23224	MAT 1:11	Te Josías ni̱ sá'a‑de Jeconías jíín ñaní‑i, ná kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia.
23225	MAT 1:12	Te ni̱ kuu kɨvɨ̱ já kuángoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia, te Jeconías ni̱ sá'a‑de Salatiel. Te Salatiel ni̱ sá'a‑de Zorobabel.
23229	MAT 1:16	Te Jacob ni̱ sá'a‑de José, yii María, ña'an‑ún ni̱ skáku‑ña Jesús, I'a̱ nání Cristo.
23230	MAT 1:17	Súan va̱i ta̱ká tata̱. Onde̱ Abraham te onde̱ David íó uxi̱ kuu̱n tatá. Te onde̱ David te onde̱ kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia íó uxi̱ kuu̱n tatá. Te onde̱ kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia te onde̱ ni̱ kaku Cristo, suni íó uxi̱ kuu̱n tatá.
23232	MAT 1:19	Te José, yii‑ñá‑ún, ɨɨn cha̱a va̱'a kúu‑de. Te tú ní kuní‑de sándɨva̱'a‑de jíín‑ña, chi̱ sua kuní‑de xndóo sa̱'í‑de‑ña.
23233	MAT 1:20	Te nini súan nákani ini̱‑de, te ni̱ chaa̱‑ni ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá nuu̱‑dé ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de jíín jáni: José, se̱'e David, ma̱ yú'ú‑ro̱ kuáka‑ró ñásɨ́'ɨ́‑ro̱ María, chi ja̱ ñú'un chi̱i‑ña jián, onde̱ nuu̱ máá Espíritu Santo va̱i.
23234	MAT 1:21	Te skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e yíí. Te skúnání‑ró‑i Jesús. Chi̱ máá‑i, nama‑i ta̱ká ña̱yɨvɨ ká'i̱o kua̱chi, áchí‑ya̱.
23236	MAT 1:23	Koo ɨɨn ña'an jáá. Te juku̱'un se̱'e‑ña. Te skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e yíí. Te kunání‑i Emmanuel (ja̱ kuní ka'a̱n: Jíín máá‑yó ndújíín Dios). Achí.
23237	MAT 1:24	Te ni̱ nata'u̱ núu̱ José. Te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ sá'a‑de nátu̱'un ni̱ tá'ú tíñu ndajá'a̱ máá Tatá nuu̱‑dé. Te ni̱ jaka‑de ñasɨ́'ɨ́‑de.
23238	MAT 1:25	Te tú ní kixí‑de jíín‑ña, onde̱ ni̱ kaku se̱'e yíí núú‑ña. Te ni̱ skúnání‑de‑i Jesús.
23239	MAT 2:1	Te ni̱ kaku Jesús ini̱ ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judea. Te kɨvɨ̱‑ún tá'ú tíñu rey Herodes. Yúan‑na te yaku̱ cha̱a ndíchí, ni̱ kikoyo‑de ichi nú kána ndika̱ndii. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Jerusalén.
23240	MAT 2:2	Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndénu̱ kándee rey ña̱yɨvɨ judío ja̱ ní kaku. Chi ni̱ kajini̱‑ri̱ tiñu̱ú xíní‑i ja̱ ní kenda ichi núu̱ kána ndika̱ndii. Te va̱i koyo‑ri̱ ja̱ chíñú'ún‑rí‑i, áchí‑de.
23242	MAT 2:4	Te ni̱ na̱stútú‑de ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a káchaa tutu̱ ini̱ ñuu̱. Te ni jika̱ tu̱'ún‑de cha̱a‑ún nú ndénu̱ káku Cristo.
23243	MAT 2:5	Te máá cháa‑ún, ni̱ kakachi̱‑de nuu̱ rey: Ini̱ ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judea, chi̱ nuu̱ tutú ja̱ ní chísó cháa ni̱ jani tu̱'un‑ya̱, yóso súan:
23244	MAT 2:6	Te róó ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judá, na̱ tú lúlí‑ga̱‑ro̱ núu̱ cháa kákuñá'nu ñuu̱ Judá, chi̱ ini̱‑ro̱ kénda ɨɨn I'a̱ tá'ú tíñu nuu̱‑yo̱. Te koto‑ya̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱ Israel, áchí tutu̱.
23245	MAT 2:7	Yúan‑na te Herodes, ni̱ kana sa̱'í‑de xini̱ cháa ndíchí‑ún. Te ni̱ ni'i̱n vá'a‑de tu̱'un ndé kɨvɨ̱ ní kenda tiñu̱ú xíní‑ún.
23246	MAT 2:8	Te ni̱ tájí‑de cha̱a‑ún kája'a̱n‑de ñuu̱ Belén. Te ni̱ ka'a̱n rey: Kuángoyo‑ní yúan, te kaka̱ tu̱'ún vá'a‑ní sɨkɨ̱ súchí lúlí‑ún. Te ní ni̱ kajini̱‑ní nuu̱‑í, te kastu̱'ún‑ní nuu̱‑ná náva̱'a suni ná kíchi̱ñú'ún‑ná‑i, áchí rey.
23247	MAT 2:9	Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n rey. Te kája'a̱n‑de. Te máá tíñu̱ú xíní já ní kajini̱‑de ichi núu̱ kána ndika̱ndii, yoxnúú‑tɨ́ nuu̱‑dé onde̱ ni̱ jaa̱‑tɨ̱ núu̱ kátúu súchí lúlí‑ún. Te yúan ni̱ jukuiñi̱‑tɨ̱.
23248	MAT 2:10	Te nuu̱ ní kajini̱‑de tiñu̱ú xíní‑ún, te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑de.
23249	MAT 2:11	Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e. Te ni̱ kajini̱‑de nuu̱ súchí lúlí‑ún jíín náa̱‑i María. Te ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱‑í. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de‑i. Te ni̱ ka̱juña‑de janu̱‑dé. Te ni̱ kasoko̱‑dé oro, jíín súsia ku̱tú, jíín súsia ua̱ nuu̱‑í.
23250	MAT 2:12	Te ni̱ ka̱skóto ja̱ni‑de. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ tú no'o̱n‑de nuu̱ Herodes. Yu̱án ɨngá ichi káno'o̱n‑de ñuu̱‑de.
23251	MAT 2:13	Te kája'a̱n‑de. Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá, ni̱ skóto‑ya̱ José nuu̱ kixí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Nduko̱o, te ki'in‑ró súchí lúlí jián jíín náa̱‑i, te ki'i̱n‑ro̱ ondé ñuu̱ Egipto. Te kunchaa̱‑ro̱ yúan onde̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱. Chi̱ a yani nandúkú Herodes su̱chí lúlí jián já ká'ni‑dé‑i. Achí.
23252	MAT 2:14	Te José, ni̱ nata'u̱ núu̱‑dé. Te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ ki'in‑de su̱chí lúlí jíín náa̱‑i kája'a̱n ñúú‑de onde̱ ñuu̱ Egipto.
23253	MAT 2:15	Te ni̱ ka̱ndee‑de yúan onde̱ ni̱ ji'i̱ Herodes. Te ni̱ skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n máá Tatá jíín cháa ni̱ jani tu̱'un‑ya̱: Onde̱ ñuu̱ Egipto ni̱ kana‑ri̱ Se̱'e‑ri̱ va̱i‑i, áchí.
23254	MAT 2:16	Yúan‑na te Herodes ja̱ ní jini̱‑de ja̱ súan ni̱ ka̱sákátá cháa ndíchí núu̱‑dé, te ni̱ kiti̱ xaa̱n iní‑de. Te ni̱ tájí‑de soldado kája'a̱n. Te ni̱ ka̱ja'ni táká su̱chí yíí lúlí úu̱ kuia̱ jíín já lúlí‑ga̱ ká'i̱o‑i ini̱ ñuu̱ Belén jíín táká ndañúu̱, nátu̱'un ni̱ ni'i̱n vá'a‑de tu̱'un kɨvɨ̱ ní ka'a̱n cha̱a ndíchí‑ún jíín‑de.
23256	MAT 2:18	Ini̱ ñuu̱ Ramá ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ja̱ kánda'i̱ te kánde'e̱ kó'ó. Raquel, ndé'e̱‑ña já sé'e‑ña. Te tú kuní‑ña ndúsɨɨ̱ iní‑ña, chi ni̱ ndɨ'ɨ‑i, ni̱ ka̱naa. Achí.
23257	MAT 2:19	Te vásá ní ji'i̱ rey Herodes. Te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá, ni̱ skóto ja̱ni‑ya̱ José onde̱ nuu̱ kándee‑de ñuu̱ Egipto.
23259	MAT 2:21	Yúan‑na te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ ki'in‑de su̱chí lúlí‑ún jíín náa̱‑i. Te kua̱no'on‑dé ñuu̱ Israel.
23260	MAT 2:22	Te ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un ja̱ Arquelao tá'ú tíñu ini̱ ñuu̱ Judea, ni̱ jukuiñi̱‑de nuu̱ táa̱‑de Herodes. Te ni̱ yu̱'ú José ki'i̱n‑de yúan. Te Dios, ni̱ skóto ja̱ni‑ya̱ José. Yu̱án kuá'a̱n‑de ɨɨn ndañúu̱ Galilea.
23261	MAT 2:23	Te ni̱ jaa̱‑de ɨɨn ñuu̱ nání Nazaret. Te yúan ni̱ kanchaa̱‑de. Te ni̱ skíkuu tu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios: Cha̱a ñuu̱ Nazaret kunání‑yá, áchí.
23262	MAT 3:1	Te jíka kɨvɨ̱ ní chaa̱ Juan cha̱a skuánducha kándii̱‑de nuu̱ ñú'un té'é ndañúu̱ Judea. Te ni̱ jani‑de tu̱'un.
23264	MAT 3:3	Chi̱ sɨkɨ̱ cháa yá'a ni̱ ka'a̱n Isaías, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá: Ɨɨn ndajá'a̱, kana jaa‑de onde̱ nuu̱ ñú'un té'é: Sátu̱'a‑ró íchi máá Jíto'o̱‑yo̱, te sándóó‑ró íchi‑yá. Achí.
23265	MAT 3:4	Te sa'ma ní ñu̱'un Juan, ni̱ kuu ixi camello. Te ni̱ nu'ni̱ ɨɨn sánchi̱i ñii chíi‑de. Te ndeyu ní yee‑dé ni̱ kuu ndɨkuá'yú jíín ndúxi yoko̱.
23266	MAT 3:5	Yúan‑na te ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén jíín táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Judea jíín táká ña̱yɨvɨ yúñúu̱ Jordán, ni̱ kenda koyo‑i nuu̱‑dé.
23267	MAT 3:6	Te ni̱ skuánducha‑dé‑i ini̱ yu̱cha Jordán. Te kánakani ndaa̱‑i kua̱chi‑i yúan.
23268	MAT 3:7	Te ni̱ jini̱‑de ja̱ vái koyo kua'a̱ cháa fariseo jíín cháa saduceo nuu̱ skuánducha‑dé‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Se̱'e koo̱ kákuu‑ró. Ndéja̱ ní kastá'a̱n nuu̱‑ro̱ já kúnu‑ró kóto‑ró juicio ja̱ cháa̱.
23270	MAT 3:9	Te ma̱ káni ini̱‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱: Abraham kúu táa̱‑yo̱. Chi̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já kúu‑ni sá'a Dios ja̱ táká yuu̱ yá'a nduu se̱'e Abraham.
23272	MAT 3:11	Ko I'a̱ va̱i ichi yatá‑rí, ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá rúu̱. Te tú kúñá'nu‑ri̱ kundiso‑ri̱ ndija̱n‑yá. Máá‑yá skuánducha‑yá róó jíín Espíritu Santo jíín ñú'u̱n.
23273	MAT 3:12	Te tɨ́ɨn‑ya̱ pala chíxí'ú trigo. Te xndéché‑yá te nastútú‑yá trigo ndɨ̱vɨ ini̱ yaka̱‑ya̱. Te ka'mu‑ya̱ paja‑ún nuu̱ ñú'u̱n ja̱ má ndá'va̱ kutɨ‑gá, áchí Juan.
23274	MAT 3:13	Yúan‑na te ni̱ kenda Jesús ini̱ ñuu̱ Galilea. Te ni̱ chaa̱‑ya̱ yúcha Jordán nuu̱ Juan náva̱'a skuánducha‑dé‑ya̱.
23275	MAT 3:14	Ko Juan, tú ní kuní‑de, chi ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Sua kánúú já skuánducha máá‑ní náá, naja̱ vái‑ní nuu̱‑ná núsáá, áchí‑de.
23276	MAT 3:15	Ko ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Vina te sá'a‑ró, chi̱ súan kánúú skíkuu‑yó táká tiñu va̱'a, áchí‑ya̱. Yúan‑na te vásá ní skuánducha‑dé‑ya̱.
23277	MAT 3:16	Te nuu̱ ní kuu ni̱ janducha Jesús, te ni̱ nana‑ni‑ya̱ iní nducha. Te ni̱ nuña andɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ya̱ Espíritu Dios júngava va̱i nátu̱'un paloma. Te ni̱ jinu̱ sɨkɨ̱‑yá.
23278	MAT 3:17	Te ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un ichi ándɨ́vɨ́ ní ka'a̱n: Ya̱'á kúu Se̱'e‑ri̱ ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑i, áchí.
23279	MAT 4:1	Yúan‑na te ni̱ jaa̱ Jesús onde̱ nuu̱ ñú'un té'é ní sá'a Espíritu, náva̱'a koto nchaa̱ tá'an kui'na̱ jíín‑yá.
23280	MAT 4:2	Te uu̱ xiko ndúú, uu̱ xiko ñúú, ni̱ i̱o ndicha̱ ini̱‑ya̱. Yúan‑na te vásá ní ji'i̱‑ya̱ sóko.
23283	MAT 4:5	Yúan‑na te kui'na̱‑ún, kua'a̱n jíín‑yá máá ñúu̱ ii̱. Te yúan ni̱ kaa jíín‑yá xini̱ torre ve'e ii̱.
23284	MAT 4:6	Te ni̱ ka'a̱n jíín‑yá: Nú Se̱'e Dios kúu‑ró, te súngava‑ró máá‑ró ondé nuu̱ ñú'un, chi̱ yóso núu̱ tutú: Tájí‑yá ndajá'a̱‑yá kii sɨkɨ̱‑ro̱, te kunu nchaa̱‑ya̱ róó náva̱'a tú stují‑ro̱ já'a̱‑ro̱ núu̱ yúu̱, áchí.
23285	MAT 4:7	Te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús jíín kuí'na̱‑ún: Suni yóso‑gá nuu̱ tutú: Ma̱ kóto nchaa̱‑ro̱ máá Tatá‑ro̱ Dios, áchí‑ya̱.
23286	MAT 4:8	Te ɨnga̱ jínu ni̱ jaka kui'na̱‑ún‑ya̱ kuá'a̱n jíín‑yá xini̱ ɨ́ɨn yuku súkún xáa̱n. Te ni̱ stá'a̱n ta̱ká ñuu̱ luu nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ núu̱‑yá.
23287	MAT 4:9	Te ni̱ kachi̱ jíín‑yá: Ta̱ká ñuu̱ yá'a kua̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱ nú jukuiñi̱ jítɨ́‑ró te chiñú'ún‑ró rúu̱, áchí.
23288	MAT 4:10	Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús jíín kuí'na̱‑ún: Satanás, kuxio kuá'án, chi̱ yóso núu̱ tutú: Chiñú'ún‑ró máá Tatá Dios máá‑ró, te nuu̱ máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kuátíñu‑ró, áchí‑ya̱.
23289	MAT 4:11	Yúan‑na te ni̱ kuxio kui'na̱‑ún kua'a̱n. Te ni̱ cha̱koyo ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ ní ka̱jatíñu nuu̱‑yá.
23291	MAT 4:13	Te ni̱ xndóo‑ya̱ ñúu̱ Nazaret. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ñúu̱ Capernaum. Te ñuu̱‑ún ncháá yani yu'u mar ma̱'ñú ñúu̱ Zabulón jíín ñúu̱ Neftalí. Te ni̱ kanchaa̱‑ya̱ yúan,
23294	MAT 4:16	Te ña̱yɨvɨ‑ún káxiu̱kú‑i ñu̱ñáa, te ni̱ kajini̱‑i ɨɨn luz ká'nu. Te ni̱ kundiji̱n nuu̱ ñáyɨvɨ kákuni̱ naa, áchí‑de.
23295	MAT 4:17	Onde̱ sáá ní kejá'á Jesús jáni‑ya̱ tú'un: Nakani ini̱ jíná'an‑ró, chi̱ a yani koo ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, áchí‑ya̱.
23296	MAT 4:18	Te jíka Jesús yu'u mar Galilea kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ úu̱ tá'a̱n ñani̱, ɨɨn Simón ja̱ nání‑de Pedro, te ɨnga̱ Andrés ñani̱‑de. Te káskuíta ka'nu‑de ñunu‑dé ini̱ mar. Chi cha̱a kátɨɨn tiyáká kákuu‑de.
23298	MAT 4:20	Yúan‑na te ni̱ ka̱xndóo‑ni‑de ñunu‑dé. Te ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱.
23299	MAT 4:21	Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ úu̱‑ga̱ tá'a̱n ñani̱, Jacobo se̱'e Zebedeo, jíín ñaní‑de Juan. Te ká'i̱in‑de ini̱ barco jíín táa̱‑de Zebedeo, kánaku'ni̱‑de ñunu‑dé. Te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé.
23301	MAT 4:23	Te ni̱ jika kuu Jesús nɨ́ɨ́ ñúu̱ Galilea, ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un ini̱ ve̱'e sinagoga máá‑de. Te jáni‑ya̱ tú'un ja̱ kóo ñuu̱ Dios. Te násáva̱'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ káku'u̱ jíín táká nuu̱ ú'u̱‑i.
23302	MAT 4:24	Te ni̱ jicha̱ tu̱'un‑ya̱ kuá'a̱n nɨ́ɨ́ ñúu̱ Siria. Te nuu̱‑yá ni̱ ka̱kinchaka‑i ta̱ká ña̱yɨvɨ káku'u̱. Ña̱yɨvɨ káta'a̱n tɨnɨ̱ nuu̱ kué'e̱, jíín táká ña̱yɨvɨ káyaji ní'ni, jíín já tá'a̱n tachi̱ kíni, jíín já jí'i̱ yi̱'í, jíín já ndúyúnú, ndɨ'ɨ‑i, ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑í.
23304	MAT 5:1	Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱. Te ni̱ kaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá yúan.
23306	MAT 5:3	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ káta'a̱n ndá'ú ini̱ añú‑i, chi̱ kuu kɨ̱vɨ‑i ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.
23307	MAT 5:4	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kánde'e̱, chi̱ ndusɨɨ̱ iní‑i sá'a‑ya̱.
23309	MAT 5:6	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kákuu xaa̱n iní‑i skíkuu‑i ta̱ká tiñu ndaa̱, chi̱ kuu ja̱ kákuni̱‑i.
23311	MAT 5:8	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ ndóo ini̱ añú‑i, chi̱ kuni̱‑i nuu̱ Dios.
23312	MAT 5:9	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kánasámani̱ tá'an, chi̱ kunání‑i se̱'e Dios.
23313	MAT 5:10	Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kájika jínu sɨkɨ̱ já kásá'a‑i tiñu ndaa̱, chi̱ kuu kɨ̱vɨ‑i ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.
23314	MAT 5:11	Xáán ndatu̱ máá‑ró jíná'an‑ró nú káka'a̱n ndɨva̱'a‑i jíín‑ró te káchindiki̱n‑i róó te kákaji̱‑i róó sɨkɨ̱ rúu̱ va̱sa tú kua̱chi‑ró.
23315	MAT 5:12	Sɨɨ̱ xáa̱n kóo ini̱‑ro̱, chi̱ ká'nu xaa̱n tá'u̱‑ro̱ íó onde̱ andɨ́vɨ́. Chi̱ súan ni̱ ka̱chindiki̱n‑i cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios ni̱ kikoyo xna'a̱n‑ga̱ vásá róó.
23316	MAT 5:13	Máá‑ró kákuu nátu̱'un ñii̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ko nú ñii̱‑ún ná náa xikó u'a̱, ndasa ndu'u'a̱ ɨnga̱ jínu. Tuká tiñu kutɨ, chi̱ sua kacha̱‑ro̱ kí'i̱n te kuañu̱‑i sɨkɨ̱.
23317	MAT 5:14	Máá‑ró kákuu nátu̱'un luz ñu̱yɨ́vɨ. Ɨɨn ñuu̱ kándee xini̱ yúku, ma̱ kúu kundee sa̱'í.
23318	MAT 5:15	Ni tú skuikín‑ro̱ ɨ́ɨn yitɨ te chindee‑ró kayú chi̱i nu̱ndóó, chi̱ sua kundii̱ nuu̱ candelero te stúu̱n nuu̱ já káxiu̱kú iní ve̱'e.
23319	MAT 5:16	Súan stá'a̱n‑ro̱ luz máá‑ró núu̱ táká ña̱yɨvɨ, náva̱'a ná kuní‑i tiñu va̱'a kásá'a‑ró, te ná nákana jaa‑i máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́.
23320	MAT 5:17	Ma̱ káni ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró já vái‑ri̱ xnáa‑rí ley jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios. Na̱ tú va̱i‑ri̱ xnáa‑rí chi̱ sua skíkuu‑ri̱.
23322	MAT 5:19	Te nú ɨɨn cha̱a tú jándatu̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn tu̱'un tá'ú tíñu yá'a, va̱sa tu̱'un lúlí kúu, te nú stá'a̱n‑de nuu̱ sáva‑ga̱ ña̱yɨvɨ sá'a‑i súan, cha̱a‑ún kuu‑de nátu̱'un ɨɨn mozo lúlí iní ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́. Ko nú sua jándatu̱‑de te stá'a̱n‑de, yúan‑na te kuu‑de ɨɨn cha̱a kúñá'nu onde̱ ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.
23323	MAT 5:20	Chi̱ a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú tú va̱'a‑ga̱ koo tiñu ndaa̱ kásá'a máá‑ró vásá tíñu kásá'a cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo, te ma̱ kɨ́vɨ kutɨ‑ro iní ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.
23325	MAT 5:22	Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ɨɨn cha̱a kití ini̱‑de nuu̱ ñaní‑de, ná kí'in‑de nuu̱ justicia. Te nú ɨɨn cha̱a ka'a̱n ndɨva̱'a‑de nuu̱ ñaní‑de, ná kí'i̱n‑de nuu̱ junta. Te nú ɨɨn cha̱a ka'a̱n‑de: Róó tasɨ̱, achi̱‑de, ná kí'i̱n‑de juicio infierno.
23326	MAT 5:23	Ko nú kándá'á‑ró já sokó‑ro̱ ní chaa̱‑ro̱ jíín núu̱ altar, te nú yúan ni̱ nuku̱'un ini̱‑ro̱ já jíto u'u̱ ñani̱‑ro̱ róó,
23327	MAT 5:24	Te skéndo̱o‑ró já sokó‑ro̱‑ún nuu̱ altar yúan, te ki'i̱n‑ro̱ te ndumani̱‑ro̱ jíín ñaní‑ro̱ xna'a̱n‑ga̱. Yúan‑na te vásá cháa̱‑ro̱ te soko̱‑ro̱.
23328	MAT 5:25	Yachi̱ ndatu̱'ún vá'a‑ró jíín cháa jíto u'u̱ róó nini ká'i̱in‑ró jíín‑de ichi. Chi̱ nú túu, te kua̱'a‑de róó nuu̱ juez. Te juez kua̱'a‑de róó nuu̱ policía, te kundee‑ró véka̱a.
23329	MAT 5:26	Te ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já má kénda kutɨ‑ro yúan, onde̱ nú tú chunáa‑ro táká centavo.
23331	MAT 5:28	Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú ndé'é ɨ́ɨn cha̱a nuu̱ ɨ́ɨn ña'an já kusú‑de jíín‑ña kuní‑de, yúan‑na te a ni̱ isɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑de jíín ñá'an‑ún ini̱ añú‑de.
23332	MAT 5:29	Te nú nduchi‑ro lado vá'a‑ró kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, tava te skána‑ró ná kí'i̱n. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ja̱ náa ɨ́ɨn nduchi‑ro, nasu̱ já kóo ndɨ'ɨ yikɨ kúñu‑ró kí'i̱n nuu̱ infierno.
23333	MAT 5:30	Te nú nda'a vá'a‑ró kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, xɨtɨ te skána‑ró ná kí'i̱n. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ná náa ɨ́ɨn nda'a‑ro nasu̱ já kóo ndɨ'ɨ yikɨ kúñu‑ró kí'i̱n nuu̱ infierno.
23335	MAT 5:32	Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: nú xndóo ɨɨn cha̱a ñasɨ́'ɨ‑de, ko nasu̱ já tɨnɨ́ ini̱‑ña, yúan‑na te sá'a‑de ja̱ ísɨ́kɨ ncháa̱‑ña‑dé. Te nú ɨɨn cha̱a, nata̱nda'a‑dé jíín ñá'an‑ún, te ísɨ́kɨ ncháa̱‑de tá'an‑de.
23336	MAT 5:33	Te suni ni̱ jini so̱'o‑ró tú'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa aná'án: ma̱ ká'a̱n ni̱'in‑ró chi̱ skíkuu‑ró táká tu̱'un ni̱ kee yu'u‑ro núu̱ Dios.
23339	MAT 5:36	Te suni ma̱ ká'a̱n ni̱'in‑ró sɨkɨ́ xiní‑ro̱, chi ma̱ kúu sá'a kutɨ‑ro já ndúu kuíjín xí ndúu túún ɨɨn ixi‑ro.
23342	MAT 5:39	Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ma̱ kasú‑ro̱ núu̱ cháa ñáá. Chi̱ nú ndé cha̱a kuní‑de stují‑dé yikɨ núu̱‑ro̱ lado vá'a, te suni kua̱'a‑ró ɨngá lado ná stují‑dé.
23343	MAT 5:40	Te nú ndé cha̱a kuní kana̱á jíín‑ró, te kuanchaa̱‑de sa'ma‑ro, te suni kuu kua̱'a‑ró tɨ́ka̱chí‑ró núu̱‑dé.
23344	MAT 5:41	Te nú ndé cha̱a skáka‑de róó ɨɨn kilómetro, te kaka‑ró úu̱ jíín‑de.
23345	MAT 5:42	Cha̱a jikán nuu̱‑ro̱, nuu̱‑dé kua̱'a‑ró. Te cha̱a kuní ki'in núu‑de nuu̱‑ro̱, ma̱ sásá'án‑ró kuá'a‑ró núu̱‑dé.
23346	MAT 5:43	Ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró já ní ka'a̱n sáá: Kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, te koto u'u̱‑ro̱ cháa jíto u'u̱ róó, áchí.
23347	MAT 5:44	Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Kundá'ú ini̱‑ro̱ cháa kájito u'u̱ róó. Te ka'a̱n va̱'a‑ró jíín cháa káka'a̱n sɨkɨ̱‑ro̱. Te sá'a va̱'a‑ró jíín cháa kákiti̱ ini̱ nuu̱‑ro̱. Te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ já'a̱ cháa ká'a̱n ndɨva̱'a jíín‑ró te káchindiki̱n róó.
23348	MAT 5:45	Náva̱'a ná kúu‑ró sé'e máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́, chi̱ máá‑yá já'a‑ya̱ ndíka̱ndii sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ñáá jíín sɨkɨ́ ñáyɨvɨ vá'a. Te skúun‑ya̱ saú sɨkɨ́ ñáyɨvɨ kásá'a tiñu va̱'a jíín sɨkɨ́ ñáyɨvɨ kásá'a tiñu ñáá.
23349	MAT 5:46	Chi̱ nú mani̱‑ro̱ jíín cháa mani̱ jíín‑ró, na̱ún ní'i̱n‑ro̱. Á tú suni súan kásá'a cha̱a xíní.
23350	MAT 5:47	Te nú máni ñani̱‑ro̱ ká'a̱n luu‑ró jíín, te na̱ún sá'a‑ga̱‑ro̱ núsáá. Á tú suni súan kásá'a cha̱a sɨ́ɨn nación.
23351	MAT 5:48	Núsáá te ná síyíja va̱'a‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, nátu̱'un íó va̱'a máá Táa̱‑ro̱ kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́.
23352	MAT 6:1	Koto va̱'a‑ró máá‑ró. Ma̱ sá'a ndiji̱n‑ro̱ táká tiñu va̱'a‑ró náva̱'a nde̱'é ñáyɨvɨ núu̱‑ro̱, chi̱ nú súan te tú na̱ ta'u̱‑ro̱ kuá'a máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́.
23353	MAT 6:2	Te nú sá'a‑ró caridad, ma̱ tɨvɨ́‑ro̱ corneta nátu̱'un cha̱a uu̱ xini̱ káxiu̱kú‑de ini̱ ve̱'e sinagoga jíín núyá'u. Chi̱ súan kásá'a‑de náva̱'a nakana jaa‑i‑de. Ko ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já á ni̱ kani'i̱n‑dé ta'u̱‑dé.