Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   ó    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23217  MAT 1:4  Jém Aram ima̱nɨc jém Aminadab. Jém Aminadab ima̱nɨc jém Naasón. Jém Naasón ima̱nɨc jém Salmón.
23218  MAT 1:5  Jém Salmón ima̱nɨc jém Booz, ia̱pa jém Rahab. Jém Booz ima̱nɨc jém Obed, ia̱pa jém Rut. Jém Obed ima̱nɨc jém Isaí.
23219  MAT 1:6  Jém Isaí ima̱nɨc jém rey David. Jém rey David ima̱nɨc jém Salomón, jém ia̱pa jém Urías iyo̱mo id́ɨc.
23220  MAT 1:7  Jém Salomón ima̱nɨc jém Roboam. Jém Roboam ima̱nɨc jém Abías. Jém Abías ima̱nɨc jém Asa.
23223  MAT 1:10  Jém Ezequías ima̱nɨc jém Manasés. Jém Manasés ima̱nɨc jém Amón. Jém Amón ima̱nɨc jém Josías.
23232  MAT 1:19  Jesɨc jém José, jém iwatnewɨɨp trato jém Malía iga napɨcyajta̱p, como wɨbɨc pɨ̱xiñ, d́a ichaawattooba jém Malía. Jeeyucmɨ iyamtsactooba jém wo̱ñi iga jém pɨxiñt́am odoy ijo̱dóŋa̱yajiñ.
23241  MAT 2:3  Jesɨc cuando jém rey Herodes ijo̱dóŋa̱ t́i iñɨ́máy jém juumɨpɨc pɨ̱xiñ, agui cɨ̱ŋ, d́a icutɨɨyɨ́y t́i iwatpa. Cɨ̱ŋyajt́im jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém attebet Jerusalén.
23246  MAT 2:8  Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: —Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy.
23254  MAT 2:16  Jesɨc tsa̱m jóy jém Herodes mu iix iga jém sabio d́a icupɨcyaj juuts iñɨ́máy. Ipɨɨmɨ́y jém isoldado iga iccucaayyajiñ it́u̱mpɨy jém jaychɨ̱xt́am jém it́yajwɨɨp Belén con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m. Ijɨ̱sne jutsaŋ mayooyi oyñe iámyaj jém sabioyaj jém tsɨ̱xi. Jeeyucmɨ iccucaayyaj it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp dos a̱mt́ɨy hasta jém d́apɨc núcne dos a̱mt́ɨy.
23260  MAT 2:22  Pero tsa̱m cɨ̱ŋ jém José iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Judea porque ijo̱dóŋa̱ iga jém Herodes ima̱nɨc jém Arquelao iŋjacpa jém naxyucmɨ Judea ju̱t́ iŋjacpa id́ɨc jém ija̱tuŋ. Jém José ma̱wíña̱ iga odoy nɨguiñ Judea. Ijɨ̱spa iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Galilea.
23262  MAT 3:1  Núc jém ja̱ma iga moj najɨ́yooyi jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, jém naxyucmɨ de Judea.
23264  MAT 3:3  Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías iŋmat de yɨ́pt́im Xiwan. Nɨmpa: Matoŋta̱p tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ jém tsa̱mpɨc najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Nɨmpa iga: “Wɨ̱tsagaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ. Áŋaayɨ tu̱m tuŋ nu̱mapɨc.”
23265  MAT 3:4  Jém Xiwan iyoot́i tacne con jém camello ipɨc. Jém icinturón tu̱m tsococuero. Icútpa jém a̱wu. Iucpa jém jɨmñi chi̱ñu.
23266  MAT 3:5  Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am nɨc imatoŋyaj jém Xiwan ju̱t́ najɨ́yóypa. Miñyaj jém attebet Jerusalén, icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Judea, con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m jém río Jordán.
23268  MAT 3:7  Jesɨc cuando jém Xiwan iix iga chiŋtooba wa̱t́i jém fariseopɨc pɨxiñt́am y jém saduceopɨc pɨxiñt́am, iñɨ́máy: —¿Que micht́am impóyayt́ámpat́im jém Dios icastigo? ¿Que iŋcupɨcpa iga ɨch wɨa̱p maŋcɨacputta? Mijex juuts jém tsa̱ñ agui poypa cuando miñpa jém iccaapáppɨc.
23284  MAT 4:6  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ. Porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: Dios icutsat jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga mimatstsoŋyajiñ icɨɨjo̱m iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ.
23291  MAT 4:13  D́a tsɨ́y jém attebet Nazaret. Nɨc i̱t́i jém attebet Capernaum jém laguna aŋna̱ca jém naxyucmɨ de Zabulón y Neftalí.
23293  MAT 4:15  Jém naxyucmɨ de Zabulón con jém naxyucmɨ de Neftalí dende jém lamar aŋna̱ca hasta jém Jordán iŋwiñt́uc, jém naxyucmɨ de Galilea, ju̱t́ it́yaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel,
23299  MAT 4:21  Jesɨc nɨc Jesús uxaŋ más juumɨ, ipát tuŋgac wɨste̱n pɨ̱xiñ. Jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc, con it́ɨ̱wɨ jém Xiwan. It́yaj barcojo̱m con ija̱tuŋ. Sɨ́p iŋtótsyaj ired. Jesɨc Jesús iŋwejáy.
23301  MAT 4:23  Jesɨc nɨc Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Accuyujóypa cada lugar jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga núcpa jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém imatsneyajwɨɨp it́u̱mpɨy jém caacuy.
23302  MAT 4:24  Jo̱dóŋa̱ta̱ icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Siria iga agui wɨa̱p jém Jesús. Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp, jém imatsneyajwɨɨp caacuy y jém to̱ya. Namíñayt́a̱t́im jém iniit́wɨɨp mal espíritu, jém imatsneyajwɨɨp ataque y jém tusacanewɨɨp. Icpɨs it́u̱mpɨy.
23306  MAT 5:3  —Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios.
23325  MAT 5:22  Pero ɨch mannɨ́máypa, siiga i̱ ijóyixpa jém it́ɨ̱wɨ, ipɨctsoŋpa jém castigo juuts tu̱m accaoypaap. Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ, cɨɨpiŋta̱p jém co̱bacpɨc aŋjagooyicɨɨm, jém Sanhedrín; chiit́a̱p castigo. Siiga i̱ iñɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ iga tsa̱m bruto, jesɨc jém pɨ̱xiñ wɨa̱p icnɨcta̱ jém infierno, jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23328  MAT 5:25  ’Siiga i̱ mijóyixpa y miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém íñasunto antes que miñúctámpa jém juezcɨɨm porque una vez miñúcneum je̱m, micɨɨjuŋcotta̱p jém policía icɨɨjo̱m, mipajta̱p.
23331  MAT 5:28  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga i̱ iámpa tu̱m yo̱mo iga tsa̱m icusúnɨ́ypa, jesɨc pejóypa ia̱namaŋjo̱m.
23335  MAT 5:32  Pero ɨch mannɨ́máypa siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichobɨychacpa iyo̱mo d́a pejoyñe, jesɨc icpejóypa jém yo̱mo siiga ipɨcpa tuŋgac pɨ̱xiñ. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ipɨcpa jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, jesɨc pejóypat́im jém pɨ̱xiñ.
23337  MAT 5:34  Pero ɨch mannɨ́máypa iga odoy tsa̱cɨ ni tu̱m cosa juuts testigo iga d́a mimɨgóypa. Odoy tsa̱cɨ jém sɨŋ juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque sɨŋyucmɨ iŋjacpa Dios.
23338  MAT 5:35  Odoy tsa̱cɨ jém nas juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque jém naxyucmɨ icte̱ññe ipuy jém tanJa̱tuŋ Dios. Odoy tsa̱cɨ jém Jerusalén juuts tu̱m testigo porque je jém más Mɨjpɨc Rey imɨɨchi.
23339  MAT 5:36  Odoy tsa̱cɨ juuts tu̱m testigo jém iŋco̱bac iga d́a mimɨgóypa porque ni tu̱m jém iŋway d́a wɨa̱p inicpooba̱ ni d́at́im wɨa̱p inicyɨga̱.
23340  MAT 5:37  Cuando miŋmattámpa, nɨmtaamɨ “nu̱ma” o “d́a”. Siiga iñchacpa algun t́i juuts testigo iga d́a mimɨgóypa, jesɨc d́a wɨ̱ porque jexpɨc jɨ̱xi miññe de jém Woccɨɨwiñ.
23342  MAT 5:39  Pero ɨch mannɨ́máypa: Siiga i̱ mimalwadáypa, odoy cɨaŋseedaayɨ. Siiga i̱ micótsáypa íña̱cpac, jesɨc jɨ́gaayɨ iga micótsáyiñt́im tuŋgac lado.
23344  MAT 5:41  Siiga i̱ mipɨɨmɨ́ypa pɨ̱mi̱mɨ iga ininɨgáyiñ algun t́i tu̱m kilómetro, nanɨgaayɨ dos kilómetro.
23346  MAT 5:43  ’Immatoŋneta juuts nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: “Toyt́aamɨ jém íñamigo, pero jóyixt́aamɨ jém íñenemigo.”
23347  MAT 5:44  Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aamɨ jém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aamɨ jém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mijóyixpaap. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp.
23348  MAT 5:45  Siiga iŋwattámpa je̱mpɨc, jesɨc michɨ́yt́ámpa juuts tanJa̱tuŋ Dios mima̱nɨctam jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Porque jém tanJa̱tuŋ Dios icpijpa ja̱ma para jém malopɨc y para jém wɨbɨc. Dios icchijóypa tuj para jém tsa̱mpɨc táŋcaɨ́y y para jém d́apɨc táŋcaɨ́y.
23358  MAT 6:7  ’Cuando iniŋwejpátpa Dios, odoy nɨ̱mɨ jeet́im jeet́im aŋma̱t́i jém d́apɨc tayo̱xpátpa juuts iwatyajpa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ijɨ̱syajpaap jém tuŋgac dios jém watnas. Ijɨ̱syajpa iga imatóŋáypa jém watnas porque wat́cɨy nɨmpa jeet́im jeet́im aŋma̱t́i.
23359  MAT 6:8  Odoy wa̱tɨ je̱mpɨc juuts iwatyajpa jeeyaj porque tanJa̱tuŋ Dios ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy antes que iŋwágáypa.
23363  MAT 6:12  Awadayt́aamɨ perdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp.
23365  MAT 6:14  ’Porque siiga iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc miwadáypat́im perdón jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23366  MAT 6:15  Pero siiga d́a iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios d́at́im miwadáypa perdón jém iñt́áŋca.
23370  MAT 6:19  ’Odoy aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza yɨ́p naxyucmɨ ju̱t́ icútpa jém we̱chi, ju̱t́ tsa̱m jómpa, ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
23371  MAT 6:20  Aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a icútpa jém we̱chi ni d́at́im jómpa, ju̱t́ d́a tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
23375  MAT 6:24  ’D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque siiga it́oypa tu̱m, jesɨc ijóyixpa tuŋgac. Siiga iwɨ̱nanɨgáypa tu̱m, jesɨc tuŋgac d́a iwɨ̱nanɨgáypa. D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios siiga tsa̱m it́oypa jém it́umiñ.
23378  MAT 6:27  Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa, ¿que wɨa̱p iñyón uxaŋ más?
23380  MAT 6:29  Pero ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa iwɨ̱ juuts jém wɨbɨc mo̱ya.
23383  MAT 6:32  Porque jexpɨc jɨ̱xi iniit́ jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m imétsyajpa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa, pero mimicht́am iniit́ tu̱m iñJa̱tuŋ sɨŋyucmɨ. Ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy.
23384  MAT 6:33  Wiñt́i métstaamɨ jutsa̱p iñt́ɨgɨyt́a ju̱t́ iŋjacpa Dios y jutsa̱p iŋwatta jém wɨ̱tampɨc cosa juuts ixunpa Dios, jesɨc ocmɨ Dios michiiba t́it́am mit́ogóyáy.
23385  MAT 6:34  Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáypa para jo̱ymɨ porque jo̱ymɨ it́ tiempo iga iñjɨ̱spat́im. Cada ja̱ma iniit́ jém d́a wɨbɨc cosa.
23387  MAT 7:2  Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa iga táŋcaɨ́y tuŋgac pɨ̱xiñ, jesɨc Dios mijɨ̱sáypat́im mimich iñt́áŋca. Miquípsayt́a̱pt́im con jeet́im quipsóycuy jém impɨcnewɨɨp iga iŋquíps.
23390  MAT 7:5  Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p iñyaac. Wiñt́i to̱pɨ jém cuy íñixco̱m, jesɨc iŋwɨ̱ixáypa jém pu̱chi jém iñt́ɨ̱wɨ iixco̱m.
23392  MAT 7:7  ’Wágayt́aamɨ Dios t́it́am mit́ogóyáy, je michiiba. Métstaamɨ jém wɨ̱tampɨc cosa, jesɨc impáttámpa. Tɨcstaamɨ jém tɨc ipuerta, míŋáyayt́a̱p.
23400  MAT 7:15  ’Nawatta̱jɨ cuenta iga odoy mimɨgóyáyiñ jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icuyo̱xa̱p Dios. Miñpa juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ, pero miñpa imalwadáy jém Dios ipɨxiñt́am. Juuts jém lobo icunu̱mpa jém borrego.
23402  MAT 7:17  Jém wɨbɨc cuy d́a chióypa malopɨc tɨm. Jém malopɨc cuy d́a chióypa jém wɨbɨc tɨm.
23403  MAT 7:18  Jém wɨbɨc cuy d́a wɨa̱p ichióy jém malopɨc tɨm. Jém malopɨc cuy d́a wɨa̱p ichióy jém wɨbɨc tɨm.
23404  MAT 7:19  It́u̱mpɨy jém cuy, jém d́apɨc chióypa jém wɨbɨc tɨm, tɨŋquímta̱p. Nooquetta̱p juctjo̱m.
23410  MAT 7:25  Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóypa tuj. Compa jém nɨ. Tsa̱m pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́ypa jém tɨc, pero d́a cutɨŋpa porque pɨɨma̱ne tsaayucmɨ.
23412  MAT 7:27  Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóy tuj, compa nɨ, pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́y jém tɨc, iccutɨŋ, d́a t́i tsɨ́y.
23424  MAT 8:10  Jesɨc mimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, agui ipooñaŋja̱m. Iñɨ́máy Jesús jém it́úŋɨyyajpaap: —Nu̱ma mannɨ́máypa, icuwɨ̱t́i tannación de Israel d́a ampát ni tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p icupɨc Dios juuts yɨ́p capitán.
23440  MAT 8:26  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —¿T́iiga tsa̱m micɨ̱ŋtámpa? ¿Que d́a iŋcupɨcpa ni uxaŋ iga Dios miyo̱xpátpa? Jesɨc tsucum Jesús, iñɨ́máy jém sa̱wa y jém nɨɨpoa iga teeñaŋjaguiñ. Jesɨc teeñaŋjac jém sa̱wa y jém nɨɨpoa. D́am t́i tsɨgóypa.
23446  MAT 8:32  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —¡Nɨcsɨm! Jesɨc putyajum jém mal espíritu. Tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ, actɨŋyaj jém laguna, jicjiccayaj nɨɨcɨɨm.
23450  MAT 9:2  Jesɨc algunos inimíñayyaj Jesús tu̱m mɨmnewɨɨp, tusacane icumu̱ma. Wo̱ne tu̱m tseesyucmɨ mu inimiñyaj. Cuando Jesús iix iga tsa̱m icupɨcyajpa iga Dios wɨa̱p icpɨs, jesɨc iñɨ́máy jém mɨmnewɨɨp: —Ma̱nɨc, maymáya̱jɨ, miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca.
23454  MAT 9:6  Nɨmt́im Jesús: —Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm.
23460  MAT 9:12  Cuando imatoŋ Jesús t́i nɨmyajpa, iñɨ́máy jém fariseoyaj: —Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap, pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap.
23461  MAT 9:13  Nɨ̱gɨ cuyujcaɨ t́i nɨmtooba jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱: “Más wɨ̱ iga iñt́óyiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iga iŋwatpa jém sacrificio.” Jesa̱pt́im aɨch d́a miñ amméts jém d́apɨc táŋcaɨ́y. Miñ amméts jém táŋcaɨywɨɨp iga icucacyajiñ jém ijɨ̱xi.
23463  MAT 9:15  Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: —¿Que wɨa̱p iŋyácneyaj jém aŋwejayñeta̱wɨɨp ju̱t́ it́ tu̱m aŋcoomɨ́yóycuy iganam it́ jém yoomɨypaap? Pero núcpa ja̱ma cuando accáyt́a̱p jém yoomɨypaap, jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno.
23464  MAT 9:16  Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: —D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne.
23474  MAT 9:26  Jesɨc icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ jo̱dóŋa̱ta̱ t́i iwat jém Jesús.
23482  MAT 9:34  Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi.
23483  MAT 9:35  Nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj y jém tɨgaŋjoj. Accuyujóypa jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém miññeyajwɨɨp jutsa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ iŋjacpa Dios. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém iniit́wɨɨp wa̱t́i jém caacuy.
23488  MAT 10:2  Yɨ́pyaj iñɨ̱yi jém doce icuyujcɨɨwiñ jém apóstolyaj: Wiñt́i jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; jém Anti, jém Peto it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc; jém Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ;
23490  MAT 10:4  jém Ximoj, jém it́wɨɨp con jém partido cananista; jém Judas Iscariote, jém iwadaypaap atraición Jesús.
23498  MAT 10:12  Cuando mit́ɨgɨyt́ámpa tu̱m tɨcjo̱m, dioschi̱ɨ jém it́yajwɨɨp je̱m. Wágaayɨ Dios iga ichiiñ bendición.
23499  MAT 10:13  Siiga wɨbɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios ichiiba jém bendición. Pero siiga malopɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios d́a ichiiba bendición.
23500  MAT 10:14  Siiga d́a mipɨctsoŋpa ni d́a imatoŋtooba t́it́am iniŋmadáypa, jesɨc cuando miputtámpa jém tɨcjo̱m o jém tɨgaŋjoj, cunebaayɨ jém impuy ipótpót iga quejiñ iga d́a i̱ mipɨctsoŋ.
23503  MAT 10:17  Nawattamta̱jɨ cuenta porque jém malopɨc pɨ̱xiñ tsa̱m mimatstooba, micɨɨjuŋcotpa jém Sanhedrín icɨɨjo̱m. Micótsta̱p jém sinagoga.
23507  MAT 10:21  ’Núcpa ja̱ma iga algunos iwadáypa atraición jém iñuntatɨ̱wɨ iga accaata̱iñ. Jém ja̱tuŋpɨc iwadáypat́im atraición jém ima̱nɨc. Jém ma̱nɨcpɨc iwadáypa atraición jém ija̱tuŋ o jém ia̱pa iga accaata̱iñ.
23508  MAT 10:22  It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m mijóyixpa ɨch aŋcuyucmɨ. Pero siiga iñyaachɨ́ypa cuando miyaachwatta̱p y d́a iñchacpa ɨch anaŋma̱t́i hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma, jesɨc micɨacputpa Dios.
23512  MAT 10:26  ’Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém malopɨc pɨxiñt́am. Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋyamnewɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp.
23525  MAT 10:39  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m ijɨ̱spa jém ivida iga odoy togóyiñ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga togoy tu̱m pɨ̱xiñ ivida ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc iniit́pa jém ivida.
23531  MAT 11:3  Cuando núcyaj ju̱t́ it́ Jesús, moj icwácyaj. Nɨmyaj: —¿Que micham jém miCristo jém miñpaap yɨ́p naxyucmɨ o anaŋjóctámpa tuŋgac?
23533  MAT 11:5  Aŋmadayt́aamɨ iga ixixóypam jém cácht́i, wit́pam jém cu̱xujpɨc id́ɨc, pɨsneum jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca, matóŋóypam jém chajca, pɨsneum jém caaneyajwɨɨp id́ɨc y jém yaacha̱yajpaap ipɨctsoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios icɨacputpa.
23535  MAT 11:7  Cuando nɨcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jesɨc jém Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am iga wɨbɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Xiwan. Nɨ́mayyajta̱: —¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap.
23549  MAT 11:21  —¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón d́a iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y.
23550  MAT 11:22  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am, jesɨc más pɨ̱mi michiit́a̱p castigo mimicht́am que jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón.
23552  MAT 11:24  Nu̱ma mannɨ́máypa iga cuando núcpa jém ja̱ma iga cɨɨpíŋóypa Dios, más pɨ̱mi michiit́a̱p castigo mimicht́am que jém it́yajwɨɨp jém attebet Sodoma.
23555  MAT 11:27  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: —Jém anJa̱tuŋ Dios acɨɨjuŋcodáy it́u̱mpɨy jém wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. D́a i̱ ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iJa̱tuŋ t́i ijɨ̱spa iMa̱nɨc. D́at́im i̱ ijo̱doŋ jém anJa̱tuŋ Dios ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iMa̱nɨc con jém pɨxiñt́am jém iwɨ̱aŋja̱mpáppɨc iMa̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱p jém Dios ijɨ̱xi.
23573  MAT 12:15  Cuando ijo̱dóŋa̱ Jesús t́i ijɨ̱syajpa, jesɨc nɨc. Jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp.
23577  MAT 12:19  D́a áŋa̱pa, d́at́im pɨ̱mi jɨypa. D́a i̱ imatoŋpa iga najɨ́yóypa calle.
23580  MAT 12:22  Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús tu̱m pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp tu̱m mal espíritu. Cácht́i jém pɨ̱xiñ, u̱maa̱ne. Icpɨs Jesús. Jesɨc ixixóypam, wɨa̱bam ijɨy.
23582  MAT 12:24  Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi.
23589  MAT 12:31  ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga Dios iwadáypa perdón jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón jém pɨxiñt́am siiga icujɨypa tanJa̱tuŋ Dios, pero siiga i̱ icujɨypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca.
23590  MAT 12:32  Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p Dios. Siiga i̱ amalnɨ́máypa aɨch, jesɨc Dios wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. Pero siiga i̱ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca ni yɨ́p naxyucmɨ ni jém tuŋgac jém miñpaap.
23600  MAT 12:42  Tsucumpat́im jém yo̱mpɨc aŋjagooyi jém miññewɨɨp aŋtsapsa̱umɨ jém íŋaŋpɨgam ja̱ma cuando Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Miquejajwadayt́ámpat́im porque juumɨ miñ jém yo̱mo. Miñ imatoŋ jém Salomón ijɨ̱xi, pero yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m más mɨjpɨc aŋjagooyi que jém Salomón.
23615  MAT 13:7  Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém a̱pid́aŋjo̱m. Jicscɨy yón jém a̱pit́, ixamsamca jém xuxut́ planta.