Wildebeest analysis examples for:   poi-poiNT   v    February 11, 2023 at 19:23    Script wb_pprint_html.py   by Ulf Hermjakob

23214  MAT 1:1  Jaycámneta̱ yɨɨm jém lista de jém Jesucristo ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj. Jém Jesucristo jém David io̱cma̱nɨc y jém Abraham io̱cma̱nɨc.
23219  MAT 1:6  Jém Isaí ima̱nɨc jém rey David. Jém rey David ima̱nɨc jém Salomón, jém ia̱pa jém Urías iyo̱mo id́ɨc.
23230  MAT 1:17  Jesɨc it́ catorce jém Abraham io̱cma̱nɨctam hasta David. It́t́im catorce jém David io̱cma̱nɨctam hasta cuando mu ininɨcyajta̱ preso jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Babilonia. It́t́im catorce jém Jeconías io̱cma̱nɨctam dende nanɨcyajta̱ preso jém naxyucmɨ de Babilonia hasta cuando mu iñay jém Cristo.
23233  MAT 1:20  Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: —MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Malía. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama.
23328  MAT 5:25  ’Siiga i̱ mijóyixpa y miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém íñasunto antes que miñúctámpa jém juezcɨɨm porque una vez miñúcneum je̱m, micɨɨjuŋcotta̱p jém policía icɨɨjo̱m, mipajta̱p.
23376  MAT 6:25  ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga: Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa ni t́it́am íñucpa para miit́pa yɨ́p vida. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu para jém immɨjta̱y. Más wɨ̱ jém imvida que jém iŋwíccuy. Más wɨ̱ jém immɨjta̱y que jém impuctu̱cu.
23399  MAT 7:14  Wayay jém puerta y wayayt́im jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa. D́a wa̱t́i jém pɨxiñt́am ipátyajpa jém tuŋ iga tɨgɨyyajpa je̱m.
23401  MAT 7:16  Mimicht́am wɨa̱p íñixpɨcta juutspɨc pɨ̱xiñ cuando íñixt́ámpa t́i iwatpa. Mich iñjo̱doŋ iga d́a tantúcpa wɨbɨc uvas chicxchayyucmɨ. D́a tantúcpa tsuj a̱pit́cuyyucmɨ.
23465  MAT 9:17  D́a i̱ icucompa jo̱mvino jém pecapɨc cuero bolsajo̱m. Porque siiga je̱mpɨc iwatpa, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuero bolsa, cutegáypa jém vino, togoypa jém cuero bolsa. Jeeyucmɨ cucomta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuero bolsajo̱m, jesɨc d́a togoypa jém bolsa ni jém vino.
23475  MAT 9:27  Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23510  MAT 10:24  ’Tu̱m maestro icuyujcɨɨwiñ d́a wɨa̱p iñasca jém imaestro. Tu̱m esclavo d́a wɨa̱p iñasca jém io̱mi.
23511  MAT 10:25  It́um wɨ̱ siiga jém maestro icuyujcɨɨwiñ tsɨ́y juuts jém imaestro, siiga jém esclavo tsɨ́ypa juuts io̱mi. Siiga nɨ́mayt́a̱p jém ja̱tuŋpɨc iga Beelzebú, jesɨc malnɨ́mayt́a̱pt́im jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm.
23515  MAT 10:29  ’Mayt́a̱p wɨste̱n xuxut́ jon por tu̱m centavo, pero ni tu̱m de jém jonyaj d́a cutɨŋpa naxyucmɨ siiga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a ijɨ́cpa.
23525  MAT 10:39  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m ijɨ̱spa jém ivida iga odoy togóyiñ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga togoy tu̱m pɨ̱xiñ ivida ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc iniit́pa jém ivida.
23546  MAT 11:18  Porque cuando miñ jém Xiwan, d́a icútpa caxt́ána̱ñi ni d́a iucpa vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga iniit́ tu̱m mal espíritu.
23547  MAT 11:19  Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa, ánucpa jém vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa, tsa̱m ánucpa jém vino y tsa̱m ánamigo jém malopɨc pɨxiñt́am con jém ichécyajpaap impuesto. Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy.
23561  MAT 12:3  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: —¿Que d́a queman immay t́i iwat jém David cuando tsa̱m yua̱neyaj con jém icompañeroyaj?
23562  MAT 12:4  Tɨgɨyyaj jém Dios it́ɨcjo̱m. Icútyaj jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi d́a ijɨ́cpa iga icútyajpa jém David ni jém iwaganamiññewɨɨp. Nada más jém pa̱nij wɨa̱p icútyaj.
23581  MAT 12:23  It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m agui ipooñaŋja̱myaj cuando iixyaj t́i iwat Jesús. Nɨmyaj: —¿Tánaŋja̱m yɨ́bam jém rey David io̱cma̱nɨc?
23599  MAT 12:41  Núcpa ja̱ma iga jém it́yajwɨɨp jém attebet Nínive tsucumyajpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma iga miquejajwadayt́ámpa mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp cuando Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Porque jém it́yajwɨɨp Nínive icucacyaj ijɨ̱xi cuando jém Jonás iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i. Yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Jonás.
23641  MAT 13:33  Jesɨc iŋmatpat́im Jesús tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m yo̱mo inimotpa jém levadura con tucute̱n jepscuy de harina. Jesɨc pɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi.
23724  MAT 15:22  Jemum miñ tu̱m Cananeapɨc yo̱mo. Je̱mt́im tsucum nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Pɨ̱mi jɨypa jém yo̱mo. Iñɨ́máy Jesús: —Ayaachaŋja̱mɨ, mánO̱mi. Mich jém David mio̱cma̱nɨc. Jém anyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. Tsa̱m pɨ̱mi sɨ́p iyaachwat.
23747  MAT 16:6  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —I̱xɨ, nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy mimalwadáyiñ jém levadura jém iniit́wɨɨp jém fariseoyaj y jém saduceoyaj.
23752  MAT 16:11  ¿T́iiga micht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́a iga d́a je caxt́ána̱ñi sɨ́p mannɨ́máy cuando manaŋmadáypa de jém levadura jém iniit́wɨɨp jém fariseoyaj y jém saduceoyaj?
23753  MAT 16:12  Jesɨc icutɨɨyɨyyaj iga d́a nɨmtooba Jesús iga cuidado con levadura jém iniit́wɨɨp jém caxt́ána̱ñi, pero nɨmtooba cuidado con jém fariseoyaj iŋquímayooyi y con jém saduceoyaj iŋquímayooyi.
23757  MAT 16:16  Jesɨc jém Ximoj Peto iñɨ́máy: —Mich miCristo jém vivopɨc Dios miMa̱nɨc.
23760  MAT 16:19  Manchiiba jém llave iga tɨgɨyyajiñ jém pɨxiñt́am ju̱t́ iŋjacpa Dios. T́it́am miñɨmpa iga d́a wɨa̱p yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc d́at́im wɨa̱p iwatyaj sɨŋyucmɨ. T́it́am iñjɨ́cpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc wɨa̱pt́im iwatyaj sɨŋyucmɨ.
23766  MAT 16:25  Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m it́oypa ivida iga it́pa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga accaata̱p tu̱m pɨ̱xiñ ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ d́a togoypa ivida, it́pa para siempre.
23804  MAT 18:8  ’Siiga iŋcɨ o impuy micwatpa táŋca, jesɨc ja̱cɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ jém vida micɨɨt́a̱ca o mipuyt́a̱ca que iga micotta̱p juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa con icuɨstɨc iŋcɨ o icuɨstɨc impuy.
23805  MAT 18:9  Siiga íñixcuy micwatpa táŋca, jesɨc to̱pɨ jém íñixcuy, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ jém vida con tu̱m íñixcuy que iga micotta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa con icuɨstɨc íñixcuy.
23808  MAT 18:12  ’¿T́i miñɨmpa mimicht́am? Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ cien borrego y togoypa tu̱m, ¿jesɨc t́i iwatpa jém io̱mi? Tienes que ipoychacpa jém noventa y nueve. Nɨcpa iméts jém togoyñewɨɨp co̱tsɨgaŋjoj.
23809  MAT 18:13  Siiga ipátpa jém togoyñewɨɨp, más pɨ̱mi maymáya̱p jém pɨ̱xiñ con jém tu̱m jém ipátnewɨɨp que con jém noventa y nueve jém d́apɨc togoyñe.
23817  MAT 18:21  Jesɨc miñ jém Peto. Icwácpa jém Jesús. Nɨmpa: —MánO̱mi, ¿ju̱na veces aŋwadáypa perdón tu̱m jém antɨ̱wɨ siiga amalwadáypa? ¿Hasta siete veces?
23818  MAT 18:22  Jesɨc Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: —D́a mannɨ́máypa iga hasta siete veces, pero mannɨ́máypa hasta setenta veces por siete.
23847  MAT 19:16  Jesɨc ocmɨ núc tu̱m pɨ̱xiñ d́anam tsa̱mi. Miñ iám jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: —Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga anait́pa jém vida jém d́apɨc cuyajpa?
23848  MAT 19:17  Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —¿T́iiga miñɨmpa iga ɨch agui awɨ̱? It́ no más tu̱m jém wɨbɨc, je jém tanJa̱tuŋ Dios. Siiga impɨctsoŋtooba jém vida jém d́apɨc cuyajpa, jesɨc wa̱tɨ juuts nɨmpa jém Dios iŋquímayooyi.
23860  MAT 19:29  It́u̱mpɨy jém ichacneyajwɨɨp jém it́ɨc, o it́ɨ̱wɨtam, ija̱tuŋ, ia̱pa, iyo̱mo, ichɨ̱xt́am, o iñas ɨch aŋcuyucmɨ, Dios icseedáypa yɨ́p naxyucmɨ cien veces más. Ipɨctsoŋyajpat́im jém vida jém d́apɨc cuyajpa.
23862  MAT 20:1  ’Jém Dios iyo̱xacuy jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ nasɨywɨɨp. Tu̱m ja̱ma, joccuquej, nɨc iméts jém yo̱xacɨɨwiñ iga icyo̱xayajpa jém ifinca de uvas.
23863  MAT 20:2  Ipátyaj, iwat trato con jeeyaj iga iwɨ̱yojpa jém ja̱ma. Ocmɨ icutsat jém ifinca de uvas.
23864  MAT 20:3  Jesɨc yucmɨm ja̱ma, como las nueve, e̱ybɨc nɨc jém pɨ̱xiñ jém plaza. Jemum iix algunos d́a inii̱yaj yo̱xacuy.
23881  MAT 20:20  Ocmɨ icunúcyaj Jesús wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ jém Jacobo y Xiwan. Iwaganamiñyaj ia̱pa, jém Zebedeo iyo̱mo. Co̱ste̱ñ jém Jesús iwiñjo̱m iga iwágáypa tu̱m favor.
23888  MAT 20:27  Jém más mɨjpɨc aŋjagooyi entre mimicht́am micuyo̱xa̱p juuts tu̱m esclavo.
23889  MAT 20:28  Iŋwattámpat́im juuts aɨch. Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. D́a amiñ iga acuyo̱xata̱p. Amiñ iga anchiiba amvida iga anyojáypa jáyaŋ pɨxiñt́am it́áŋca.
23891  MAT 20:30  Wɨste̱n cácht́i co̱ñyaj jém tuŋ aŋna̱ca. Cuando imatoŋyaj iga naspa Jesús, jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém cácht́i. Nɨmyaj: —MánO̱mi, jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ aɨcht́am.
23892  MAT 20:31  Pero jém it́úŋɨyyajpaap Jesús iwogayyajpa jém cácht́i. Iñɨ́mayyajpa iga odoy jɨyyajiñ. Pero más pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmyaj: —MánO̱mi, mich jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ.
23896  MAT 21:1  Cuando núcyajtooba Jerusalén, núcyaj wiñt́i jém attebet Betfagé nocojo̱m jém Olivos co̱tsɨc. Jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ tuŋgac xut́u tɨgaŋjoj.
23904  MAT 21:9  Algunos aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos miñyajpa jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: —Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc. Agui wɨ̱ yɨ́p tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp Dios. Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios.
23910  MAT 21:15  Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj agui jóyñeyaj cuando iixyaj jém wɨbɨc milagro jém iwatnewɨɨp Jesús y cuando imatoŋyaj iga pɨ̱mi jɨyyajpa jém tsɨ̱xt́am ma̱stɨcjo̱m, nɨmyajpa: “Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc.”
23923  MAT 21:28  Jesɨc Jesús iŋmadáy tu̱m xut́u cuento. Nɨmpa: —¿T́i iñjɨ̱spa? Iniit́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ wɨste̱n ijayma̱nɨc. Nɨc iñɨ́máy jém tu̱m: “Ma̱nɨc, yɨ́p ja̱ma nɨ̱gɨ miyo̱xa̱ji jém amfinca de uvas.”
23925  MAT 21:30  Jesɨc ocmɨ jém ja̱tuŋpɨc nɨc iñɨ́máy jém tuŋgac ima̱nɨc: “Ma̱nɨc, nɨ̱gɨ miyo̱xa̱ji yɨ́p ja̱ma jém amfinca de uvas.” Jesɨc jém tuŋgac ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “Ɨch anɨcpa.” Pero ocmɨ d́a nɨc.
23928  MAT 21:33  Nɨmt́im Jesús: —Matoŋtaamɨ tuŋgac xut́u cuento: It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ nasɨywɨɨp. Iñip tu̱m finca de uvas. Icutánne. Iwat tu̱m tsaajos ju̱t́ it́obáypa jém uvas iñɨ iga iwatpa jém vino. Iwatt́im tu̱m torre ju̱t́ iwatpa cuenta jém uvas. ’Cuando cupacneum, icnucs jém finca de uvas tuŋgac pɨxiñt́am iga iyo̱xacaiñ. Ocmɨ nɨc jém nas io̱mi tuŋgac naxyucmɨ ju̱t́ tsa̱m juumɨ.
23929  MAT 21:34  Cuando núc jém tiempo iga it́úcyajpa jém uvas, jém finca io̱mi icutsat jute̱n jém imozoyaj iga ipɨctsóŋiñ jém io̱mi imɨɨchi.
23973  MAT 22:32  “Ɨch jém Abraham aDios, jém Isaac aDios y jém Jacob aDios.” Jesɨc quejpa iga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a je jém caanewɨɨp iDios, je jém vivopɨc iDios.
23983  MAT 22:42  Iñɨ́máy: —Anɨ́maayɨ t́i iñjɨ̱stámpa, ¿i̱ ima̱nɨc jém Cristo? Nɨmyaj jém fariseoyaj: —Jém David ima̱nɨc.
23984  MAT 22:43  Jesús iñɨ́máy: —Jém Dios iA̱nama ichi jɨ̱xi jém David iga wɨa̱p iŋmat, ¿jesɨc t́iiga nɨmpa jém David iga jém Cristo je jém iO̱mi? Porque nɨmpa jém David:
23986  MAT 22:45  ¿Pero jutsa̱p ichɨ́y jém Cristo juuts jém David ima̱nɨc, siiga nɨmt́im jém David iga jém Cristo iO̱mi?
24011  MAT 23:24  ’Mimicht́am miŋjagooyit́im, pero micácht́it́am. Tsa̱m iŋwadáypa caso jém xut́upɨc asunto jém d́apɨc juchaŋ. Pero jém asunto tsa̱m mɨjpɨc d́a iŋwadáypa caso. Juuts nɨmyajpa, iñt́oppa tu̱m xut́u u̱su jém imvasojo̱m iga odoy íñuguiñ, pero ocmɨ impɨtquetpa tu̱m camello.
24029  MAT 24:3  Jesɨc nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ de Olivos. Cuando co̱ñ Jesús, jém icuyujcɨɨwiñ iyamnɨ́mayyajpa: —Anɨ́maayɨ jucha̱ naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. ¿Júp seña ánixt́ámpa cuando mimiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ iga iniccuyajpa yɨ́p nas?
24064  MAT 24:38  Porque wiñɨgam cuando it́ id́ɨc jém Noé, cuando d́anam núcne jém diluvio, jém pɨxiñt́am wícyajpat́im y ucyajpat́im. Aŋcoomɨ́yoyyajpat́im y ichiiyajpat́im iyo̱mma̱nɨctam iga aŋcoomɨyyajpa hasta que núc jém ja̱ma cuando jém Noé tɨgɨy jém mɨjpɨc barcojo̱m.
24091  MAT 25:14  ’Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m tumiñɨ́y. Nɨcpa tuŋgac naxyucmɨ. Jesɨc nɨcpa, iŋwejáy jém iesclavoyaj iga ichi uxaŋ tumiñ iga iyo̱xacayajiñ.
24092  MAT 25:15  ’Tu̱m jém iesclavo ichi cinco talento (tu̱m talento ivale seis mil tumiñ de plata). Tuŋgac ichi wɨste̱n talento. Tuŋgac ichi tu̱m talento. Chiit́a̱ cada quien juuts wɨa̱p iyo̱xaca. Jesɨc ocmɨ nɨc jém pɨ̱xiñ.
24093  MAT 25:16  Tu̱m jém esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp jém cinco talento, moj iyo̱xaca jém tumiñ. Icoñwɨ́y tuŋgac cinco talento.
24094  MAT 25:17  Je̱mpɨct́im iwat jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Icoñwɨ́y con jém tumiñ tuŋgac wɨste̱n talento.
24095  MAT 25:18  Pero jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento, nɨc iñegáy jém io̱mi it́umiñ. It́aj tu̱m jos, jemum icum nascɨɨm.
24096  MAT 25:19  ’Jesɨc pecam nɨcne jém io̱mi, se̱t e̱ybɨc. Moj it́op cuenta con jém iesclavo.
24098  MAT 25:21  Jém io̱mi iñɨ́máy: “It́ wɨ̱. Mich tu̱m wɨbɨc miesclavo, agui wɨa̱ iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m aŋjagooyi iga iniŋjacpa más jém jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.”
24099  MAT 25:22  ’Ocmɨ núc jém tuŋgac iesclavo jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Nɨmpa: “Máno̱mi, anchi wɨste̱n talento. Yɨɨm it́ tuŋgac wɨste̱n aŋcoñwɨyñe.”
24100  MAT 25:23  Jém io̱mi iñɨ́máy: “Wɨbɨc miesclavo, wɨa̱p iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m miŋjagooyi iga iniŋjacpa jém más jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.”
24101  MAT 25:24  ’Ocmɨ núct́im jém tuŋgac esclavo jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, ɨch anjo̱doŋ iga tsa̱m pɨ̱mi mipɨɨmɨ́yóypa. Impɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iññip. Impiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iñyɨn.
24103  MAT 25:26  Jém io̱mi iñɨ́máy jém iesclavo: “Tsa̱m mimalopɨc miesclavo, tsa̱m micut́iñ. Siiga iñjo̱doŋ iga ampɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anñip y ampiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anyɨn,
24105  MAT 25:28  ’Jesɨc jém esclavo io̱mi iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: “Accáyaayɨ jém talento yɨ́p pɨ̱xiñ. Chi̱ɨ jém iniit́wɨɨp diez talento.
24107  MAT 25:30  Acnɨctaamɨ yɨ́p d́a wɨbɨc esclavo jém piichcɨɨm jém it́wɨɨp aŋsɨ̱cmɨ, ju̱t́ tsa̱m wejyajpa, iñichyajpa it́ɨts.”
24109  MAT 25:32  It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋtuuma̱yajpa jém aŋjagooyi iwiñjo̱m. Jém aŋjagooyi icupíŋáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am juuts iwatpa jém borrego io̱mi. It́oppa jém chivo jém borregoaŋjo̱m, ichacpa aparte.
24110  MAT 25:33  Jém borregoyaj tsacyajta̱p aŋwɨ̱mɨ y jém chivoyaj tsacyajta̱p aŋna̱ymɨ.
24123  MAT 25:46  Ocmɨ nɨcyajpa yɨ́p malopɨc pɨxiñt́am ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo ju̱t́ d́a nunca yajpa iyoj. Pero jém wɨbɨc pɨxiñt́am, jém iwɨ̱watneyajwɨɨp, ipɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa.
24140  MAT 26:17  Núc jém sɨŋ cuando cútta̱p jém caxt́ána̱ñi sin levadura. Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj. Icwácyaj, iñɨ́mayyaj Jesús: —¿Ju̱t́ iñxunpa iga aŋwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa iga tawíctámpa jém pascuasɨŋ?
24150  MAT 26:27  Ocmɨ ipɨc tu̱m copa jém uvas iñɨ, iŋwejpát Dios. Ichi jeeyaj. Iñɨ́máy: —Uctaamɨ iñt́u̱mpɨyt́am.
24152  MAT 26:29  Mannɨ́may-t́ámpa mimicht́am iga dende sɨɨp d́a ánucpa jém uvas iñɨ hasta que núcpa jém ja̱ma iga ánucpa e̱ybɨc con mimicht́am ju̱t́ iŋjacpa anJa̱tuŋ Dios.
24163  MAT 26:40  Jesɨc se̱t e̱ybɨc Jesús ju̱t́ ichac jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ. Moŋyajpa. Iñɨ́máy jém Peto: —¿Mimoŋpa Peto? ¿Que d́a wɨa̱p imvivoja̱ con aɨch ni tu̱m hora?
24167  MAT 26:44  Jemum ichac jém icuyujcɨɨwiñ. E̱ybɨct́im nɨc iŋwejpát Dios tres vecesam. Nɨmpa jeet́im aŋma̱t́i.
24186  MAT 26:63  Pero Jesús d́a jɨypa. Jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi iñɨ́máy: —Odoy amɨgóyaayɨ porque jém vivopɨc Dios taixpa. Anuntanɨ́maayɨ siiga nu̱ma mimicham miCristo jém Dios miMa̱nɨc.
24198  MAT 26:75  Jesɨc jém Peto ijɨ̱s t́i iñɨ́máy Jesús cuando iñɨ́máypa iga: “Mich anaŋnécpa tres veces antes que aŋwejpa jém ca̱yu.” Jesɨc put aŋsɨ̱cmɨ jém Peto. Pɨ̱mi wejpa porque agui aŋyácne.
24232  MAT 27:34  Jemum ichiiyaj jém vino namotneta̱ con chuxñi̱wi. Cuando icutɨ́ts Jesús jém vino, d́a iuc.
24246  MAT 27:48  Jeet́i rato nɨc poyi̱mɨ tu̱m de jeeyaj. Nɨc ipɨc tu̱m esponja juuts tu̱m pu̱qui. Imuj con jém ta̱mpɨc vino. Iccám tu̱m waycuyyucmɨ iga igucpa Jesús.
24267  MAT 28:3  Tsa̱m tsocpa juuts quénpa majɨywiñ. Tsa̱m pɨ̱mi po̱po jém ipuctu̱cu juuts nieve.
24343  MRK 2:14  Jesɨc moj nɨqui Jesús, naspa ju̱t́ ichécyajpa jém impuesto. Iix iga jemum co̱ñ jém Leví, jém Alfeo ima̱nɨc. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Leví: —Atúŋɨɨyɨ. Jesɨc tsucum jém Leví, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús.
24344  MRK 2:15  Ocmɨ nɨc wiiqui Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém Leví it́ɨccɨɨm. Iwaganaco̱ñyaj jáyaŋ jém ichécyajpaap impuesto y jém tuŋgac jém táŋcaɨyyajwɨɨp. Tsa̱m jáyaŋ de jeeyaj it́úŋɨyyajpa jém Jesús.
24351  MRK 2:22  D́a i̱ icucompa jém jo̱mvino jém pecapɨc cuerobolsajo̱m. Porque siiga je̱mpɨc iŋwatpa, jesɨc pɨ̱pa jém jo̱mvino, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuerobolsa, cutegáypa jém vino, togoypat́im jém cuerobolsa. Más wɨ̱ iga cucomta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuerobolsajo̱m.
24354  MRK 2:25  Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: —¿Que d́a immayñe t́i iwatyaj jém David con icompañeroyaj cuando tsa̱m yaacha̱yajpa, tsa̱m yua̱yajpa?
24355  MRK 2:26  Jém David con icompañeroyaj tɨgɨyyaj jém Dios it́ɨcjo̱m cuando it́ jém co̱bacpɨc pa̱nij jém Abiatar. Jém David icút jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Ichiit́im jém icompañeroyaj. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi d́a ijɨ́cpa iga i̱ icútpa jém ma̱stɨcjo̱mpɨc caxt́ána̱ñi, nada más jém pa̱nijyaj.
24361  MRK 3:4  Jesɨc icwácpa Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨ́mayyajta̱: —¿T́i wɨa̱p taŋwat jém jejcuyja̱ma? ¿Wɨ̱ iga taŋwɨ̱watpa o iga tammalwatpa? ¿Wɨ̱ iga taŋcɨacpudáypa tu̱m pɨ̱xiñ ivida o tannaccáyáypa? Pero jeeyaj d́a jɨyyaj.