋmatyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Iñɨ́máy t́i wɨa̱p iwatyaj. Nɨ́mayyajta̱: —Odoy nɨctaamɨ ju̱t́ it́ jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Odoy tɨgɨyt́aamɨ jém Samariapɨc iattebetyaj.
23501  MAT 10:15  Nu̱ma mannɨ́máypa cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios ichiiba castigo jém malopɨc, jesɨc más mɨjpɨc castigo chiit́a̱p jém d́apɨc ipɨctsoŋ ɨch anaŋquímayooyi que jém it́yajwɨɨp jém attebet de Sodoma y Gomorra.
23503  MAT 10:17  Nawattamta̱jɨ cuenta porque jém malopɨc pɨ̱xiñ tsa̱m mimatstooba, micɨɨjuŋcotpa jém Sanhedrín icɨɨjo̱m. Micótsta̱p jém sinagoga.
23507  MAT 10:21  Núcpa ja̱ma iga algunos iwadáypa atraición jém iñuntatɨ̱wɨ iga accaata̱iñ. Jém ja̱tuŋpɨc iwadáypat́im atraición jém ima̱nɨc. Jém ma̱nɨcpɨc iwadáypa atraición jém ija̱tuŋ o jém ia̱pa iga accaata̱iñ.
23509  MAT 10:23  Cuando miyaachwatta̱p tu̱m attebet, jesɨc poyt́aamɨ, nɨctaamɨ tuŋgac attebet. Nu̱ma mannɨ́máypa iga antes que d́a yajpa iññasca jém tɨgaŋjoj de Israel, núcpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ.
23529  MAT 11:1  Jesɨc cuando yaj iñɨ́máy Jesús jém doce icuyujcɨɨwiñ t́i wɨa̱p iwatyaj, moj nɨqui Jesús. Nɨc iŋquejáy jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém attebetyaj jém naxyucmɨ de Galilea. Iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i.
23531  MAT 11:3  Cuando núcyaj ju̱t́ it́ Jesús, moj icwácyaj. Nɨmyaj: —¿Que micham jém miCristo jém miñpaap yɨ́p naxyucmɨ o anaŋjóctámpa tuŋgac?
23532  MAT 11:4  Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy:Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém Xiwan t́i íñixñeta y t́i immatoŋneta.
23535  MAT 11:7  Cuando nɨcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jesɨc jém Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am iga wɨbɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Xiwan. Nɨ́mayyajta̱: —¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap.
23537  MAT 11:9  ¿Que t́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ? Nu̱ma tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ más wɨa̱p que it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ.
23538  MAT 11:10  Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i t́i iwatpa jém Xiwan: Dios icutsatpa tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ iga iwɨ̱tsagáypa jém Cristo it́uŋ. Jém aŋmat́cɨɨwiñ aŋjagoyñeeba iñɨc. Ocmɨ it́uuñiaŋcɨɨm miñpa jém Cristo.
23539  MAT 11:11  Nu̱ma mannɨ́máypa iga icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ tuŋgac pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pero cuando núc jém tiempo iga iŋjacpa Dios, jém más xut́upɨc jém Dios ipɨxiñt́am más wɨa̱p que jém Xiwan.
23548  MAT 11:20  Jesɨc jém Jesús moj iwogáy jém it́yajwɨɨp jém attebetyaj ju̱t́ oy iwat jáyaŋ jém milagro porque jeeyaj d́a ichacyaj iga imalwatyajpa. Nɨmpa Jesús:
23552  MAT 11:24  Nu̱ma mannɨ́máypa iga cuando núcpa jém ja̱ma iga cɨɨpíŋóypa Dios, más pɨ̱mi michiit́a̱p castigo mimicht́am que jém it́yajwɨɨp jém attebet Sodoma.
23562  MAT 12:4  Tɨgɨyyaj jém Dios it́ɨcjo̱m. Icútyaj jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi d́a ijɨ́cpa iga icútyajpa jém David ni jém iwaganamiññewɨɨp. Nada más jém pa̱nij wɨa̱p icútyaj.
23564  MAT 12:6  Nu̱ma mannɨ́máypa iga jém it́wɨɨp yɨɨm con mimicht́am más mɨj que jém mɨjpɨc ma̱stɨc.
23565  MAT 12:7  Mimicht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́a t́i nɨmpa jém aŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱. Nɨmpa: “Más iwɨ̱aŋja̱m Dios iga iñyaachaŋja̱mtámiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iniccaaba jém ani̱mat iga iñchiiba ofrenda jém altaryucmɨ.” Meega iŋcutɨɨyɨ́ypa, jesɨc d́a iñchiiba castigo jém pɨxiñt́am jém d́apɨc t́i iwatne.
23568  MAT 12:10  Je̱m it́ tu̱m pɨ̱xiñ tɨtsnewɨɨp icɨ. Jesɨc jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: —¿Que wɨ̱ iga tanacpɨspa tu̱m pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma? Porque tsa̱m imétsyajpa jutsa̱p iquejajwadayyaj jém Jesús.
23581  MAT 12:23  It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m agui ipooñaŋja̱myaj cuando iixyaj t́i iwat Jesús. Nɨmyaj: —¿Tánaŋja̱m yɨ́bam jém rey David io̱cma̱nɨc?
23582  MAT 12:24  Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi.
23596  MAT 12:38  Jesɨc algunos jém fariseoyaj con jém escribaspɨc maestroyaj iwágayyaj tu̱m milagro. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: —Maestro, ánixt́ooba tu̱m milagro, awadayt́aamɨ.
23599  MAT 12:41  Núcpa ja̱ma iga jém it́yajwɨɨp jém attebet Nínive tsucumyajpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma iga miquejajwadayt́ámpa mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp cuando Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Porque jém it́yajwɨɨp Nínive icucacyaj ijɨ̱xi cuando jém Jonás iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i. Yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Jonás.