42	GEN 2:11	Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
44	GEN 2:13	Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
100	GEN 4:20	I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.
101	GEN 4:21	A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.
104	GEN 4:24	Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.
121	GEN 5:15	Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda.
122	GEN 5:16	A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery.
124	GEN 5:18	Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha.
125	GEN 5:19	A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.
126	GEN 5:20	I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel.
135	GEN 5:29	Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho, od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.
138	GEN 5:32	A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.
148	GEN 6:10	(Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)
155	GEN 6:17	Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.
173	GEN 7:13	Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
215	GEN 9:9	Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,
224	GEN 9:18	Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.
229	GEN 9:23	Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.
233	GEN 9:27	Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.
236	GEN 10:1	Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.
237	GEN 10:2	Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.
239	GEN 10:4	Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.
244	GEN 10:9	To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem.
251	GEN 10:16	A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,
256	GEN 10:21	Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.
260	GEN 10:25	Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan.
261	GEN 10:26	Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe,
264	GEN 10:29	A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi.
296	GEN 11:29	I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
329	GEN 13:10	Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská.
330	GEN 13:11	I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.
360	GEN 14:23	Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,
363	GEN 15:2	Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
368	GEN 15:7	(Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
382	GEN 15:21	Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
399	GEN 17:1	Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
402	GEN 17:4	Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
417	GEN 17:19	Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
424	GEN 17:26	Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
435	GEN 18:10	A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
451	GEN 18:26	I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
502	GEN 20:6	I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.
507	GEN 20:11	Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.
570	GEN 22:22	A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
580	GEN 23:8	A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar,
600	GEN 24:8	Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
616	GEN 24:24	Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
623	GEN 24:31	Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
661	GEN 25:2	Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha.
662	GEN 25:3	Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim.
674	GEN 25:15	Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma.
685	GEN 25:26	Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila.
686	GEN 25:27	A když dorostli ti děti, byl Ezau lovec umělý, chodě po polích; Jákob pak byl muž prostý a v staních bydlil.
687	GEN 25:28	I byl Izák laskav na Ezau, proto že z lovu jeho míval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jákoba.
688	GEN 25:29	Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený,
689	GEN 25:30	A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.)
690	GEN 25:31	Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své.
692	GEN 25:33	Dí Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi.
693	GEN 25:34	Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím.
702	GEN 26:9	Protož povolav Abimelech Izáka, řekl: Aj, v pravdě manželka tvá to jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpověděl jemu Izák: Nebo jsem řekl sám u sebe: Abych snad neumřel pro ni.
717	GEN 26:24	A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a řekl: Já jsem Bůh Abrahama otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobě, a rozmnožím símě tvé pro Abrahama služebníka svého.
727	GEN 26:34	Ezau pak jsa v letech čtyřidcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského.
734	GEN 27:6	Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:
737	GEN 27:9	Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.
739	GEN 27:11	I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.
740	GEN 27:12	Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.
741	GEN 27:13	Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.
743	GEN 27:15	A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.
745	GEN 27:17	I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.
747	GEN 27:19	I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau, prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.
749	GEN 27:21	I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.
750	GEN 27:22	Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.
752	GEN 27:24	A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.
758	GEN 27:30	A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.
760	GEN 27:32	I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.
764	GEN 27:36	Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?
769	GEN 27:41	Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.
770	GEN 27:42	I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.
774	GEN 27:46	I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?
775	GEN 28:1	Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.
779	GEN 28:5	I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
780	GEN 28:6	Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;
781	GEN 28:7	A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;
784	GEN 28:10	Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.
787	GEN 28:13	A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.
790	GEN 28:16	Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.
791	GEN 28:17	(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného, jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)
792	GEN 28:18	Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.
794	GEN 28:20	Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,
797	GEN 29:1	Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.