Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   —Word    February 25, 2023 at 01:00    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23243  MAT 2:5  Jeeyaj iñɨ́mayyaj jém Herodes: —Naypa jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea porque je̱mpɨgam ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios:
23246  MAT 2:8  Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: —Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy.
23251  MAT 2:13  Jesɨc ocmɨ mu iñɨcyajum jém sabio, jém José ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Diospɨc icutsatne. Iñɨ́máy jém José: —Napo̱yɨ jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa. Nɨctaamɨ jém naxyucmɨ de Egipto. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que ɨch mannɨ́máypa iga mixe̱d́iñ porque jém Herodes imétspa jém xut́u tsɨ̱xi iga iccaaba.
23258  MAT 2:20  —Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi.
23263  MAT 3:2  Nɨm jém Xiwan: —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núctooba jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23275  MAT 3:14  Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: —Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ?
23276  MAT 3:15  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém Xiwan: —Pero sɨɨp wɨ̱ iga anacchiŋpa. Wɨ̱ iga tanaccupacpa it́u̱mpɨy juuts tapɨɨmɨ́y Dios. Jesɨc jém Xiwan icchiŋ.
23278  MAT 3:17  Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨmpa: —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Tsa̱m amaymay con je.
23281  MAT 4:3  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ icunúc Jesús iga icutɨ́tspa. Iñɨ́máy: —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, acse̱tɨ yɨ́p tsa iga caxt́ána̱ñi.
23282  MAT 4:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: —Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: “Jém pɨxiñt́am d́a it́pa no más con jém caxt́ána̱ñi iga icútpa. Wɨ̱it́pa jém pɨ̱xiñ siiga iwatpa it́u̱mpɨy juuts iñɨ́máy Dios.”
23284  MAT 4:6  Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ. Porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: Dios icutsat jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga mimatstsoŋyajiñ icɨɨjo̱m iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ.
23285  MAT 4:7  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: —Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: “Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.”
23287  MAT 4:9  Jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Manchiiba it́u̱mpɨy yɨɨmpɨc manaŋquejáy siiga aŋco̱steeñáypa y anjɨ̱spa.
23295  MAT 4:17  Jesɨc cuando núc jém Capernaum, moj iŋmat Jesús jém Dios iŋma̱t́i. Nɨmpa: —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núcneum jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
23306  MAT 5:3  —Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios.
23418  MAT 8:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, pero nɨ̱gɨ aŋquejaayɨ jém pa̱nij iga michacneum jém caacuy. Jesɨc chi̱ɨ Dios jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱p iga nu̱ma mipɨsneum.
23421  MAT 8:7  Jesús iñɨ́máy: —Nɨcpa anacpɨs.
23424  MAT 8:10  Jesɨc mimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, agui ipooñaŋja̱m. Iñɨ́máy Jesús jém it́úŋɨyyajpaap: —Nu̱ma mannɨ́máypa, icuwɨ̱t́i tannación de Israel d́a ampát ni tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p icupɨc Dios juuts yɨ́p capitán.
23427  MAT 8:13  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém capitán: —Nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Mich iŋcupɨc iga Dios miwadáy juuts mich iñxunpa. Je̱mpam iwat. Jeet́i hora pɨsum jém icuyo̱xapaap.
23432  MAT 8:18  Jesɨc cuando iix Jesús iga aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —Tanɨctámpa jém laguna aŋwiñt́uc.
23434  MAT 8:20  Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: —Jém zorra iniit́ ijos ju̱t́ moŋpa. Jém jon iniit́t́im ipeeñi. Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a anai̱ ju̱t́ anacjejpa aŋco̱bac.
23436  MAT 8:22  Pero Jesús iñɨ́máy: —Mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. Tsa̱cɨ jém caaneyajwɨɨp iga nacumyajta̱p jeeyaj.
23445  MAT 8:31  Jesɨc jém mal espíritu icunucsáy jém Jesús. Nɨmpa: —Siiga antoptámpa, ajɨ́gayt́aamɨ iga atɨgɨypa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m.
23454  MAT 9:6  Nɨmt́im Jesús: —Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm.
23460  MAT 9:12  Cuando imatoŋ Jesús t́i nɨmyajpa, iñɨ́máy jém fariseoyaj: —Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap, pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap.
23464  MAT 9:16  Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: —D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne.
23466  MAT 9:18  Iganam iŋmatpa Jesús, núc tu̱m Israelpɨc aŋjagooyi. Ico̱steeñáy jém Jesús. Iñɨ́máy: —Yaguiñ ca jém anyo̱mma̱nɨc. Nɨ̱gɨ tsɨccunuucɨ jém anyo̱mma̱nɨc iga pɨxiñ.
23472  MAT 9:24  Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: —Mimicht́am puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ. D́a nunta caane yɨ́p wo̱ñi. Nada más moŋpa. Pero tsa̱m ixiccayajpa jém Jesús.
23475  MAT 9:27  Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23477  MAT 9:29  Jesɨc Jesús ichɨgáy iixcuy jém wɨste̱n cácht́i. Iñɨ́máy: —Sɨɨp maŋwadáypa je̱mpɨc porque mich tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát.
23478  MAT 9:30  Jesɨc toj jém cácht́i iixcuy. Wɨ̱tsɨ́yum. Jesɨc duro iŋquímpa Jesús iga odoy i̱ iŋmadáyiñ. Iñɨ́máy: —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga manacpɨs.
23481  MAT 9:33  Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: —D́a queman tánix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel.
23482  MAT 9:34  Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi.
23491  MAT 10:5  Jesɨc Jesús icutsat jém doce icuyujcɨɨwiñ iga iŋmatyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Iñɨ́máy t́i wɨa̱p iwatyaj. Nɨ́mayyajta̱: —Odoy nɨctaamɨ ju̱t́ it́ jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Odoy tɨgɨyt́aamɨ jém Samariapɨc iattebetyaj.
23532  MAT 11:4  Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: —Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém Xiwan t́i íñixñeta y t́i immatoŋneta.
23553  MAT 11:25  Jesɨc jém tiempo nɨm Jesús: —ManJa̱tuŋ Dios, mich iniŋjacne jém sɨŋ y jém nas, tsa̱m maŋcujíppa. Mich iniŋnéc jém wɨbɨc jɨ̱xi iga jém tsa̱mpɨc icutɨɨyɨyyajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi d́a wɨa̱p icutɨɨyɨ́y. Pero iniŋquejayñe jém wɨbɨc jɨ̱xi jém pɨxiñt́am jém d́apɨc icuyujcaneyaj yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi.
23555  MAT 11:27  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: —Jém anJa̱tuŋ Dios acɨɨjuŋcodáy it́u̱mpɨy jém wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. D́a i̱ ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iJa̱tuŋ t́i ijɨ̱spa iMa̱nɨc. D́at́im i̱ ijo̱doŋ jém anJa̱tuŋ Dios ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iMa̱nɨc con jém pɨxiñt́am jém iwɨ̱aŋja̱mpáppɨc iMa̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱p jém Dios ijɨ̱xi.
23560  MAT 12:2  Pero cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwatyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: —I̱xɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ. ¿T́iiga iwatyajpa contra jém tanaŋquímayooyi jém jejcuy ja̱ma?
23569  MAT 12:11  Jesɨc icutsoŋ Jesús. Iñɨ́máy: —Siiga tu̱m de mimicht́am iniit́ tu̱m borrego actɨŋne josjo̱m tu̱m jejcuyja̱ma, ¿que d́a iñt́oppa jeet́i rato?
23571  MAT 12:13  Jesɨc iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: —Tɨ̱mɨ iŋcɨ. Jesɨc it́ɨ̱m icɨ. Wɨ̱tsɨ́yum juuts jém tuŋgac jém icɨ.
23582  MAT 12:24  Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi.
23583  MAT 12:25  Pero ijo̱doŋ Jesús t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: —Siiga tu̱m gobierno nawécyajta̱p y áŋa̱yajpa entre jeeyaj, jesɨc tienes que nayajyajta̱p. Siiga nawécyajta̱p tu̱m attebet y tsa̱m áŋa̱yajpa jém pɨxiñt́am, d́a jáypa cuyajpat́im. Siiga nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc cuyajpat́im.
23597  MAT 12:39  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios, tsa̱m awágáypa milagro. Pero no más tu̱m milagro iwadáypa Dios, jém milagro juuts iñasca jém Jonás.
23605  MAT 12:47  Tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús: —Miññe jém íña̱pa con iñt́ɨ̱wɨtam, it́yaj aŋsɨ̱cmɨ. Mijɨypáttooba.
23607  MAT 12:49  Jesús iquij icɨɨmɨ jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: —Mimicht́am jém mána̱pa y mantɨ̱wɨtam.
23611  MAT 13:3  Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jáyaŋ jém wɨbɨc jɨ̱xi por medio de cuento. Nɨmpa: —Tu̱m pɨ̱xiñ nɨc ñi̱pi. Nɨc iyɨ̱n jém trigo ipac ica̱mjo̱m.
23619  MAT 13:11  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: —Dios miyo̱xpáttámpa mimicht́am iga wɨa̱p iŋcutɨɨyɨyt́a jutsa̱p iŋjac Dios yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am micjo̱dóŋa̱ta jém jɨ̱xi aŋnécnewɨɨp id́ɨc, pero los demás d́a wɨa̱p icutɨɨyɨyyaj.
23626  MAT 13:18  Nɨmpa Jesús: —Matoŋtaamɨ t́i nɨmtooba jém cuento cuando jém pɨ̱xiñ iyɨ̱npa jém pac ica̱mjo̱m.
23632  MAT 13:24  Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ iñip jém wɨbɨc trigo ica̱mjo̱m.
23639  MAT 13:31  Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa Jesús: —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m mostaza ipac jém iñipnewɨɨp tu̱m pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m.
23641  MAT 13:33  Jesɨc iŋmatpat́im Jesús tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m yo̱mo inimotpa jém levadura con tucute̱n jepscuy de harina. Jesɨc pɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi.
23644  MAT 13:36  Jesɨc Jesús iŋquím jém pɨxiñt́am. Tɨgɨy e̱ybɨc jém tɨcjo̱m. Icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Aŋmadaayɨ t́i nɨmtooba jém xut́u cuento cuando jém enemigo iñip jém malapɨm jém pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m.
23660  MAT 13:52  Jesɨc nɨm Jesús: —Cuando tu̱m jém escribaspɨc maestro icutɨɨyɨ́ypa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico. Iniit́t́im jém pecapɨc tesoro y jém jo̱mipɨc tesoro.
23665  MAT 13:57  Jeeyucmɨ tsa̱m ijóyixyajpa Jesús. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Ju̱t́quej wɨ̱pɨctsoŋta̱p jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Pero jém it́yajwɨɨp it́ɨcmɨpɨc lugar con jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm d́a iwɨ̱aŋja̱myaj.
23668  MAT 14:2  Jesɨc jém Herodes iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: —Yɨ́p pɨ̱xiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pɨsneum. Jeeyucmɨ wɨa̱p iwat jém mɨjpɨc milagroyaj.
23670  MAT 14:4  Jém Xiwan iñɨ́máy jém Herodes: —D́a wɨ̱ iga impɨgayñe iñt́ɨ̱wɨ iyo̱mo.
23674  MAT 14:8  Jém ia̱pa iñɨ́máy jém wo̱ñi iga iwágáyiñ jém Xiwan ico̱bac. Jesɨc jém wo̱ñi iñɨ́máy jém Herodes: —Ansunpa iga yɨɨmt́i achiaayɨ jém Xiwan ico̱bac, jém acchíŋoypaap, tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m.
23681  MAT 14:15  Jesɨc piicha̱bam i̱t́i, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. Yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am. Nɨ́maayɨ iga nɨcyajiññam hasta ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj iga ijuyyajpa t́it́am icútyajpa.
23683  MAT 14:17  Jesɨc nɨmyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: —D́a ictsɨ́ypa. Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ.
23684  MAT 14:18  Nɨmpa Jesús: —Anamíñaayɨ yɨɨm.
23697  MAT 14:31  Jesɨc jeet́i rato jém Jesús imatsáy icɨ, iñɨ́máy: —Tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa. ¿T́iiga iñjɨ̱spa iga d́a awɨa̱p?
23699  MAT 14:33  Jesɨc jém it́yajwɨɨp jém barcojo̱m co̱ste̱ñyaj jém Jesús iwiñjo̱m. Nɨmyaj: —Nu̱ma mimich jém Dios miMa̱nɨc.
23704  MAT 15:2  —Jém iŋcuyujcɨɨwiñ, ¿t́iiga d́a iwatyajpa jém costumbre jém ichacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc tantúmmɨtam? D́a icheeyajpa icɨ juuts nɨmpa jém costumbre antes que wícpa.
23715  MAT 15:13  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —It́u̱mpɨy jém planta jém d́apɨc je Dios iñi̱pi tienes que wixquímta̱p.
23717  MAT 15:15  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: —Aŋmadayt́aamɨ t́i nɨmtooba yɨ́p xut́u cuento.
23725  MAT 15:23  Pero Jesús d́a icutsoŋ. Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ miñ iñɨ́mayyaj Jesús: —Chi̱ɨ t́i ixunpa yɨ́p yo̱mo iga nɨguiñam porque tsa̱m tamoogɨ́ypa.
23726  MAT 15:24  Jesɨc Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: —Dios acutsat iga anyo̱xpád́iñ jém Israelpɨc borregoyaj jém togoyñewɨɨp.
23728  MAT 15:26  Nɨmpa Jesús: —D́a wɨ̱ tantobáyáypa jém tsɨ̱xt́am icaxt́ána̱ñi iga tanchiiba chimpa.
23734  MAT 15:32  Jesɨc Jesús iŋwejáy jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: —Tsa̱m anyaachaŋja̱mpa jém miññeyajwɨɨp yɨɨm. Porque tucunaja̱ma taŋwaganait́, sɨɨp d́a inii̱yaj t́it́am icútyajpa. D́a aŋcutsattooba iga nɨcyajiñ it́ɨcmɨ sin wiiqui porque wɨa̱p icupóna̱quetyaj, cutɨŋyajpa tuŋjo̱m.
23743  MAT 16:2  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Jesɨc tsuáŋam cuando íñixt́ámpa iga agui tsabats jém ucsɨ, miñɨmtámpa iga wɨ̱cooma̱p.
23748  MAT 16:7  Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: —Tanɨ́máy je̱mpɨc porque d́a tanamiñ jém caxt́ána̱ñi.
23749  MAT 16:8  Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syajpa, iñɨ́máy: —A que mimicht́am, tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. ¿T́iiga iñjɨ̱stámpa iga d́a inii̱ jém caxt́ána̱ñi?
23755  MAT 16:14  Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: —Algunos nɨmyajpa iga mich miXiwan jém micchíŋoypaap. Nɨmyajpat́im algunos iga mich miElías. Más tuŋgac nɨmyajpa iga mich miJeremías o tuŋgac jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ.
23756  MAT 16:15  E̱ybɨc jɨypa Jesús, iñɨ́máy: —Pero mimicht́am, ¿mijunɨmtámpa, ai̱apaap aɨch?
23757  MAT 16:16  Jesɨc jém Ximoj Peto iñɨ́máy: —Mich miCristo jém vivopɨc Dios miMa̱nɨc.
23758  MAT 16:17  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Peto: —Dios miwɨ̱wadáy miXimoj jém Jonás mima̱nɨc, porque yɨ́p jɨ̱xi d́a i̱ miŋmadáy, pero jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ miŋquejáy.
23762  MAT 16:21  Dende jesɨgam moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa: —Anɨcpa jém attebet Jerusalén ju̱t́ pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi amalwadáypa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p y jém tucunaja̱ma apɨspa.
23765  MAT 16:24  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —Siiga i̱ atúŋɨyt́ooba, wɨ̱ iga ichaguiñ iga iwatpa juuts je ixunpa, wɨ̱t́im iga iyaachɨ́yiñ cuando yaachwatta̱p juuts ɨch anyaachɨ́ypa, jesɨc atúŋɨɨyɨ.
23774  MAT 17:5  Iganam jɨypa jém Peto, actɨŋ tu̱m ucsɨ agui tsocpa. Iŋmon it́u̱mpɨy. Jesɨc imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨmpa: —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc, tsa̱m antoypa. Matóŋayt́aamɨ t́i miñɨ́máypa.
23778  MAT 17:9  Iganam quetyajpa jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: —Odoy i̱ aŋmadaayɨ t́i íñix jém co̱tsɨcyucmɨ hasta que accaata̱p y pɨspa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ.
23786  MAT 17:17  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: —A que mimicht́am, hasta sɨɨp d́a iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, pero d́at́im iŋcupɨcta. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, pero d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaayɨ jém tsɨ̱xi.
23789  MAT 17:20  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —D́a wɨa̱p iñt́opta porque d́a iŋwɨ̱cupɨcpa iga Dios miyo̱xpátpa. Nu̱ma mannɨ́máypa siiga iŋcupɨcpa uxaŋ juuts tu̱m xut́u mostaza ipac, wɨa̱p iññɨ́máy yɨ́p co̱tsɨc: “Caayɨ de yɨɨm, nɨ̱cɨ jeexɨc.” Jesɨc cáypa jém co̱tsɨc. Wɨa̱p iŋwatta it́u̱mpɨy cosa siiga nu̱ma iŋcupɨcpa iga Dios miyo̱xpátpa.
23795  MAT 17:26  Icutsoŋ jém Peto: —Jém tuŋgac pɨ̱xiñ jém d́apɨc je̱mpɨc. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Jesɨc jém it́ɨ̱wɨtam d́a iyojpa.
23797  MAT 18:1  Jeet́im ja̱ma icunúcyaj Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: —Cuando núcpa jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, ¿i̱ tsɨ́ypa más mɨjpɨc aŋjagooyi de aɨcht́am?
23798  MAT 18:2  Jesɨc Jesús iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy: —Mi̱ñɨ mit́e̱ñi yɨɨm jém aŋcuyujcɨɨwiñ iwiñjo̱m.
23799  MAT 18:3  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —Nu̱ma mannɨ́máypa, siiga d́a iŋcucacpa jém iñjɨ̱xi y d́a michɨ́ypa juuts tu̱m xut́u tsɨ̱xi, d́a wɨa̱p iñt́ɨgɨy ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23818  MAT 18:22  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: —D́a mannɨ́máypa iga hasta siete veces, pero mannɨ́máypa hasta setenta veces por siete.
23831  MAT 18:35  Jesɨc Jesús yaj iŋmat jém cuento. Nɨmpa: —Miwadáypat́im je̱mpɨc jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ siiga d́a iŋwadáypa perdón íña̱namaŋjo̱m jém iñt́ɨ̱wɨtam, jém mimalwadayñewɨɨp.
23841  MAT 19:10  Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: —Siiga tsa̱m táŋca iga ichacpa iyo̱mo tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc más wɨ̱ iga odoy yoomɨ́yiñ.
23842  MAT 19:11  Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —D́a it́u̱mpɨy pɨ̱xiñ wɨa̱p iit́ sin yo̱mo, nada más jém icupiŋnewɨɨp Dios.
23845  MAT 19:14  Pero nɨmpa Jesús: —Jɨ́gayt́aamɨ iga míñiñ aámyaj jém xuxut́ tsɨ̱xt́am, odoy aŋjɨyja̱cɨ. Porque jém iŋjacyajpáppɨc Dios jex juuts yɨ́p xuxut́ tsɨ̱xt́am.
23847  MAT 19:16  Jesɨc ocmɨ núc tu̱m pɨ̱xiñ d́anam tsa̱mi. Miñ iám jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: —Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga anait́pa jém vida jém d́apɨc cuyajpa?
23849  MAT 19:18  Jesɨc nɨmpa jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc tsa̱mi: —¿Juppɨc aŋquímayooyi? Nɨmpa Jesús: —Odoy accaooyɨ, odoy pejooyɨ, odoy nuumɨ, odoy cumɨgóyooyɨ.
23851  MAT 19:20  Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: —Ɨch je̱mpɨgam aŋwatne dende atsɨ̱xiñam. ¿T́i más atogóyáy?
23852  MAT 19:21  Iñɨ́máy Jesús: —Siiga capspa iŋwat it́u̱mpɨy juuts ixunpa Dios, cumáyaayɨ it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, chi̱ɨ jém tumiñ jém yaacha̱yajpaap. Jesɨc iniit́pa sɨŋyucmɨ jáyaŋ wɨbɨc riqueza. Jesɨc mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ.
23854  MAT 19:23  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —Nu̱ma mannɨ́máypa, tsa̱m pɨ̱mi táŋca iga tɨgɨypa tu̱m ricopɨc ju̱t́ iŋjacpa Dios.
23859  MAT 19:28  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: —Nu̱ma mannɨ́máypa iga mimicht́am, jém antúŋɨyt́ampaap, cuando jooma̱se̱tpa yɨ́p nas, ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ aco̱ñpa jém mɨjpɨc co̱ñcuyyucmɨ con Dios ipɨ̱mi. Jesɨc mimicht́am mico̱ñt́ámpa jém doce co̱ñcuyyucmɨ iga iniŋjactámpa jém doce grupo de jém Israelpɨc pɨxiñt́am.
23882  MAT 20:21  Jesɨc Jesús icwácpa jém yo̱mo. Nɨ́mayt́a̱: —¿T́i iñxunpa? Nɨmpa jém yo̱mo: —Cuando iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, ansunpa iga yɨ́p wɨste̱n amma̱nɨc ipɨctsóŋiñ tu̱m mɨjpɨc cargo. Tu̱m co̱ñpa mich iniŋwɨ̱mɨ y tu̱m iniŋna̱ymɨ.
23883  MAT 20:22  Pero Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: —Mimicht́am d́a iñjo̱doŋtam t́i iŋwácpa. ¿Que mimicht́am wɨa̱p iñyaachɨ́y jém yaacha̱ji jém ɨchpɨc ampɨctsoŋpa? ¿Wɨa̱p íñuc jém copa jém ɨchpɨc ánucpa? Nɨmpa jém wɨste̱n: —Awɨa̱támpa.
23884  MAT 20:23  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Nu̱ma íñucpa jém copa jém ɨchpɨc ánucpa y wɨa̱p impɨctsoŋ jém yaacha̱ji juuts ampɨctsoŋpa aɨch. Ɨch d́a wɨa̱p manchi jém derecho iga nɨcpa mico̱ñi anaŋwɨ̱mɨ y anaŋna̱ymɨ. Ichiiba anJa̱tuŋ Dios jém icupiŋnewɨɨp.