Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   P    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23233  MAT 1:20  Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: —MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Malía. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama.
23238  MAT 1:25  Pero d́a inimoŋ hasta que icnay jém ico̱ponma̱nɨc tu̱m jaychɨ̱xi. Jesɨc jém José iccámáy iñɨ̱yi iga Jesús.
23250  MAT 2:12  Ocmɨ Dios icma̱wíña̱ jém sabioyaj iga odom nɨcyajiñ e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém Herodes. Pɨɨmɨyt́a̱ iga se̱d́iñ tuŋgac tuŋjo̱m hasta núcpa it́ɨcmɨ.
23258  MAT 2:20  —Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi.
23260  MAT 2:22  Pero tsa̱m cɨ̱ŋ jém José iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Judea porque ijo̱dóŋa̱ iga jém Herodes ima̱nɨc jém Arquelao iŋjacpa jém naxyucmɨ Judea ju̱t́ iŋjacpa id́ɨc jém ija̱tuŋ. Jém José ma̱wíña̱ iga odoy nɨguiñ Judea. Ijɨ̱spa iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Galilea.
23272  MAT 3:11  Ɨch nu̱ma manacchiŋpa con nɨ iga quejiñ iga iñchacneum iga immalwatpa. Pero ocmɨ miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ antuuñiaŋcɨɨm. Je más wɨa̱p que aɨch. D́a wɨa̱p annasca. D́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Micchiŋpa con Dios iA̱nama y con juctɨ.
23275  MAT 3:14  Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: —Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ?
23276  MAT 3:15  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém Xiwan:Pero sɨɨp wɨ̱ iga anacchiŋpa. Wɨ̱ iga tanaccupacpa it́u̱mpɨy juuts tapɨɨmɨ́y Dios. Jesɨc jém Xiwan icchiŋ.
23284  MAT 4:6  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ. Porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: Dios icutsat jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga mimatstsoŋyajiñ icɨɨjo̱m iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ.
23296  MAT 4:18  Jesɨc naspa Jesús jém laguna aŋna̱ca iñɨ̱yi Galilea. Iix tu̱m pɨ̱xiñ con it́ɨ̱wɨ. Tu̱m jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; tu̱m jém Anti. Sɨ́p ipatsyaj ired jém laguna iga imatspa tɨɨpɨ. Jeeyaj tɨɨpteroyaj.
23316  MAT 5:13  ’Mimicht́am mijex juuts jém ca̱na para yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Pero siiga d́a paac jém ca̱na, ¿jutsa̱p taŋwɨ̱tsac? D́a t́i mejcuy. Tampatsáypa. Icunepnepquetyajpa jém pɨxiñt́am.
23322  MAT 5:19  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a iccupacpa tu̱m jém aŋquímayooyi d́apɨc juchaŋ y iŋquejáypat́im je̱mpɨc jém pɨxiñt́am, jesɨc d́a t́i mejcuy jém pɨ̱xiñ. D́a tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, y siiga iŋquejáypat́im jém pɨxiñt́am, jesɨc jém pɨ̱xiñ tsɨ́ypa juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23323  MAT 5:20  Pero mannɨ́máypa mimicht́am, siiga d́a más iŋwɨ̱wattámpa que jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj, jesɨc d́a wɨa̱p iññúc ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23325  MAT 5:22  Pero ɨch mannɨ́máypa, siiga i̱ ijóyixpa jém it́ɨ̱wɨ, ipɨctsoŋpa jém castigo juuts tu̱m accaoypaap. Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ, cɨɨpiŋta̱p jém co̱bacpɨc aŋjagooyicɨɨm, jém Sanhedrín; chiit́a̱p castigo. Siiga i̱ iñɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ iga tsa̱m bruto, jesɨc jém pɨ̱xiñ wɨa̱p icnɨcta̱ jém infierno, jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23331  MAT 5:28  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga i̱ iámpa tu̱m yo̱mo iga tsa̱m icusúnɨ́ypa, jesɨc pejóypa ia̱namaŋjo̱m.
23335  MAT 5:32  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichobɨychacpa iyo̱mo d́a pejoyñe, jesɨc icpejóypa jém yo̱mo siiga ipɨcpa tuŋgac pɨ̱xiñ. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ipɨcpa jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, jesɨc pejóypat́im jém pɨ̱xiñ.
23337  MAT 5:34  Pero ɨch mannɨ́máypa iga odoy tsa̱cɨ ni tu̱m cosa juuts testigo iga d́a mimɨgóypa. Odoy tsa̱cɨ jém sɨŋ juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque sɨŋyucmɨ iŋjacpa Dios.
23342  MAT 5:39  Pero ɨch mannɨ́máypa: Siiga i̱ mimalwadáypa, odoy cɨaŋseedaayɨ. Siiga i̱ micótsáypa íña̱cpac, jesɨc jɨ́gaayɨ iga micótsáyiñt́im tuŋgac lado.
23347  MAT 5:44  Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aamɨ jém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aamɨ jém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mijóyixpaap. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp.
23348  MAT 5:45  Siiga iŋwattámpa je̱mpɨc, jesɨc michɨ́yt́ámpa juuts tanJa̱tuŋ Dios mima̱nɨctam jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Porque jém tanJa̱tuŋ Dios icpijpa ja̱ma para jém malopɨc y para jém wɨbɨc. Dios icchijóypa tuj para jém tsa̱mpɨc táŋcaɨ́y y para jém d́apɨc táŋcaɨ́y.
23349  MAT 5:46  Siiga nada más iñt́oyt́ámpa jém mit́oyyajpaap, ¿que iñjɨ̱spa iga Dios miwɨ̱wadáypa? Porque jém malopɨc pɨxiñt́am, jém ichécyajpáppɨc impuesto, it́oypat́im jém iamigoyaj.
23357  MAT 6:6  Pero mimicht́am cuando iniŋwejpáttámpa Dios, tɨgɨ̱yɨ jém iñt́ɨcjo̱m,pa̱jɨ jém iñt́ɨc, aŋwejpaatɨ Dios jém miwaganait́wɨɨp ju̱t́ d́a i̱ miixpa. Dios iixpa it́u̱mpɨy cosa jém iñyamwatnewɨɨp, michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
23365  MAT 6:14  Porque siiga iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc miwadáypat́im perdón jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23366  MAT 6:15  Pero siiga d́a iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios d́at́im miwadáypa perdón jém iñt́áŋca.
23368  MAT 6:17  Pero mimicht́am cuando iŋwattámpa ayuno jetstaamɨ iŋway, jít́t́aamɨ iŋwiñpac,
23372  MAT 6:21  Porque ju̱t́ iniŋtuuma̱watne jém iñriqueza je̱mt́im it́ íña̱nama.
23375  MAT 6:24  ’D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque siiga it́oypa tu̱m, jesɨc ijóyixpa tuŋgac. Siiga iwɨ̱nanɨgáypa tu̱m, jesɨc tuŋgac d́a iwɨ̱nanɨgáypa. D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios siiga tsa̱m it́oypa jém it́umiñ.
23377  MAT 6:26  I̱xɨ jém jonyaj jém quecpaap. D́a ñipyajpa, d́at́im ipiŋyajpa jém cosecha iga iccáypa tu̱m tɨcjo̱m. Pero icwícpa jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Mich más miwɨ̱ que jém jonyaj.
23380  MAT 6:29  Pero ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa iwɨ̱ juuts jém wɨbɨc mo̱ya.
23383  MAT 6:32  Porque jexpɨc jɨ̱xi iniit́ jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m imétsyajpa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa, pero mimicht́am iniit́ tu̱m iñJa̱tuŋ sɨŋyucmɨ. Ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy.
23391  MAT 7:6  ’Odoy chi̱ɨ jém wɨbɨc cosa jém Diospɨc imɨɨchi jém malopɨc pɨxiñt́am juuts jém chimpayaj. Porque d́a iwɨ̱ixyajpa jém Dios imɨɨchi, mimalwadáypat́im mex mimich. Odoy co̱tɨ jém perla, jém wɨbɨc tsa, ju̱t́ it́yaj jém yo̱ya. Wɨa̱p icunepnepquetyaj.
23396  MAT 7:11  Mimicht́am tsa̱m mimalotam, pero iñjo̱doŋ jutsa̱p iñchi imma̱nɨc jém wɨ̱tampɨc cosa. Pero jém tanJa̱tuŋ Dios, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, je d́a malo; ichiiba jém ima̱nɨctam jém wɨ̱tampɨc cosa jém iwágaypáppɨc.
23398  MAT 7:13  ’Tɨgɨyt́aamɨ jém wayaypɨc puerta. Porque wɨ̱t́i jém puerta y tsa̱m wɨ̱t́i jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ togoyyajpa jém pɨxiñt́am. Tsa̱m jáyaŋ nɨcyajpa je̱m.
23423  MAT 8:9  Porque ɨch anait́t́im tu̱m anaŋjagooyi iga apɨɨmɨ́ypa. Ɨch anait́t́im soldado jém ampɨɨmɨypaap. Siiga annɨ́máypa jém ansoldado iga nɨguiñ, jesɨc tienes que nɨcpa. Siiga annɨ́máypa iga míñiñ, jesɨc tienes que miñpa. Siiga ampɨɨmɨ́ypa tu̱m jém acuyo̱xapaap iga iwad́iñ alguna cosa, jesɨc tienes que iwatpa.
23426  MAT 8:12  Pero wa̱t́i jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém iniit́wɨɨp derecho iga tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios, quebacputyajta̱p. Tsacyajta̱p aŋsɨ̱cmɨ jém piichcɨɨm. Jemum tsa̱m wejyajpa, tsa̱m iñichyajpa it́ɨts.
23428  MAT 8:14  Cuando núc Jesús jém Peto it́ɨccɨɨm, iix iga wo̱ne icheesmɨ jém Peto imɨɨda̱pa. Tsa̱m pɨ̱mi jawaŋɨ́y.
23434  MAT 8:20  Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: —Jém zorra iniit́ ijos ju̱t́ moŋpa. Jém jon iniit́t́im ipeeñi. Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a anai̱ ju̱t́ anacjejpa aŋco̱bac.
23436  MAT 8:22  Pero Jesús iñɨ́máy: —Mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. Tsa̱cɨ jém caaneyajwɨɨp iga nacumyajta̱p jeeyaj.
23438  MAT 8:24  Ocmɨ moj po̱yi jém sa̱wa jém laguna. Tsa̱m pɨ̱mi poypa hasta tɨgɨypa nɨ jém barcojo̱m. Pero moŋpa Jesús.
23442  MAT 8:28  Jesɨc cuando núc Jesús jém laguna aŋwiñt́uc jém naxyucmɨ de Gadara, ipát wɨste̱n pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp jém mal espíritu. Putyaj jém camposanto, icunúcyaj Jesús. Tsa̱m pɨ̱mi maloyaj juuts tu̱m jɨmñi ani̱mat. Tsa̱m pɨ̱mi icɨ̱ŋyajpa jém it́yajwɨɨp je̱m, d́a i̱ wɨa̱p iñas jém tuŋjo̱m.
23446  MAT 8:32  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —¡Nɨcsɨm! Jesɨc putyajum jém mal espíritu. Tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ, actɨŋyaj jém laguna, jicjiccayaj nɨɨcɨɨm.
23447  MAT 8:33  Tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj jém iwatyajpáppɨc cuenta jém yo̱ya. Poyi̱mɨ nɨcyajpa it́ɨcmɨ. Cuando núcyaj, moj iŋmadayyaj los demás t́i iñasca jém imatsnewɨɨp id́ɨc jém mal espíritu.
23452  MAT 9:4  Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj, jesɨc iñɨ́máy: —¿T́iiga iniit́ jém malopɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m?
23454  MAT 9:6  Nɨmt́im Jesús:Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm.
23463  MAT 9:15  Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: —¿Que wɨa̱p iŋyácneyaj jém aŋwejayñeta̱wɨɨp ju̱t́ it́ tu̱m aŋcoomɨ́yóycuy iganam it́ jém yoomɨypaap? Pero núcpa ja̱ma cuando accáyt́a̱p jém yoomɨypaap, jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno.
23464  MAT 9:16  Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: —D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne.
23465  MAT 9:17  D́a i̱ icucompa jo̱mvino jém pecapɨc cuero bolsajo̱m. Porque siiga je̱mpɨc iwatpa, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuero bolsa, cutegáypa jém vino, togoypa jém cuero bolsa. Jeeyucmɨ cucomta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuero bolsajo̱m, jesɨc d́a togoypa jém bolsa ni jém vino.
23472  MAT 9:24  Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: —Mimicht́am puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ. D́a nunta caane yɨ́p wo̱ñi. Nada más moŋpa. Pero tsa̱m ixiccayajpa jém Jesús.
23475  MAT 9:27  Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23479  MAT 9:31  Pero cuando nɨcneyaj jém cácht́ipɨc id́ɨc, iŋmadayyajpa i̱ quej t́i iwat Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ.
23482  MAT 9:34  Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi.
23484  MAT 9:36  Pero cuando iix Jesús iga tsa̱m jáyaŋ miññeyaj, agui iyaachaŋja̱mpa porque tsa̱m yaacha̱neyaj, agui uuguyyajt́im juuts jém borregoyaj cuando d́a i̱ iwatne cuenta.
23488  MAT 10:2  Yɨ́pyaj iñɨ̱yi jém doce icuyujcɨɨwiñ jém apóstolyaj: Wiñt́i jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; jém Anti, jém Peto it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc; jém Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ;
23499  MAT 10:13  Siiga wɨbɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios ichiiba jém bendición. Pero siiga malopɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios d́a ichiiba bendición.
23502  MAT 10:16  ’Amatoŋtaamɨ. Mimicht́am maŋcutsatpa juuts tu̱m miborrego ju̱t́ tsa̱m it́ jém pa̱jo. Wɨ̱ iga agui mijáyayaŋjɨ̱chɨch juuts tu̱m tsa̱ñ. Pero nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi juuts tu̱m cuucu d́apɨc malo.
23505  MAT 10:19  Pero cuando mininɨctamta̱p jém aŋjagooyicɨɨm, odoy jɨ̱sɨ jutsa̱p iŋcutsoŋta jém aŋjagooyi o t́i iññɨ́máypa porque jeet́i rato Dios michiiba jɨ̱xi jutsa̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyi.
23508  MAT 10:22  It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m mijóyixpa ɨch aŋcuyucmɨ. Pero siiga iñyaachɨ́ypa cuando miyaachwatta̱p y d́a iñchacpa ɨch anaŋma̱t́i hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma, jesɨc micɨacputpa Dios.
23519  MAT 10:33  Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iŋnécpa iga acupɨcpa jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m, jesɨc d́a ampɨctsoŋpa sɨŋyucmɨ jém anJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m.
23525  MAT 10:39  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m ijɨ̱spa jém ivida iga odoy togóyiñ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga togoy tu̱m pɨ̱xiñ ivida ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc iniit́pa jém ivida.
23539  MAT 11:11  Nu̱ma mannɨ́máypa iga icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ tuŋgac pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pero cuando núc jém tiempo iga iŋjacpa Dios, jém más xut́upɨc jém Dios ipɨxiñt́am más wɨa̱p que jém Xiwan.
23546  MAT 11:18  Porque cuando miñ jém Xiwan, d́a icútpa caxt́ána̱ñi ni d́a iucpa vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga iniit́ tu̱m mal espíritu.
23549  MAT 11:21  —¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón d́a iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y.
23551  MAT 11:23  Mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Capernaum tsa̱m micujípyajpa jém pɨxiñt́am, pero tienes que mininɨctamta̱p jém piichcɨɨm ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. Porque meega aŋwatne jém milagro jém attebet Sodoma juuts aŋwatne mimicht́ámaŋjo̱m, jesɨc d́a id́ɨc togoypa jém attebet hasta sɨɨp.
23553  MAT 11:25  Jesɨc jém tiempo nɨm Jesús: —ManJa̱tuŋ Dios, mich iniŋjacne jém sɨŋ y jém nas, tsa̱m maŋcujíppa. Mich iniŋnéc jém wɨbɨc jɨ̱xi iga jém tsa̱mpɨc icutɨɨyɨyyajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi d́a wɨa̱p icutɨɨyɨ́y. Pero iniŋquejayñe jém wɨbɨc jɨ̱xi jém pɨxiñt́am jém d́apɨc icuyujcaneyaj yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi.
23557  MAT 11:29  Pɨctsoŋtaamɨ jém yugo jém ɨchpɨc manchiiba iga tawagayo̱xa̱p. Cuyujcataamɨ ɨch anaŋquímayooyi porque je d́a táŋca. Ɨch d́a malo ána̱nama. Manyo̱xpátpa. Impáttámpa ju̱t́ wɨa̱p ijej jém íña̱nama.
23560  MAT 12:2  Pero cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwatyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: —I̱xɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ. ¿T́iiga iwatyajpa contra jém tanaŋquímayooyi jém jejcuy ja̱ma?
23563  MAT 12:5  ¿Que d́a immayñe junɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga jém pa̱nij d́a jejyajpa cuando yo̱xayajpa jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m jém jejcuyja̱ma? Pero d́a táŋcawatpa siiga d́a jejyajpa.
23568  MAT 12:10  Je̱m it́ tu̱m pɨ̱xiñ tɨtsnewɨɨp icɨ. Jesɨc jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: —¿Que wɨ̱ iga tanacpɨspa tu̱m pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma? Porque tsa̱m imétsyajpa jutsa̱p iquejajwadayyaj jém Jesús.
23578  MAT 12:20  Jém acuyo̱xapaap agui wɨa̱p. D́a iquit́pa tu̱m xut́u waycuy jém quit́páppɨc, pero más iwɨ̱tsacpa. D́at́im icpíchpa jém me̱chaj jém yaguiñpɨc juctɨmatsne. Pɨ̱mi yo̱xa̱p hasta que icoñwɨ́ypa jém ienemigoyaj.
23582  MAT 12:24  Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi.
23583  MAT 12:25  Pero ijo̱doŋ Jesús t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: —Siiga tu̱m gobierno nawécyajta̱p y áŋa̱yajpa entre jeeyaj, jesɨc tienes que nayajyajta̱p. Siiga nawécyajta̱p tu̱m attebet y tsa̱m áŋa̱yajpa jém pɨxiñt́am, d́a jáypa cuyajpat́im. Siiga nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc cuyajpat́im.
23586  MAT 12:28  Pero siiga ɨch antoppa jém mal espíritu con Dios iA̱nama, jesɨc quejpa iga nu̱ma núcneum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am wɨa̱pt́im impɨctsoŋta.
23587  MAT 12:29  ’Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy tu̱m pɨ̱mipɨc pɨ̱xiñ it́ɨcjo̱m iga icunúmáypa siiga d́a wiñt́i ichenpa jém tɨc io̱mi. Pero siiga wiñt́i ichenpa, jesɨc wɨa̱p iñúmáy it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp it́ɨccɨɨm.
23590  MAT 12:32  Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p Dios. Siiga i̱ amalnɨ́máypa aɨch, jesɨc Dios wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. Pero siiga i̱ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca ni yɨ́p naxyucmɨ ni jém tuŋgac jém miñpaap.
23597  MAT 12:39  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios, tsa̱m awágáypa milagro. Pero no más tu̱m milagro iwadáypa Dios, jém milagro juuts iñasca jém Jonás.
23599  MAT 12:41  Núcpa ja̱ma iga jém it́yajwɨɨp jém attebet Nínive tsucumyajpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma iga miquejajwadayt́ámpa mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp cuando Dios icɨɨppa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Porque jém it́yajwɨɨp Nínive icucacyaj ijɨ̱xi cuando jém Jonás iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i. Yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Jonás.
23601  MAT 12:43  ’Cuando put jém mal espíritu tu̱m pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m, jesɨc sɨɨba icut́um jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Imétspa tu̱m lugar ju̱t́ jejpa. Pero d́a ipátpa. Jesɨc nɨmpa:
23606  MAT 12:48  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém iŋmadayñewɨɨp iga miññe ia̱pa: —¿Pero i̱ jém ána̱pa? ¿I̱ jém antɨ̱wɨtam?
23608  MAT 12:50  Porque it́u̱mpɨy jém iwatpaap juuts ixunpa jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, jeam jém antɨ̱wɨ, jém anyo̱mtɨ̱wɨ y jém ána̱pa.
23616  MAT 13:8  Pero actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Wɨ̱tɨ́ma̱. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta.
23620  MAT 13:12  Jém ipɨctsoŋpaap jém Dios iŋma̱t́i, más ichiiba Dios jáyaŋ wɨbɨc cosa. Pero jém d́apɨc iwɨ̱pɨctsoŋpa jém Dios iŋma̱t́i, d́a t́i ichiiba Dios, más accáyayt́a̱p jém cosa jém ijɨ̱spaap iga iniit́.
23623  MAT 13:15  Porque yɨ́pyaj pɨxiñt́am tsa̱m malo ia̱namayaj, d́a matóŋóypa jém it́a̱tsɨc, iŋmichñeyaj jém iixcuy. Iwatyajpa je̱mpɨc porque d́a ixixoyt́ooba, d́a matóŋoyt́ooba, d́a ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m iga tsa̱m jáyaŋ mal iwatneyaj iga ichaguiñ jém malatuŋ iga ɨch aŋwɨ̱tsagáyiñ jém it́áŋca.
23624  MAT 13:16  Pero sɨɨp mimicht́am agui mimaymayt́am porque miixixóypa y mimatóŋóypa.
23629  MAT 13:21  Pero como d́a t́i̱chɨgɨ́y, d́a jáypa. Jesɨc cuando cutɨ́tsta̱p jém pɨ̱xiñ, tsa̱m malwadayt́a̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuyucmɨ, ichacpa jém wɨbɨc tuŋ.
23631  MAT 13:23  Pero jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ, jex juuts jém pɨ̱xiñ imatoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmtooba. Jém pɨ̱xiñ juuts jém wɨbɨc nas. Ipɨctsoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jáyaŋa̱p jém wɨbɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta.
23633  MAT 13:25  Pero jesɨc tsuucɨɨm cuando moŋyajpa jém pɨxiñt́am miñ tu̱m enemigo. Oy iñip jém malopɨc pɨm ica̱mjo̱m ju̱t́ ñipneta̱ jém wɨbɨc trigo.
23637  MAT 13:29  Pero jém nas io̱mi iñɨ́máy: “D́a taŋwixpa sɨɨp jém malapɨm porque químnamotpa jém trigo.
23648  MAT 13:40  Piŋta̱p jém malapɨm iga iñooba juctjo̱m, je̱mpɨgam iñascayajpa jém malopɨc pɨxiñt́am cuando cuyajpa yɨ́p nas.
23665  MAT 13:57  Jeeyucmɨ tsa̱m ijóyixyajpa Jesús. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Ju̱t́quej wɨ̱pɨctsoŋta̱p jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Pero jém it́yajwɨɨp it́ɨcmɨpɨc lugar con jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm d́a iwɨ̱aŋja̱myaj.
23668  MAT 14:2  Jesɨc jém Herodes iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: —Yɨ́p pɨ̱xiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pɨsneum. Jeeyucmɨ wɨa̱p iwat jém mɨjpɨc milagroyaj.
23675  MAT 14:9  Jesɨc pɨ̱mi aŋyácne jém rey. Pero como ijɨycámayñe iga ichiiba jém wo̱ñi t́it́am iwágáypa y como imatoŋneyaj it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém mesacɨɨm, jém Herodes ipɨɨmɨ́y tu̱m soldado iga ichiáyiñ jém Xiwan ico̱bac jém wo̱ñi.
23690  MAT 14:24  Pero juumɨ nɨc jém barco. Núc cucmɨ jém laguna, moj po̱yi jém sa̱wa, tsa̱m pooba jém nɨ. Tsa̱m pɨ̱mi ictsɨ́ypa jém barco jém nɨɨpoa y jém sa̱wa. Táŋcaa̱p iñɨc.
23693  MAT 14:27  Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: —¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ!
23694  MAT 14:28  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy: —MánO̱mi, siiga nu̱ma mimich, ajɨ́gaayɨ iga awit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ hasta ju̱t́ miit́.
23695  MAT 14:29  Jesɨc nɨmpa Jesús: —Mi̱ñɨ. Jesɨc cuando quet jém Peto jém barcojo̱m, moj wi̱t́i jém nɨɨwiñpacyucmɨ. Nɨcpa id́ɨc hasta ju̱t́ it́ Jesús,
23696  MAT 14:30  pero cuando iix iga tsa̱m pɨ̱mi jém sa̱wa, cɨ̱ŋpa jém Peto. Moj cumo̱ŋi jém nɨɨcɨɨm, tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Nɨmpa: —¡MánO̱mi, acɨacpu̱tɨ!
23706  MAT 15:4  Porque nɨmpa Dios: “Wɨ̱ixt́aamɨ jém iñja̱tuŋ y íña̱pa.” Nɨmt́im: “Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém ija̱tuŋ o ia̱pa, jesɨc wɨ̱ iga accaata̱iñ jexpɨc pɨ̱xiñ.”
23707  MAT 15:5  Pero mimicht́am iniit́ tu̱m d́a wɨbɨc costumbre. Miñɨmtámpa: “Siiga i̱ iñɨ́máypa ija̱tuŋ o ia̱pa iga d́a wɨa̱p manyo̱xpát porque it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp, jém manchiipáppɨc id́ɨc, anjɨycámayñe Dios iga anchiiba.”
23710  MAT 15:8  Yɨ́pyaj pɨxiñt́am tsa̱m acujípyajpa con ijɨp. Pero ia̱namaŋjo̱m d́a acupɨcneyaj.
23713  MAT 15:11  Jém tɨgɨypaap tu̱m pɨ̱xiñ ijɨpjo̱m iga icútpa, d́a icmalwatpa. Pero jém malopɨc jɨ̱xi y jém malopɨc aŋma̱t́i jém putpaap ijɨpjo̱m, je ictáŋcawatpa.