98	GEN 4:18	I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.
99	GEN 4:19	Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.
103	GEN 4:23	I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.
104	GEN 4:24	Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.
131	GEN 5:25	Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.
132	GEN 5:26	A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.
134	GEN 5:28	Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna,
136	GEN 5:30	A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.
137	GEN 5:31	I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.
144	GEN 6:6	Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.
171	GEN 7:11	Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.
248	GEN 10:13	Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,
254	GEN 10:19	A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy.
257	GEN 10:22	A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
294	GEN 11:27	Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
298	GEN 11:31	I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
303	GEN 12:4	I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)
304	GEN 12:5	A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.
320	GEN 13:1	Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni.
324	GEN 13:5	Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany.
326	GEN 13:7	Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.
327	GEN 13:8	Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme.
329	GEN 13:10	Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská.
330	GEN 13:11	I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.
331	GEN 13:12	Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě.
332	GEN 13:13	Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí.
333	GEN 13:14	I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.
349	GEN 14:12	Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.
353	GEN 14:16	I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.
459	GEN 19:1	Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
463	GEN 19:5	I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.
464	GEN 19:6	I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.
467	GEN 19:9	I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
468	GEN 19:10	Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.
470	GEN 19:12	I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.
472	GEN 19:14	Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.
473	GEN 19:15	A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.
476	GEN 19:18	I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.
481	GEN 19:23	Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.
487	GEN 19:29	Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.
488	GEN 19:30	Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.
494	GEN 19:36	A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.
621	GEN 24:29	A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
624	GEN 24:32	Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
625	GEN 24:33	A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
642	GEN 24:50	Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
662	GEN 25:3	Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim.
679	GEN 25:20	Byl pak Izák ve čtyřidcíti letech, když sobě vzal za manželku Rebeku, dceru Bathuele Syrského, z Pádan Syrské, sestru Lábana Syrského.
771	GEN 27:43	Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.
776	GEN 28:2	Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.
779	GEN 28:5	I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
793	GEN 28:19	Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
801	GEN 29:5	I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
806	GEN 29:10	Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
809	GEN 29:13	I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
810	GEN 29:14	Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
811	GEN 29:15	Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
812	GEN 29:16	(Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
813	GEN 29:17	Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
815	GEN 29:19	Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
817	GEN 29:21	Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
818	GEN 29:22	Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
819	GEN 29:23	U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
820	GEN 29:24	Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
821	GEN 29:25	A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
822	GEN 29:26	Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
825	GEN 29:29	Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
826	GEN 29:30	Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
827	GEN 29:31	Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
828	GEN 29:32	Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
830	GEN 29:34	A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
840	GEN 30:9	Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.
841	GEN 30:10	A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.
842	GEN 30:11	Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.
843	GEN 30:12	Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.
844	GEN 30:13	A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
845	GEN 30:14	Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.
847	GEN 30:16	Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.
848	GEN 30:17	A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.
849	GEN 30:18	I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.
850	GEN 30:19	A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.
851	GEN 30:20	I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.
856	GEN 30:25	Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
858	GEN 30:27	I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.
865	GEN 30:34	I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.
867	GEN 30:36	Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.
871	GEN 30:40	Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
873	GEN 30:42	Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.
875	GEN 31:1	Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;
876	GEN 31:2	A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé: