Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   O    February 11, 2023 at 19:23    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23218  MAT 1:5  Jém Salmón ima̱nɨc jém Booz, ia̱pa jém Rahab. Jém Booz ima̱nɨc jém Obed, ia̱pa jém Rut. Jém Obed ima̱nɨc jém Isaí.
23229  MAT 1:16  Jém Jacob ima̱nɨc jém José, jém Malía iwɨd́a̱ya jém icnayñewɨɨp jém Jesús, iñɨ̱yit́im CRISTO.
23250  MAT 2:12  Ocmɨ Dios icma̱wíña̱ jém sabioyaj iga odom nɨcyajiñ e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém Herodes. Pɨɨmɨyt́a̱ iga se̱d́iñ tuŋgac tuŋjo̱m hasta núcpa it́ɨcmɨ.
23264  MAT 3:3  Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías iŋmat de yɨ́pt́im Xiwan. Nɨmpa: Matoŋta̱p tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ jém tsa̱mpɨc najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Nɨmpa iga: “Wɨ̱tsagaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ. Áŋaayɨ tu̱m tuŋ nu̱mapɨc.”
23267  MAT 3:6  Jém pɨxiñt́am iŋmadayyajpa Dios it́áŋca iga agui imalwatne. Ocmɨ jém Xiwan icchiŋpa jémo de Jordán.
23270  MAT 3:9  Odoy jɨ̱staamɨ íña̱namaŋjo̱m iga mimicht́am tsa̱m wɨbɨc mipɨxiñt́am d́a mimalotam porque jém Abraham mima̱nɨctam. D́a wɨ̱ iga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc porque Dios wɨa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam.
23279  MAT 4:1  Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chiñ jém Woccɨɨwiñ.
23285  MAT 4:7  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: —Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i:Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.”
23288  MAT 4:10  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Nɨcsɨm, miWoccɨɨwiñ. Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: “Jɨ̱staamɨ tanJa̱tuŋ Dios icut́um. Odoy cuyo̱xataamɨ tuŋgac.”
23315  MAT 5:12  Maymáya̱taamɨ. Odoy aŋyáctaamɨ porque impɨctsoŋtámpa tu̱m wɨbɨc xaja sɨŋyucmɨ. Jɨ̱staamɨ iga jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ tsa̱m pɨ̱mi malwadayyajta̱t́im.
23320  MAT 5:17  Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch miñ anaccáy jém Moisés iŋquímayooyi, ni d́a anaccáypa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iŋquímayooyi. Ɨch amiñ anaccupac it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi.
23324  MAT 5:21  ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyaj iga:Odoy accaooporque chiit́a̱p castigo jém accaoypaap.”
23330  MAT 5:27  ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga:Odoy pejooyɨ.”
23337  MAT 5:34  Pero ɨch mannɨ́máypa iga odoy tsa̱cɨ ni tu̱m cosa juuts testigo iga d́a mimɨgóypa. Odoy tsa̱cɨ jém sɨŋ juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque sɨŋyucmɨ iŋjacpa Dios.
23338  MAT 5:35  Odoy tsa̱cɨ jém nas juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque jém naxyucmɨ icte̱ññe ipuy jém tanJa̱tuŋ Dios. Odoy tsa̱cɨ jém Jerusalén juuts tu̱m testigo porque je jém más Mɨjpɨc Rey imɨɨchi.
23339  MAT 5:36  Odoy tsa̱cɨ juuts tu̱m testigo jém iŋco̱bac iga d́a mimɨgóypa porque ni tu̱m jém iŋway d́a wɨa̱p inicpooba̱ ni d́at́im wɨa̱p inicyɨga̱.
23347  MAT 5:44  Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aamɨ jém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aamɨ jém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mijóyixpaap. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp.
23352  MAT 6:1  Odoy nɨ́maŋtaaya̱jɨ iga iŋwatpa juuts ixunpa Dios iga miixyajiñ jém pɨxiñt́am porque siiga iŋwatpa je̱mpɨc, jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ d́a michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
23359  MAT 6:8  Odoy wa̱tɨ je̱mpɨc juuts iwatyajpa jeeyaj porque tanJa̱tuŋ Dios ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy antes que iŋwágáypa.
23367  MAT 6:16  ’Cuando iŋwattámpa ayuno odoy aŋyáguiñ íñámooyi juuts iwatyaj jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga iixpɨcyajpa Dios. Odoy naŋquejta̱jɨ iga iŋwatne ayuno. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj iniit́um jém icoñwɨyooyi.
23370  MAT 6:19  Odoy aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza yɨ́p naxyucmɨ ju̱t́ icútpa jém we̱chi, ju̱t́ tsa̱m jómpa, ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
23376  MAT 6:25  ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga: Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa ni t́it́am íñucpa para miit́pa yɨ́p vida. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu para jém immɨjta̱y. Más wɨ̱ jém imvida que jém iŋwíccuy. Más wɨ̱ jém immɨjta̱y que jém impuctu̱cu.
23382  MAT 6:31  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa y t́it́am íñucpa. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu.
23385  MAT 6:34  Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáypa para jo̱ymɨ porque jo̱ymɨ it́ tiempo iga iñjɨ̱spat́im. Cada ja̱ma iniit́ jém d́a wɨbɨc cosa.
23386  MAT 7:1  Odoy jɨ̱sɨ tuŋgac pɨ̱xiñ iga táŋcaɨ́y, jesɨc Dios d́at́im mijɨ̱sáypa mich iñt́áŋca.
23391  MAT 7:6  Odoy chi̱ɨ jém wɨbɨc cosa jém Diospɨc imɨɨchi jém malopɨc pɨxiñt́am juuts jém chimpayaj. Porque d́a iwɨ̱ixyajpa jém Dios imɨɨchi, mimalwadáypat́im mex mimich. Odoy co̱tɨ jém perla, jém wɨbɨc tsa, ju̱t́ it́yaj jém yo̱ya. Wɨa̱p icunepnepquetyaj.
23406  MAT 7:21  ’Wa̱t́i jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa iga: “MánO̱mi, mánO̱mi”, pero d́a it́u̱mpɨy tɨgɨyyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Nada más tɨgɨyyajpa jém iwatneyajwɨɨp juuts ixunpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
23407  MAT 7:22  Cuando núcpa jém ja̱ma, jesɨc jáyaŋ jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa: “MánO̱mi, mánO̱mi, ¿que d́a anaŋmatta jém Dios iŋma̱t́i mich iññɨyi̱mɨ, que d́a antopta jém mal espíritu mich iññɨyi̱mɨ, que d́a aŋwatta jáyaŋ jém wɨbɨc milagro mich iññɨyi̱mɨ?”
23410  MAT 7:25  Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóypa tuj. Compa jém nɨ. Tsa̱m pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́ypa jém tɨc, pero d́a cutɨŋpa porque pɨɨma̱ne tsaayucmɨ.
23412  MAT 7:27  Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóy tuj, compa nɨ, pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́y jém tɨc, iccutɨŋ, d́a t́i tsɨ́y.
23416  MAT 8:2  Jesɨc miñ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m mɨmne, cupúgayñe iña̱ca, iniit́ jém lepra. Ico̱steeñáy jém Jesús. Nɨmpa jém mɨmnewɨɨp: —MánO̱mi, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, wɨa̱p anacpɨs.
23418  MAT 8:4  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, pero nɨ̱gɨ aŋquejaayɨ jém pa̱nij iga michacneum jém caacuy. Jesɨc chi̱ɨ Dios jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱p iga nu̱ma mipɨsneum.
23435  MAT 8:21  Jesɨc tuŋgac jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy jém Jesús: —MánO̱mi, ajɨ́gaayɨ iga wiñt́i nɨcpa aŋcum jém anja̱tuŋ. Ocmɨ mantúŋɨ́ypa.
23438  MAT 8:24  Ocmɨ moj po̱yi jém sa̱wa jém laguna. Tsa̱m pɨ̱mi poypa hasta tɨgɨypa nɨ jém barcojo̱m. Pero moŋpa Jesús.
23439  MAT 8:25  Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ nɨc ichɨcyus. Iñɨ́mayyaj: —MánO̱mi, acɨacputtaamɨ porque tacumoŋtámpam nɨɨcɨɨm.
23476  MAT 9:28  Cuando tɨgɨyñe Jesús tu̱m tɨcjo̱m, tɨgɨyyajt́im jém cácht́i. Icunúcyaj Jesús. Jesɨc Jesús moj icwác jém cácht́i. Iñɨ́máy: —¿Que iŋcupɨctámpa iga ɨch awɨa̱p? Nɨmyaj jém cácht́iyaj: —¡Jɨ̱, mánO̱mi!
23478  MAT 9:30  Jesɨc toj jém cácht́i iixcuy. Wɨ̱tsɨ́yum. Jesɨc duro iŋquímpa Jesús iga odoy i̱ iŋmadáyiñ. Iñɨ́máy:Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga manacpɨs.
23486  MAT 9:38  Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, wágayt́aamɨ jém cosecha iO̱mi iga icutsad́iñ jáyaŋ jém yo̱xacɨɨwiñ iga ipiŋyajpa jém cosecha.
23491  MAT 10:5  Jesɨc Jesús icutsat jém doce icuyujcɨɨwiñ iga iŋmatyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Iñɨ́máy t́i wɨa̱p iwatyaj. Nɨ́mayyajta̱:Odoy nɨctaamɨ ju̱t́ it́ jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Odoy tɨgɨyt́aamɨ jém Samariapɨc iattebetyaj.
23495  MAT 10:9  Odoy nanɨctaamɨ tumiñ; ni plata, ni oro, ni cobre imbolsajo̱m.
23496  MAT 10:10  Odoy nanɨctaamɨ immorral, ni wɨste̱n iñyoot́i, ni tuŋgac iŋcɨac, ni imbastun, porque jém yo̱xacɨɨwiñ wɨ̱ iga chiit́a̱p jém iwíccuy.
23512  MAT 10:26  Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém malopɨc pɨxiñt́am. Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋyamnewɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp.
23514  MAT 10:28  Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém pɨ̱xiñ jém wɨa̱paap miccaáy jém immɨjta̱y porque jém íña̱nama d́a wɨa̱p miccaáy. Más wɨ̱ iga iŋcɨ̱ŋtámpa Dios jém wɨa̱paap miccaáy immɨjta̱y y jém íña̱nama icotpa jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa.
23520  MAT 10:34  Odoy jɨ̱sɨ iga amiñ yɨ́p naxyucmɨ iga anaŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc. D́a anamiñ jém paz, anamiñ jém espada. Ɨch aŋcuyucmɨ tsa̱m áŋa̱yajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc.
23530  MAT 11:2  Jém Xiwan jém acchíŋoypaap pajneta̱ cárcel. Cuando imatoŋ t́i iwat jém tánO̱mi Cristo, jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ iga nɨguiñ icwácyaj Jesús.
23535  MAT 11:7  Cuando nɨcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jesɨc jém Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am iga wɨbɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Xiwan. Nɨ́mayyajta̱: —¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap.
23538  MAT 11:10  Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i t́i iwatpa jém Xiwan: Dios icutsatpa tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ iga iwɨ̱tsagáypa jém Cristo it́uŋ. Jém aŋmat́cɨɨwiñ aŋjagoyñeeba iñɨc. Ocmɨ it́uuñiaŋcɨɨm miñpa jém Cristo.
23545  MAT 11:17  “Mansusáypa jém flauta, pero d́a mietstámpa. Ocmɨ maŋwánáypa jém wa̱ñi aŋyácnewɨɨp, pero d́at́im miwejtámpa.”
23547  MAT 11:19  Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa, ánucpa jém vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa, tsa̱m ánucpa jém vino y tsa̱m ánamigo jém malopɨc pɨxiñt́am con jém ichécyajpaap impuesto. Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy.
23633  MAT 13:25  Pero jesɨc tsuucɨɨm cuando moŋyajpa jém pɨxiñt́am miñ tu̱m enemigo. Oy iñip jém malopɨc pɨm ica̱mjo̱m ju̱t́ ñipneta̱ jém wɨbɨc trigo.
23634  MAT 13:26  Ocmɨ nay jém trigo, mɨja̱p, jesɨc moypam. Jesɨgam quej jém malopɨc pɨm jém ñipneta̱wɨɨp ocmɨ.
23677  MAT 14:11  Ocmɨ namíñayt́a̱ jém ico̱bac tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. Chiit́a̱ jém wo̱ñi. Jesɨc jém wo̱ñi ininɨgáy ia̱pa.
23678  MAT 14:12  Jesɨc miñyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, ipíŋayyaj jém Xiwan imɨjta̱y, nɨc icumyaj. Ocmɨ nɨc iŋmadayyaj Jesús t́i iñasca jém Xiwan.
23686  MAT 14:20  Jesɨc wícyaj it́u̱mpɨy hasta cusyajum wiiqui. Ocmɨ icucomyaj doce nacooŋ con jém pedazo jém cutsɨ́ywɨɨp.
23693  MAT 14:27  Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: —¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ!
23694  MAT 14:28  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy: —MánO̱mi, siiga nu̱ma mimich, ajɨ́gaayɨ iga awit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ hasta ju̱t́ miit́.
23696  MAT 14:30  pero cuando iix iga tsa̱m pɨ̱mi jém sa̱wa, cɨ̱ŋpa jém Peto. Moj cumo̱ŋi jém nɨɨcɨɨm, tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Nɨmpa: —¡MánO̱mi, acɨacpu̱tɨ!
23724  MAT 15:22  Jemum miñ tu̱m Cananeapɨc yo̱mo. Je̱mt́im tsucum nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Pɨ̱mi jɨypa jém yo̱mo. Iñɨ́máy Jesús: —Ayaachaŋja̱mɨ, mánO̱mi. Mich jém David mio̱cma̱nɨc. Jém anyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. Tsa̱m pɨ̱mi sɨ́p iyaachwat.
23727  MAT 15:25  Pero miñ jém yo̱mo, ico̱steeñáy jém Jesús iwiñjo̱m. Nɨmpa jém yo̱mo: —MánO̱mi, ayo̱xpaatɨ.
23729  MAT 15:27  Jesɨc nɨmpa jém yo̱mo: —Nu̱ma, mánO̱mi, pero hasta jém chimpa icútyajpa jém ipaccanewɨɨp jém io̱mi imesacucɨɨm.
23732  MAT 15:30  Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am núcyaj ju̱t́ it́ jém Jesús. Inimíñayyaj jém cu̱xuj, jém cácht́i, jém u̱ma, jém d́apɨc wɨa̱ne icɨ o ipuy, con jáyaŋ tuŋgac más mɨmneyajwɨɨp. Oy ichacyaj jém Jesús ipuycɨɨm. Jesɨc Jesús icpɨs it́u̱mpɨy.
23738  MAT 15:36  Ipɨc Jesús jém siete caxt́ána̱ñi con jém tɨɨpɨ, moj iŋwejpát Dios. Ocmɨ iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi, ichi jém icuyujcɨɨwiñ. Iwégayyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am.
23739  MAT 15:37  Cusum wiiquiyaj it́u̱mpɨy. Ocmɨ icucomyaj siete nacooŋ jém caxt́ána̱ñi con jém tɨɨpɨ jém cutsɨ́yñewɨ́ppɨgam.
23741  MAT 15:39  Ocmɨ Jesús iŋquímyaj jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp, tɨgɨy tu̱m barcojo̱m, nɨc jém laguna aŋna̱ca noco ju̱t́ it́ jém attebet Magdala.
23761  MAT 16:20  Jesɨc iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ iga:Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch aCristo.”
23762  MAT 16:21  Dende jesɨgam moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa: —Anɨcpa jém attebet Jerusalén ju̱t́ pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi amalwadáypa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p y jém tucunaja̱ma apɨspa.
23763  MAT 16:22  Jesɨc jém Peto iŋwejput Jesús, iwogáy. Nɨmpa: —MánO̱mi, odoy jɨɨcɨ iga iññascaaba je̱mpɨc.
23773  MAT 17:4  Jesɨc jém Peto iñɨ́máy Jesús: —MánO̱mi, agui wɨ̱ iga tait́t́ámpa yɨɨm. Siiga iŋwɨ̱aŋja̱m aŋwatpa tucute̱n nacxt́ɨc, tu̱m para mimich, tu̱m para jém Moisés, tu̱m para jém Elías.
23776  MAT 17:7  Ocmɨ Jesús icunúc jém icuyujcɨɨwiñ, ichɨcyaj, nɨ́mayyajta̱p: —Tsucu̱mɨ. Odoy cɨ̱ŋtaamɨ.
23778  MAT 17:9  Iganam quetyajpa jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy:Odoy i̱ aŋmadaayɨ t́i íñix jém co̱tsɨcyucmɨ hasta que accaata̱p y pɨspa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ.
23792  MAT 17:23  Ocmɨ accaata̱p, pero jém tucunaja̱ma pɨspa. Jesɨc cuando imatoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ tsa̱m pɨ̱mi aŋyácyaj.
23806  MAT 18:10  Odoy jóyi̱xɨ jém tsɨ̱xt́am y jém yaguiñpɨc icupɨcyajpa ɨch anaŋma̱t́i. Porque cada tu̱mtu̱m de jeeyaj iwatyajpa cuenta jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m.
23817  MAT 18:21  Jesɨc miñ jém Peto. Icwácpa jém Jesús. Nɨmpa: —MánO̱mi, ¿ju̱na veces aŋwadáypa perdón tu̱m jém antɨ̱wɨ siiga amalwadáypa? ¿Hasta siete veces?
23846  MAT 19:15  Jesɨc Jesús ichɨccunúgáy jém tsɨ̱xt́am ico̱bac. Ocmɨ nɨc.
23849  MAT 19:18  Jesɨc nɨmpa jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc tsa̱mi: —¿Juppɨc aŋquímayooyi? Nɨmpa Jesús:Odoy accaooyɨ, odoy pejooyɨ, odoy nuumɨ, odoy cumɨgóyooyɨ.
23858  MAT 19:27  Jesɨc nɨm jém Peto: —MánO̱mi, aɨcht́am antsacnetámum it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp id́ɨc, mantúŋɨyñetámum. ¿Jesɨc t́i ampɨctsoŋtámpa?
23863  MAT 20:2  Ipátyaj, iwat trato con jeeyaj iga iwɨ̱yojpa jém ja̱ma. Ocmɨ icutsat jém ifinca de uvas.
23871  MAT 20:10  Ocmɨ cuando núcyaj jém mojnewɨɨp mi̱ñi, ijɨ̱syajpa iga más jáyaŋ yojyajta̱p. Pero jesaŋt́im yojyajta̱p juuts jém tɨgɨyñewɨɨp a las cinco de la tarde.
23879  MAT 20:18  —Matoŋtaamɨ. Sɨɨp tanɨctámpa Jerusalén. Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém pa̱nij aŋjagooyi icɨɨjo̱m y jém escribaspɨc maestroyaj icɨɨjo̱m. Jeeyaj acɨɨpiŋpa, achiiba mɨjpɨc castigo. Ocmɨ ijɨ̱syajpa iga accaayajpa.
23881  MAT 20:20  Ocmɨ icunúcyaj Jesús wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ jém Jacobo y Xiwan. Iwaganamiñyaj ia̱pa, jém Zebedeo iyo̱mo. Co̱ste̱ñ jém Jesús iwiñjo̱m iga iwágáypa tu̱m favor.
23891  MAT 20:30  Wɨste̱n cácht́i co̱ñyaj jém tuŋ aŋna̱ca. Cuando imatoŋyaj iga naspa Jesús, jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém cácht́i. Nɨmyaj: —MánO̱mi, jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ aɨcht́am.
23892  MAT 20:31  Pero jém it́úŋɨyyajpaap Jesús iwogayyajpa jém cácht́i. Iñɨ́mayyajpa iga odoy jɨyyajiñ. Pero más pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmyaj: —MánO̱mi, mich jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23894  MAT 20:33  Nɨmyaj jém cácht́iyaj: —MánO̱mi, ansunpa iga aixixóyiñ.
23896  MAT 21:1  Cuando núcyajtooba Jerusalén, núcyaj wiñt́i jém attebet Betfagé nocojo̱m jém Olivos co̱tsɨc. Jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ tuŋgac xut́u tɨgaŋjoj.
23898  MAT 21:3  Siiga i̱ micwácpa iga: “¿T́iiga iŋwijpa?” jesɨc nɨ́maayɨ iga jém tánO̱mi ixunpa y d́a jáypa micutsadáypa e̱ybɨc.
23907  MAT 21:12  Ocmɨ tɨgɨy Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Moj iquebacput it́u̱mpɨy jém máymáyoyyajpaap con it́u̱mpɨy jém juyjúyoyyajpaap. Ichiputseedáy jém imesayaj jém icucacyajpaap tumiñ. Imutsmutsseedáy jém ico̱ñcuyyaj jém imáyyajpaap cuucu.
23928  MAT 21:33  Nɨmt́im Jesús: —Matoŋtaamɨ tuŋgac xut́u cuento: It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ nasɨywɨɨp. Iñip tu̱m finca de uvas. Icutánne. Iwat tu̱m tsaajos ju̱t́ it́obáypa jém uvas iñɨ iga iwatpa jém vino. Iwatt́im tu̱m torre ju̱t́ iwatpa cuenta jém uvas. ’Cuando cupacneum, icnucs jém finca de uvas tuŋgac pɨxiñt́am iga iyo̱xacaiñ. Ocmɨ nɨc jém nas io̱mi tuŋgac naxyucmɨ ju̱t́ tsa̱m juumɨ.
23966  MAT 22:25  It́ id́ɨc con aɨcht́am siete pɨ̱xiñ tu̱mt́i ija̱tuŋ. Jesɨc yoomɨ́y jém más a̱chpɨc. Ocmɨ ca. D́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc. Jesɨc jém ipɨɨtsɨ ipɨc jém ica̱pay.
23968  MAT 22:27  Ocmɨ caat́im mex jém yo̱mo.
23984  MAT 22:43  Jesús iñɨ́máy: —Jém Dios iA̱nama ichi jɨ̱xi jém David iga wɨa̱p iŋmat, ¿jesɨc t́iiga nɨmpa jém David iga jém Cristo je jém iO̱mi? Porque nɨmpa jém David:
23985  MAT 22:44  Jém anJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém ánO̱mi Cristo: “Co̱ñɨ yɨɨm anaŋwɨ̱mɨ hasta que iŋcoñwɨ́ypa jém mijóyixyajpaap.”
23986  MAT 22:45  ¿Pero jutsa̱p ichɨ́y jém Cristo juuts jém David ima̱nɨc, siiga nɨmt́im jém David iga jém Cristo iO̱mi?
23995  MAT 23:8  Odoy jɨɨcɨ iga i̱ miñɨɨyɨ́yiñ iga miRabí, porque it́ tu̱m jém imMaestro, je jém Cristo. Mimicht́am mit́ɨ̱wɨtam.
23996  MAT 23:9  Odoy nɨ́maayɨ tu̱m pɨ̱xiñ iga “Manja̱tuŋ” iga mipɨɨmɨ́ypa yɨ́p naxyucmɨ, porque it́ tu̱m jém tanJa̱tuŋ jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
24017  MAT 23:30  Ocmɨ miñɨmtámpa mimicht́am: “Meega ait́t́a cuando it́ jém wiñɨcpɨc antúmmɨtam, d́a id́ɨc anyo̱xpát iga accaata̱ jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ.”
24029  MAT 24:3  Jesɨc nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ de Olivos. Cuando co̱ñ Jesús, jém icuyujcɨɨwiñ iyamnɨ́mayyajpa: —Anɨ́maayɨ jucha̱ naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. ¿Júp seña ánixt́ámpa cuando mimiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ iga iniccuyajpa yɨ́p nas?