Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   h    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23214  MAT 1:1  Jaycámneta̱ yɨɨm jém lista de jém Jesucristo ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj. Jém Jesucristo jém David io̱cma̱nɨc y jém Abraham io̱cma̱nɨc.
23215  MAT 1:2  Jém Abraham ima̱nɨc jém Isaac. Jém Isaac ima̱nɨc jém Jacob. Jém Jacob ima̱nɨc jém Judá con it́ɨ̱wɨtam.
23218  MAT 1:5  Jém Salmón ima̱nɨc jém Booz, ia̱pa jém Rahab. Jém Booz ima̱nɨc jém Obed, ia̱pa jém Rut. Jém Obed ima̱nɨc jém Isaí.
23224  MAT 1:11  Jém Josías ima̱nɨc jém Jeconías con it́ɨ̱wɨtam. Jeet́im tiempo cuando nanɨcyajta̱ preso it́u̱mpɨy jém Israelpɨc pɨxiñt́am hasta jém naxyucmɨ de Babilonia.
23230  MAT 1:17  Jesɨc it́ catorce jém Abraham io̱cma̱nɨctam hasta David. It́t́im catorce jém David io̱cma̱nɨctam hasta cuando mu ininɨcyajta̱ preso jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Babilonia. It́t́im catorce jém Jeconías io̱cma̱nɨctam dende nanɨcyajta̱ preso jém naxyucmɨ de Babilonia hasta cuando mu iñay jém Cristo.
23232  MAT 1:19  Jesɨc jém José, jém iwatnewɨɨp trato jém Malía iga napɨcyajta̱p, como wɨbɨc pɨ̱xiñ, d́a ichaawattooba jém Malía. Jeeyucmɨ iyamtsactooba jém wo̱ñi iga jém pɨxiñt́am odoy ijo̱dóŋa̱yajiñ.
23234  MAT 1:21  Jém wo̱ñi icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaayɨ iñɨ̱yi iga JESÚS porque icɨacputpa jém ipɨxiñt́am, iwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca iga odoy ipɨctsoŋyajiñ jém castigo.
23236  MAT 1:23  Ma̱nɨccomca tu̱m wo̱ñi jém d́apɨc jaayɨ́y. D́a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Emanuel. Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: taŋwaganait́t́ámpa Dios.
23238  MAT 1:25  Pero d́a inimoŋ hasta que icnay jém ico̱ponma̱nɨc tu̱m jaychɨ̱xi. Jesɨc jém José iccámáy iñɨ̱yi iga Jesús.
23243  MAT 2:5  Jeeyaj iñɨ́mayyaj jém Herodes: —Naypa jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea porque je̱mpɨgam ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios:
23244  MAT 2:6  Mich miattebet Belén, miit́wɨɨp jém naxyucmɨ de Judá, agui mixut́u, pero michɨ́ypa juuts tu̱m mɨjpɨc attebet porque mimicht́ámaŋjo̱m naypa tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi. Iwatpa cuenta jém ampɨxiñt́am jém attebet Israel.
23245  MAT 2:7  Jesɨc jém Herodes iyámaŋwejáy jém sabioyaj. Icwác iga juchɨs moj iixyaj jém ma̱tsa.
23246  MAT 2:8  Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: —Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy.
23249  MAT 2:11  Jesɨc cuando tɨgɨyyaj jém tɨcjo̱m, iixyaj jém jaychɨ̱xi con ia̱pa Malía. Jém sabio ico̱steeñayyaj jém tsɨ̱xi. Ijɨ̱syajpa. Íŋáy jém ibaúl, ixaɨyyajpa oro, jém wɨbɨc incienso y jém mirra jém aguipɨc cɨ̱npa.
23250  MAT 2:12  Ocmɨ Dios icma̱wíña̱ jém sabioyaj iga odom nɨcyajiñ e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém Herodes. Pɨɨmɨyt́a̱ iga se̱d́iñ tuŋgac tuŋjo̱m hasta núcpa it́ɨcmɨ.
23251  MAT 2:13  Jesɨc ocmɨ mu iñɨcyajum jém sabio, jém José ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Diospɨc icutsatne. Iñɨ́máy jém José: —Napo̱yɨ jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa. Nɨctaamɨ jém naxyucmɨ de Egipto. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que ɨch mannɨ́máypa iga mixe̱d́iñ porque jém Herodes imétspa jém xut́u tsɨ̱xi iga iccaaba.
23253  MAT 2:15  Jemɨgam tsɨ́yyaj hasta que ca jém Herodes. Iñasca je̱mpɨc iga cupaguiñ juuts iñɨ́máy Dios jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ: “Ɨch anaŋwejáypa amma̱nɨc jém naxyucmɨ de Egipto.”
23254  MAT 2:16  Jesɨc tsa̱m jóy jém Herodes mu iix iga jém sabio d́a icupɨcyaj juuts iñɨ́máy. Ipɨɨmɨ́y jém isoldado iga iccucaayyajiñ it́u̱mpɨy jém jaychɨ̱xt́am jém it́yajwɨɨp Belén con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m. Ijɨ̱sne jutsaŋ mayooyi oyñe iámyaj jém sabioyaj jém tsɨ̱xi. Jeeyucmɨ iccucaayyaj it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp dos a̱mt́ɨy hasta jém d́apɨc núcne dos a̱mt́ɨy.
23255  MAT 2:17  Je̱mpɨgam cupac jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Jeremías. Nɨmpa:
23256  MAT 2:18  Matoŋta̱p tu̱m jɨ̱yi jém attebet Ramá. Tsa̱m wejyajpa, tsa̱m aŋyácneyaj. Tsa̱m wejyajpa jém Raquel, jém Israelpɨc yo̱mtam, iyaachaŋja̱mpa jém ima̱nɨctam. D́a ixunpa iga acpocsayt́a̱p ia̱nama porque accucaáyayyajt́a̱ ima̱nɨctam.
23258  MAT 2:20  —Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi.
23262  MAT 3:1  Núc jém ja̱ma iga moj najɨ́yooyi jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, jém naxyucmɨ de Judea.
23265  MAT 3:4  Jém Xiwan iyoot́i tacne con jém camello ipɨc. Jém icinturón tu̱m tsococuero. Icútpa jém a̱wu. Iucpa jém jɨmñi chi̱ñu.
23267  MAT 3:6  Jém pɨxiñt́am iŋmadayyajpa Dios it́áŋca iga agui imalwatne. Ocmɨ jém Xiwan icchiŋpa jém río de Jordán.
23268  MAT 3:7  Jesɨc cuando jém Xiwan iix iga chiŋtooba wa̱t́i jém fariseopɨc pɨxiñt́am y jém saduceopɨc pɨxiñt́am, iñɨ́máy: —¿Que micht́am impóyayt́ámpat́im jém Dios icastigo? ¿Que iŋcupɨcpa iga ɨch wɨa̱p maŋcɨacputta? Mijex juuts jém tsa̱ñ agui poypa cuando miñpa jém iccaapáppɨc.
23269  MAT 3:8  Siiga nu̱ma iñchacneum jém immalajɨ̱xi, jesɨc wa̱tɨ juuts ixunpa Dios, jesɨc quejpa iga nu̱ma iŋcucacneum iñjɨ̱xi.
23270  MAT 3:9  Odoy jɨ̱staamɨ íña̱namaŋjo̱m iga mimicht́am tsa̱m wɨbɨc mipɨxiñt́am d́a mimalotam porque jém Abraham mima̱nɨctam. D́a wɨ̱ iga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc porque Dios wɨa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam.
23271  MAT 3:10  Wɨ̱tsacneum jém hacha. Accámneta̱wum jém cuyt́i̱chɨcyucmɨ. It́u̱mpɨy cuy d́apɨc tɨ́ma̱p, tɨŋquímta̱p, nooquetta̱p juctjo̱m.
23272  MAT 3:11  Ɨch nu̱ma manacchiŋpa con nɨ iga quejiñ iga iñchacneum iga immalwatpa. Pero ocmɨ miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ antuuñiaŋcɨɨm. Je más wɨa̱p que aɨch. D́a wɨa̱p annasca. D́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Micchiŋpa con Dios iA̱nama y con juctɨ.
23273  MAT 3:12  Imatspacneum jém iyemcuy iga icutɨ̱ppa jém trigo. Cuando yajum icutɨ̱p, iccáypa jém trigo granerojo̱m. Nooquetta̱p jém trigo ipu̱chi juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23274  MAT 3:13  Jesɨc Jesús put jém naxyucmɨ de Galilea. Nɨc jém río de Jordán iga icchíŋiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap.
23275  MAT 3:14  Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: —Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ?
23276  MAT 3:15  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém Xiwan: —Pero sɨɨp wɨ̱ iga anacchiŋpa. Wɨ̱ iga tanaccupacpa it́u̱mpɨy juuts tapɨɨmɨ́y Dios. Jesɨc jém Xiwan icchiŋ.
23277  MAT 3:16  Cuando yajum icchiŋta̱ jém Jesús, put jém nɨɨcɨɨm. Jesɨc áŋáy jém sɨŋ, Jesús iix jém Dios iA̱nama. Quet juuts tu̱m cuucu. Nu̱mmiñ, núc Jesúsyucmɨ.
23278  MAT 3:17  Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨmpa: —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Tsa̱m amaymay con je.
23279  MAT 4:1  Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chjém Woccɨɨwiñ.
23287  MAT 4:9  Jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Manchiiba it́u̱mpɨy yɨɨmpɨc manaŋquejáy siiga aŋco̱steeñáypa y anjɨ̱spa.
23289  MAT 4:11  Jesɨc nɨc jém Woccɨɨwiñ. Ichac iga icutɨ́tspa Jesús. Jesɨc miñyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga iyo̱xpátyajpa.
23292  MAT 4:14  Iñasca je̱mpɨc iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa:
23293  MAT 4:15  Jém naxyucmɨ de Zabulón con jém naxyucmɨ de Neftalí dende jém lamar aŋna̱ca hasta jém Jordán iŋwiñt́uc, jém naxyucmɨ de Galilea, ju̱t́ it́yaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel,
23294  MAT 4:16  jém it́yajwɨɨp piichcɨɨm; iixyajpa tu̱m wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca. Tsɨ́yyaj juuts caaneyaj id́ɨc. Cupiicha̱ne i̱t́i, pero iyɨcquejyajpa tu̱m wɨbɨc juctɨ.
23298  MAT 4:20  Jesɨc jeet́i rato ichacyaj ired, nɨc it́úŋɨyyaj jém Jesús.
23300  MAT 4:22  Jeet́i rato ichacyaj jém ibarco y jém ija̱tuŋ. Nɨc it́úŋɨyyaj Jesús.
23308  MAT 5:5  ’Agui maymayyaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc nacujípta̱p iyaac porque jeeyaj ipɨctsoŋyajpa yɨ́p nas, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba.
23310  MAT 5:7  ’Agui maymay jém iyaachaŋja̱myajpáppɨc jém it́ɨ̱wɨtam porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jeeyaj.
23313  MAT 5:10  ’Agui maymay jém tsa̱mpɨc yaachwatta̱p iga iwɨ̱watpa juuts ixunpa Dios porque jeeyaj núcyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23314  MAT 5:11  ’Maymáya̱taamɨ cuando jém malopɨc pɨxiñt́am tsa̱m mimalnɨ́mayt́ámpa, tsa̱m miyaachwattámpa y tsa̱m micumɨgoyt́ámpa ɨch aŋcuyucmɨ.
23316  MAT 5:13  ’Mimicht́am mijex juuts jém ca̱na para yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Pero siiga d́a paac jém ca̱na, ¿jutsa̱p taŋwɨ̱tsac? D́a t́i mejcuy. Tampatsáypa. Icunepnepquetyajpa jém pɨxiñt́am.
23317  MAT 5:14  ’Mimicht́am mijex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ iga iñyɨcquejpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Tu̱m mɨjpɨc attebet lumuyucmɨ d́a i̱ wɨa̱p iŋnéc.
23319  MAT 5:16  Jesanet́im mimicht́am wɨ̱tsoctaamɨ juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ iga iñyɨcquejyajpa jém pɨxiñt́am. Wɨ̱wattaamɨ jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m iga cuando iixyajpa, tsa̱m icujípyajpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23320  MAT 5:17  ’Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch miñ anaccáy jém Moisés iŋquímayooyi, ni d́a anaccáypa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iŋquímayooyi. Ɨch amiñ anaccupac it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi.
23321  MAT 5:18  Nu̱ma, mannɨ́máypa, d́a i̱ nunca iccáypa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Ni tu̱m punto ni tu̱m jɨ̱t́i d́a togoypa. D́a cuyajpa jém sɨŋ ni jém nas hasta que cupacpa it́u̱mpɨy cosa juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi.
23322  MAT 5:19  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a iccupacpa tu̱m jém aŋquímayooyi d́apɨc juchy iŋquejáypat́im je̱mpɨc jém pɨxiñt́am, jesɨc d́a t́i mejcuy jém pɨ̱xiñ. D́a tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, y siiga iŋquejáypat́im jém pɨxiñt́am, jesɨc jém pɨ̱xiñ tsɨ́ypa juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23323  MAT 5:20  Pero mannɨ́máypa mimicht́am, siiga d́a más iŋwɨ̱wattámpa que jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj, jesɨc d́a wɨa̱p iññúc ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23324  MAT 5:21  ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyaj iga: “Odoy accaooyɨ porque chiit́a̱p castigo jém accaoypaap.”
23325  MAT 5:22  Pero ɨch mannɨ́máypa, siiga i̱ ijóyixpa jém it́ɨ̱wɨ, ipɨctsoŋpa jém castigo juuts tu̱m accaoypaap. Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ, cɨɨpiŋta̱p jém co̱bacpɨc aŋjagooyicɨɨm, jém Sanhedrín; chiit́a̱p castigo. Siiga i̱ iñɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ iga tsa̱m bruto, jesɨc jém pɨ̱xiñ wɨa̱p icnɨcta̱ jém infierno, jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23326  MAT 5:23  ’Cuando ininɨcpa tu̱m ofrenda iga iñchiiba Dios jém altaryucmɨ, siiga iñjɨ̱spa iga immalwadayñe jém iñt́ɨ̱wɨ,
23327  MAT 5:24  jesɨc odoyñam tsa̱cɨ jém ofrenda jém altaryucmɨ. Wiñt́i nɨ̱gɨ cunucsaayɨ jém iñt́ɨ̱wɨ, jesɨc wɨa̱p iñchac jém ofrenda.
23329  MAT 5:26  Mannɨ́máypa iga d́a miputpa hasta que yajpa iñyoj.
23330  MAT 5:27  ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga: “Odoy pejooyɨ.”
23331  MAT 5:28  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga i̱ iámpa tu̱m yo̱mo iga tsa̱m icusúnɨ́ypa, jesɨc pejóypa ia̱namaŋjo̱m.
23332  MAT 5:29  ’Siiga jém íñixcuy, jém aŋwɨ̱mɨpɨc, micwatpa táŋca, to̱pɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga togoypa tu̱m parte jém immɨjta̱y que iga micotta̱p iŋcumɨj jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23333  MAT 5:30  Siiga iŋcɨ, jém aŋwɨ̱mɨpɨc, micwatpa táŋca, jesɨc ja̱cɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga togoypa tu̱m ja̱ca jém immɨjta̱y que iga micotta̱p iŋcumɨj jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23334  MAT 5:31  ’Wiñɨgam nɨmyajpat́im: “Siiga i̱ ichacpa iyo̱mo, tienes que iwatpa tu̱m acta iga ichacneum jém yo̱mo.”
23335  MAT 5:32  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichobɨychacpa iyo̱mo d́a pejoyñe, jesɨc icpejóypa jém yo̱mo siiga ipɨcpa tuŋgac pɨ̱xiñ. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ipɨcpa jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, jesɨc pejóypat́im jém pɨ̱xiñ.
23337  MAT 5:34  Pero ɨch mannɨ́máypa iga odoy tsa̱cɨ ni tu̱m cosa juuts testigo iga d́a mimɨgóypa. Odoy tsa̱cɨ jém sɨŋ juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque sɨŋyucmɨ iŋjacpa Dios.
23338  MAT 5:35  Odoy tsa̱cɨ jém nas juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque jém naxyucmɨ icte̱ññe ipuy jém tanJa̱tuŋ Dios. Odoy tsa̱cɨ jém Jerusalén juuts tu̱m testigo porque je jém más Mɨjpɨc Rey imɨɨchi.